Síly byly nevyrovnané, cíl jasný. Zabít zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi se úkol i přes různé komplikace podařilo splnit. Jak se celá událost prakticky minutu po minutě uskutečnila?

Poslední sbohem dcerky

K atentátu na Heydricha došlo v Libni zhruba v místech dnešního křížení ulic V Holešovičkách a Zenklovy. Tehdejší uspořádání ulic i okolí bylo rozdílné, než je dnes. Ulice v Holešovičkách totiž zahýbala do Zenklovy, tehdejší Kirchmayerovy třídy. Nynější čtyřproudová rušná silnice, která přechází v D8, neexistovala. Na místě dnešního památníku, který je účastníkům operace Anthropoid zasvěcen, k události došlo. Opodál stála zahrada s plotem, kterou bychom dnes na místě nenašli.

Ulice v Holešovičkách v Praze. Místo atentátu na Heydricha.
Autor: Foto: M. Rušínová, M. Přibyl a ČTK

„Zhruba kolem deváté hodiny ranní přijeli oba parašutisté na kolech z Vysočan na místo atentátu,“ uvádí historička Raila Hlavsová z Vojenského historického ústavu-Národního památníku hrdinů heydrichiády. „Pro oba bylo nezbytně nutné, aby splynuli s okolím. Museli čekat desítky minut na to, až tudy zastupující protektor projede, a vypadat přitom nenápadně.“

Reinhard Heydrich z Panenských Břežan, kde sídlil, vyjížděl toho dne na Pražský hrad později, než bylo obvyklé. Neví se proč přesně. „Ze svědectví zahradníků nicméně víme, že se s ním šla rozloučit i jeho nejmladší dcera Silke, což zdržení o něco navýšilo,“ uvádí historička.

Teď anebo nikdy

„Přibližně v 10:35 se v horní části nynější Zenklovy ulice objevil černý mercedes Mercedes 320C s poznávací značkou SS-3,“ uvádí historička. Reinhard Heydrich sedí na místě spolujezdce. Oba vojáci v utajení v tu chvíli zpozorní. Když vůz projížděl kolem Gabčíka, údajně je od sebe dělil pouhý metr a půl. „Nevíme, zda si náhodou pohlédli do očí. Víme ale, že Gabčík vytáhl Sten Gun a na Heydricha namířil. Výstřel ovšem nevyšel. Podle pozdějších šetření proto, že se mu v hlavni vzpříčil náboj.“

Zatímco se Heydrich a jeho řidič Johannes Klein zabývali Gabčíkem, Kubiš, který stál opodál, měl tou dobou již připravenou výbušninu, kterou na jedoucí automobil hodil. Jak uvádí badatel Jiří Padevět v Průvodci protektorátní Prahou, vržená bomba vybuchla nad stupátkem před pravým zadním kolem. „Výbuch prorazil karoserii a vyvrátil dveře. Reinhard Heydrich byl zraněn střepinou bomby,“ uvádí. Ani to mu ovšem nezabránilo po útočnících dvakrát vystřelit ze své osobní pistole.

Kromě Heydricha byl střepinami z výbušniny do obličeje zasažen i Kubiš do víčka levého oka, což mu zhoršilo periferní vidění. Po výbuchu se dal ihned na útěk. „Aby mu nikdo nebránil v úniku, několikrát vystřelil do vzduchu,“ vysvětluje historička. Následně se dostal ke svému kolu, na kterém odjel do Libně.

Na útěku uličkami

Gabčík to ke svému kolu měl daleko, proto utíkal po svých. V patách měl Heydrichova šoféra Johanna Kleina. Na útěk se dal nejprve nahoru po Zenklově, následně pak svažitou ulicí, která dnes nese jeho jméno. Měl možnost ukrýt se ve vile manželů Ryšavých, kteří s oběma parašutisty dříve spolupracovali. Neučinil tak. Snad že nechtěl prozradit jejich spolupráci s domácím odbojem. Smutnému osudu bohužel i oni neušli. Koncem června byli zatčeni a ještě do konce roku oba popraveni

Gabčík doběhl až na roh dnešních ulic Gabčíkova a Valčíkova, kde tehdy stál řeznický krámek. Jeho pronásledovatel mu byl stále v patách. „Snažil se utéct skrz řeznictví, které mělo otevřené dveře. Měl snad v plánu utéct dvorkem, ale dům neměl zadní vchod,“ popisuje historička kritické minuty. V řeznictví se Gabčík neměl kde skrýt a situace se nevyvíjela vůbec dobře. „Majitel krámku na Gabčíka upozornil Heydrichova řidiče, takže Jozef Gabčík musel na Kleina několikrát vystřelit,“ popisuje Padevět.
Video
Video se připravuje ...

