David Doubek je u pražské záchranky přes 3 roky, před tím více než 15 let fungoval v rámci ústecké a liberecké záchranky. V současnosti částečně pracuje jako výjezdový lékař na „malém voze“ v rámci pozemního rendez-vous systému, zhruba polovinu pracovní doby ale stráví na letecké záchranné službě.

V případě služeb „na vrtulníku“ je David Doubek se zbytkem týmu situovaný na Letišti Václava Havla. Zázemí letecké záchranky se nachází nedaleko Obchodního centra Šestka na terminálu 3. Technicky jeho provoz zajišťuje Letecká služba Policie ČR ve složení dva piloti, nebo pilot a palubní inženýr. V zadní části vrtulníku je pak zdravotnický tým ve složení lékař a záchranář. Na směnách se tu v rámci domluvené spolupráce objevují lidé z pražské i středočeské záchranky.

Prim hraje počasí

Letecká záchranka vyráží do akce nejčastěji k dopravním nehodám, pádům z výšky či popáleninám. Ve všech případech jde o situace, kdy je nejdůležitějším faktorem co nejrychlejší transport pacienta do nemocnice. Hlavním omezujícím faktorem je v takovém případě počasí.

„Hlavní je dohlednost a povětrnostní podmínky jako vítr, bouřka či námraza. Nesmí se stát, že by zásah vrtulníku byl ve finále delší než pozemní zásah,“ vysvětlil David Doubek, podle kterého je možné vrtulník do akce nasadit i během noci. „V místě zásahu může být například počasí dobré, ale my musíme řešit i stav počasí po cestě k nemocnicím a u nemocnic, je to poměrně komplexní záležitost,“ uvedl lékař, podle kterého tak nestačí zhodnotit počasí pouze na letišti.

Dalším limitujícím faktorem může být nepřístupnost terénu v místě, kde vrtulník potřebuje u pacienta přistát. Stroj bezpečně přistane v prostoru zhruba 20 krát 20 metrů. Omezující může být městská zástavba, dráty vysokého napětí nebo aktuální dopravní situace.

Solidarita místních

Pokud vrtulník letecké záchranky nemůže přistát na místě události, dosedne na zemský povrch v nejbližší možné lokalitě. Členy týmu pak k pacientovi mohou dopravit pozemní složky IZS, ale David Doubek pamatuje i kurióznější situace. „Stalo se mi to vícekrát mimo Prahu i v Praze. Pozemní složky IZS mohou mít zrovna plné ruce práce, lidé například ve vesnicích často koukají a vidí, že letí vrtulník. Místní pak nabízejí, jestli nás mohou popovézt, rádi toho využijeme,“ řekl s díky směrem k veřejnosti lékař pražské záchranky.

„V Praze obecně zažíváme obrovskou solidaritu lidí při resuscitacích lidí, kteří zkolabovali. Při nehodách je to podobné,“ dodal k reakcím lidí David Doubek.

Podle Davida Doubka lze pacientům poskytovat lékařskou pomoc i ve vrtulníku, lékaři jsou ale omezeni stísněným prostorem.
Autor: ZZS HMP

Pád vrtulníku

V sobotu 15. prosince loňského roku brzy ráno vůbec poprvé v historii pražské letecké záchranky havaroval při ostrém zásahu vrtulník – a David Doubek byl u toho. Tým tehdy letěl k vážně poraněnému muži, kterého srazil vlak. Stroj přistával na fotbalovém hřišti u Staré Huti na Příbramsku a zavadil o ochrannou síť.

„Naštěstí z malé výšky při přistání jsme měli leteckou nehodu. Vrtulník se rozbil hodně, naštěstí posádce se nic zásadního nestalo. Pacient byl zajištěn pozemním týmem. To je asi největší kuriozita, kterou jsem během své praxe zažil,“ podělil se o velice netradiční zážitek David Doubek.

Rozdíl práce na zemi a ve vzduchu

Ať už ve vzduchu nebo na zemském povrchu, základ práce, tedy zachraňování lidských životů, je podle Davida Doubka všude stejný. „Vrtulník při špatném počasí nepoletí, auto jet musí za každého počasí. Letecká záchranka je taková nadstavba,“ vysvětlil lékař.

Jeden rozdíl však přeci jen existuje. Vrtulník totiž velice často vyráží k pacientům, kterým se ve vteřině převrátil život vzhůru nohama, aniž by to čekali – zatímco při práci „na zemi“ jsou nejčastějšími pacienty starší lidé, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy.

„Hlavní prací záchranáře po celém světě jsou ‚obyčejné zásahy‘, řekněme všední obyčejná akce, ale ta je úplně stejně důležitá, jako těžká poranění. Aby člověk dobře zvládl trauma, musí se umět dobře postarat i o tyto základy,“ dodal závěrem David Doubek.

Fotogalerie
6 fotografií