Když v září roku 1939 napadli Němci Polsko a v Evropě začala druhá světová válka, potřebovaly české země mimo jiné důkladnou protileteckou obranu. S tím souviselo také nařízení týkající se zatemňování - aby města v noci nezářila a nestala se tak snadným terčem. To se nevyhnulo ani pražským tramvajím. „Zprvu bylo zatemňování řešeno jako přenosná výstroj, kterou posádka vozu (řidič a průvodčí) připevňovala na reflektory vozu v době od soumraku do svítání,“ popisuje tehdejší praktiky dopravní podnik (DPP).

Později se od přenosného zatemňování upustilo a tramvaje se zahalily trvale - vnější i vnitřní světla se zaclonila tak, aby se přímé světlo nedostalo ven z vozů. „Okna vozů byla kromě čelních natřena průhlednou modrou barvou, vyjma 12 cm vysokého, přes celou šíři okna jdoucího proužku,“ přibližuje DPP. Nezbytnou výbavou každého vozu během války byly i dvě výstražné olejové svítilny, které se používaly při leteckém poplachu. Do tří minut od jeho vyhlášení se totiž v trolejích vypnul proud a odstavené tramvaje tak bylo potřeba vepředu i vzadu označit. 

Zatemnění bylo odstraněno v roce 1945, přesto mají všichni šotouši, tedy nadšenci do veřejné dopravy, čas od času možnost se takovým válečným vozem svézt. Stejně tomu bylo i poslední květnovou neděli, na niž dopravní podnik naplánoval dvě hodinové jízdy pražským centrem i s fotozastávkami. Lístek do soupravy tvořené motorovým vozem z roku 1932 a vlečným vozem zvaným „dlouhý vamberák“, jenž byl z provozu vyřazen v roce 1958, stál 100 korun. Trasa vedla z Vozovny Střešovice přes Královku na Pražský hrad, pak přes Újezd k Národnímu divadlu a na Karlovo náměstí a odtud přes Palackého náměstí k Právnické fakultě a přes Strossmayerovo náměstí a Špejchar zpět do Muzea MHD, kde unikátní vozy budou čekat na další výlet.

Fotogalerie
4 fotografie