Pietní akt v Libni v roce 2019. David Zima

Údajně šlo o tři až čtyři výstřely z pistole. „Kleina jednou ranou zasáhl do nohy, což mu umožnilo utéct nynější Valčíkovou ulicí, kde se svému pronásledovateli ztratil,“ líčí Hlavsová. Před domem v Gabčíkově ulici 21 také provozoval trafiku jistý Karel Douša, který byl svědkem situace po atentátu. „Douša vypovídal hned 27. května 1942. Později se zúčastnil i identifikace těl parašutistů zabitých v Resslově ulici,“ uvádí Jiří Padevět s tím, že za své svědectví ještě obdržel finanční odměnu. To už je však o něco jiná epizoda historie.

Smrt kata

Co se stalo s Heydrichem, je velmi dobře známo. Záhy po atentátu byl ošetřen zdravotní sestřičkou Marií Navarovou, jejíž životní příběh posloužil jako inspirace Arnoštu Lustigovi k sepsání románu. Následně byl Heydrich převezen do nemocnice Na Bulovce, cestou si stěžoval na bolesti zad. Zprvu přitom nevypadalo, že by byl vážněji zraněn.

Dokonce na ošetřovnu došel po svých. Léčen byl nejlépe, jak mohl,“ říká Hlavsová. Výbuchem měl utrpět zlomeninu žebra, střepiny mu navíc protrhly bránici a zasáhly i slezinu. Týden po atentátu, navzdor péči lékařů, umírá. Příčina? Nejpravděpodobněji se jeví otrava krve z bakterií a celkový šok. Jedna z největších odbojových akcí nejen na našem území, ale vůbec po celém světě, která byla vykonaná proti jednomu z nejpřednějších nacistických pohlavárů, byla úspěšná.

Cena v podobě tisíců obětí během tzv. heydrichiády a vypálených obcí Lidice a Ležáky však nebyla vůbec malá. Na druhou stranu byl to právě tento čin, a utrpení českého lidu, hrdinství mnoha a mnoha dalších jedinců, který zohlednily západní velmoci při zneuznání Mnichovské dohody. ČSR se díky odvaze a houževnatosti mnoha oficiálně zařadila mezi státy bojující proti nacismu. Žádný jiný odboj nebyl po dobu války schopen takového činu na tak významném muži Říše.

Smrt atentátníků

Sedm parašutistů se díky pomoci odboje skrylo v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici a nacistům se ani přes důkladné vyšetřování nedařilo přijít jim na stopu. Jejich úkryt odhalila až zrada Karla Čurdy z výsadku Out Distance - gestapu totiž poskytl informace o rodinách, které s parašutisty spolupracovali. 17. června 1942 se kvůli brutálním výslechům podařilo německé moci zjistit, kde se atentátníci skrývají, a o den později nastal boj přímo v kostele. Při osmihodinové bitvě s nacisty zahynuli všichni parašutisté včetně Gabčíka a Kubiše. Jediný Kubiš však prokazatelně zemřel na následky zranění způsobené oddíly SS a gestapa, ostatních šest spáchalo sebevraždu.

Pietní setkání

U pomníku Operace Anthropoid si čin parašutistů ve čtvrtek připomněly desítky lidí. Vzpomínkové akce se zúčastnil také slovenský velvyslanec Rastislav Káčer a zástupkyně britského velvyslanectví Lucy Hughesová. Mezi přítomnými byli také zástupci Junáka, Sokola a klubů vojenské historie. Dorazila také praneteř Jana Kubiše Dagmar Raupachová.

„Velkou akci chystáme příští rok k 80. výročí, podobnou tomu, co bylo v roce 2012, kdy se konaly akce po celé městské části Praha 8. Ale především bychom rádi, aby Parlament do té doby schválil náš návrh zařadit 27. květen do kalendáře jako Významný den České republiky,“ řekl uvedl starosta Prahy 8 Ondřej Gros. Řečníci zdůraznili význam atentátu, který je pokládán za největší protinacistický čin odboje v Evropě. „Čin parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše je také ukázkou provázanosti osudů Čechů a Slováků,“ podotkl slovenský velvyslanec Káčer.

Fotogalerie
35 fotografií