9°C
Jak Lucerna povznesla velkoměstský ráz Prahy? Na otázku, jež je zároveň jejím názvem, odpovídá výstava Krystyny Wanatowiczové (40) uspořádaná u příležitosti historicky prvního pravidelného otevření střechy pražského paláce Lucerna. 110 let po dokončení stavby první části budovy tak návštěvníci mohou z dochovaných fotografií a textů zjistit, jak Pražany Lucerna provázela řadou zlomových období republiky a každodenním životem. „Lucerna se stavěla 14 let, od roku 1907 do roku 1921, během stavby se tedy vystřídaly tři režimy – c.k. říše, první světová válka, první republika. To je samo o sobě unikátní,“ prozradila Wanatowiczová Blesku, čím také Lucerna fascinuje.
„Fakt, že to stavitel a developer Havel, dědeček bývalého prezidenta, vydržel a nevzdal, je obdivuhodný. Přestože pražský magistrát nebyl vůči železobetonové stavbě – Lucerna je první svého druhu u nás – vůbec vstřícný a žádnou dotací na stavbu nepřispěl,“ uvedla Wanatowiczová. Střecha Lucerny je nyní také poprvé přístupná pravidelně. Každou neděli a pondělí se stává od 15:00 hodin až do setmění nejen unikátním místem pro setkávání a odpočinek, ale nabízí také kulturní a doprovodný program, kde si návštěvníci mohou třeba jógou protáhnout tělo a duši potěšit výhledy na pražské střechy a věže.
Dobře je na střeše
„Rádi bychom, aby si lidé na střeše kousek od rušného Václaváku připadali jako někde na louce,“ řekl provozovatel a známý kavárník Ondřej Kobza (40). „Rád bych také motivoval ostatní majitele pražských i mimopražských střech k tomu, aby na svém prostoru vybudovali něco podobného. Jsou to kilometry a kilometry nevyužívaného prostoru, který se může stát novým veřejným místem,“ doplnil Kobza.
Třeba takovým, které připomíná historii legendární budovy pod sebou. „Jako první se v Lucerně před 110 lety otevřela Jokohama, japonská čajovna. Stala se nesmírně populární, obsluhující dívky se převlékaly za gejši, nosily kimona, byla to exotika v srdci Prahy,“ vzpomínala Wanatowiczová. „Následovalo Bio Lucerna, které se záhy stalo premiérovým kinem, a internacionální kabaret, kde převládala němčina a kam chodil například Franz Kafka. Jako poslední byl uveden do provozu Velký sál v roce 1920 a ten se stal místem, kudy prošly kulturně-politické dějiny 20. století,“ dodala.
Vzpomínky na 15 válcích
Výstavní plochu tvoří 15 válců, dříve využívaných pro nádražní jízdní řády. Z nich se návštěvník dozví, kdy přišel bývalý „ouředně stvrzený mistr dlaždičský“ Vácslav Havel (†60) s myšlenkou na stavbu Lucerny. Také proč byla její první restaurací právě japonská čajovna Jokohama (1909 až 1913) nebo nač chodili Němci i Češi do nejstarší kabaretní scény, v níž při otevření 22. září roku 1910 zářila spoře oděná marocká tanečnice Sulamit Rahu, múza sochaře Jana Štursy (†45). Tu později vystřídal písničkář Karel Hašler (†62), R. A. Dvorský (†67) či Jiří Voskovec (†76) s Janem Werichem (†75).
Historie Lucerny
Palác Lucerna si roku 1905 vysnil projektant a stavitel Vácslav Havel (†60), muž původem ze skromných poměrů staré pražské rodiny. Protože inženýrský titul mu byl přiznán až roku 1917, jeho projekty dozoroval stavitel Josef Čámský (†59). Přípravné práce začaly roku 1906, stavební povolení vydal magistrát královského hlavního města Prahy 16. září 1907. Ačkoliv stavba skončila roku 1911, už v roce 1909 bylo povoleno užívat části budovy. Poté, roku 1913, se budova začala rozšiřovat až do dokončení v roce 1921.
Kdy: 19. 5. až 15. 8., od 15:00 do setmění
Kde: Štěpánská 61, Praha 1 (ke vstupu na střechu použijte výtah páternoster naproti vstupu do Velkého sálu Lucerny)
Za kolik: 100 korun
