Jan Munk byl ředitelem Památníku Terezín od roku 1990, za 27 let se mu podařilo z něj vybudovat místo, které každoročně navštíví statisíce lidí. V čele Židovské obce v Praze stál od roku 2012. Terezínským ghettem prošla za druhé světové války Munkova rodina. Během působení jako ředitel terezínského památníku otevřel Munk například Muzeum ghetta a další expozice.

Zanechal velkou stopu

„Odchází osobnost mimořádného významu, která byla velice respektovaná jak na domácím poli, tak v zahraničí. Jeho ztráta se bude velice těžce nahrazovat," řekl náměstek ředitele Památníku Terezín Vojtěch Blodig. Munk podle něho zanechal velkou stopu a byl architektem hlavních přeměn v práci terezínského památníku. Blodig připomněl, že se díky Munkově dlouholeté činnosti podařilo zásadně přepracovat všechny expozice v Památníku Terezín a vytvořit nové.

Krutý osud umělkyně Friedl: Před nacismem utekla do Prahy, v koncentračním táboře před smrtí učila děti …

Friedl Dicker-Brandeisová byla rakouská a československá výtvarnice a pedagožka.
„Byly věnovány historii terezínského ghetta, která byla do té doby zamlčovaná nebo byla zcela na okraji zájmu," uvedl Blodig. Díky Munkově úsilí se podle Blodiga podařilo například přepracovat expozice o dějinách policejní věznice v Malé pevnosti, kde byli političtí vězni nebo o dějinách koncentračního tábora v Litoměřicích.

„Dalším takovým polem byla osvětová činnost a činnost vzdělávací, která se velmi rychle rozvíjela a byla zaměřena především na další vzdělávání učitelů, takže si myslíme, že se to velice významně projevilo v prezentaci tématu na školách různého typu," uvedl Blodig.

 Pohřbí ho v Praze

Zmínil rovněž Munkovu činnost v židovských institucích. „Stal se předsedou pražské židovské obce, Federace židovských obcí v českých zemích, velice zásadním způsobem se podepsal na činnosti židovských organizací, zvýšení renomé i na jejich," dodal Blodig.

Židovská obec v Praze oznámila, že pohřeb se bude konat v pondělí odpoledne na Novém židovském hřbitově v Praze. Pražská židovská obec, jejíž historie sahá do 10. století, má nyní zhruba 1500 registrovaných členů. Patří ji židovské památky v metropoli, které ročně navštěvují statisíce lidí z celého světa - hřbitovy, synagogy či historická mikve. Některé památky spravuje Židovské muzeum, dlouhodobě nejnavštěvovanější muzeum v Česku. Obec také provozuje na Hagiboru domov sociální péče pro židovské seniory a je zřizovatelem Lauderových škol - mateřské, základní školy a gymnázia.