8°C
Česko je rozpálené jako plechová střecha, varuje expert. Zachrání krajinu Amálka?
Česká krajina je jako rozpálená plechová střecha a změní se v poušť, pokud s tím něco nezačneme rychle dělat. Podle hydrometeorologů kleslo množství srážek v nejproblematičtějších oblastech o 15 %, odtok vody do okolí dokonce o polovinu, a to za posledních 60 let. Pomoci v kritické situaci má projekt Amálka, který vychází z myšlenky „chytré krajiny“. Práce České zemědělské univerzity (ČZÚ) se právě rozjíždí a už slaví úspěchy. Poslední srážky se jim povedlo využít do poslední kapky.
„Rád provokuji tím, že vodou se nemá šetřit, s vodou se má efektivně hospodařit,“ míní rektor ČZÚ Petr Sklenička. Načíná tak představování tzv. chytré krajiny a farmy Amálka, která se nachází na jednom z nejsušších míst v České republice na Rakovnicku. Podmínky na těchto územích jsou srovnatelné s tím, jaké by měly podle prognóz hydrometeorologů a zemědělců panovat na našem území v rozmezí dalších 30 let.
„Situace je velmi vážná. Musíme k problému přistupovat systematicky, abychom krajinu dostali do formy, která velmi tvrdým dopadům klimatické změny odolá,“ dodává rektor.
Pitné vody začíná být nedostatek a půda novou „nenasává“, na vině je podle expertů stoupající teplota, která vzrostla od roku 1960 téměř o dva stupně, a také klesající schopnost krajiny vstřebávat vodu. „Odtok vody do krajiny klesl o 50 %, srážek je pak na nejproblematičtějších místech dokonce o 15 % méně,“ varuje hydrometeorolog z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Máca. O 15 % se také snížily zásoby vody.
Zachrání Amálka celosvětovou krajinu?
Vědci řešení hledají na vzorku krajiny velkém 500 hektarů. „Musíme ukázat, že třeba kukuřice, která může devastovat krajinu, jde pěstovat i tak, aby se dala půda nadále využívat a voda byla čistá,“ řekl k zemědělské přeměně krajiny Máca. Pomoci by mohly podle expertů i nové dotační podpory, kterých je prozatím nedostatek.
Amálka je totiž pilotní projekt tří typů chytrých krajin, které chtějí vědci a experti chránit nejen před suchem, ale i před povodněmi. U Amálky se jedná o krajinu hospodářskou, druhý typ se bude starat o lesy a ten třetí pak o města.
„Už slavíme úspěchy. Z posledních dešťů se nám podařilo zachytit téměř všechnu vodu,“ raduje se Máca. Amálka totiž unikátně pracuje tak, že propojuje všechny systémy – jednoduše řečeno pomocí solárních panelů chce hnát vodu do suchých míst a k zemědělským plodinám. Vytvořením odtokových kanálů a speciálně upravenými políčky by se přebytečná voda následně hromadila ve vytvořených mokřadech a rybnících, kde se bude čistit a nadále využívat.
Nyní ale krajina teprve rozjíždí a vše je fázi pozorování. „V obou povodích – Karlově luhu i Brejlském potoce – instalujeme meteorologické stanice a měrné přelivy. Na povrchu tak budeme monitorovat povrchový odtok říční sítě,“ vysvětluje Máca. Konstatuje, že musí rovněž provést systematické pozorování drenážních systémů, které jsou kolikrát zničené či zanesené, a proto se musí buď obnovit, nebo vyčistit, aby odváděly vodu tak, jak mají, a vodu neznečišťovaly.
Problémem jsou i pesticidy, které se spolu s vodou vyplavují do řek a půdy. Jejich čištění by mohly zajistit mokřady, které postupně na 500 hektarů velké půdě už postupně vznikají. „Mokřady mají úžasnou čistící schopnost. Nyní sledujeme deset různých míst, abychom vyzkoumali, jaký mají vliv na čistotu vodu,“ dodává závěrem Jan Vymazal z Centra pro vodu, půdu a krajinu.
Témata:
Související
