Dobrá zpráva pro městské části? Autobusové zastávky MHD na znamení zavádět plošně zatím nebudou

Větší ekonomická úspora, šetření nafty a emisí, plynulost dopravního provozu nebo zrychlení jízdy autobusů. Takové byly především argumenty, kterými ROPID obhajoval svůj návrh ohledně celoplošného zavedení autobusových zastávek na znamení. „Dnes je část zastávek na znamení a část ne. Lidé si musejí hlídat, jaká zastávka má který charakter, v mnoha případech už stejně radši preventivně znamení ve voze dávají,“ uvedl dříve pro Blesk.cz mluvčí ROPID Filip Drápal. Zastávek na znamení je nyní v Praze zhruba přes 60%.

Ne každý se však na chystané změny díval optimisticky. Řada obyvatel se obávala sníženého komfortu při cestování především s ohledem na seniory či zdravotně indisponované. „Když má člověk sníženou pohyblivost, je pro něj obtížné dojít k tlačítku. Nemluvě o tom, když špatně pohyblivý senior dobíhá autobus, jak se říká, na poslední chvíli, tak nemá záruku, že ten autobus zastaví, pokud někdo souběžně nevystupuje nebo nenastupuje,“ upozornila starostka Prahy 20 Alena Štrobová (HOP).

Letos to nebude

Právě ohled na seniory a hůře pohyblivé obyvatele vedl pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) k tomu, aby projekt po dohodě s náměstkem pro dopravu Adamem Scheinherrem (Praha Sobě) doporučil pozastavit. „Je zapotřebí, aby ve stávajících vozech, kterými Dopravní podnik hl. m. (DPP) disponuje, byly interiéry vybaveny novými tlačítky na znamení tak, aby nebyly k nalezení pouze v prostorech pro vstup a výstup z vozidla,“ uvedl primátor pro Blesk.cz.

Samotný projekt určitě nezavrhuje. „Smysl má. V zemích kolem nás tento projekt dlouhodobě funguje. Jenomže tam disponují autobusy, které mají tlačítka pro signalizaci k zastavení rozmístěna třeba u každé sedačky,“ uvádí Hřib s tím, že pro hůře pohyblivého cestujícího v takovém případě není problém tlačítko zmáčknout. V současné chvíli by ale musel za jízdy vstát a dojít k tlačítku za jízdy i několik metrů. Problémem v takovém případě může být i neprůchodnost vozidla v důsledku zvýšeného počtu cestujících.

„Kontinuálně probíhá obnova vozového parku dopravního podniku a je třeba hledět na to, aby nové autobusy byly vybaveny těmito tlačítky tak, jako v zahraničí,“ myslí si Hřib. Celoplošné zavedení autobusových stání na znamení proto hodlá pozdržet minimálně na rok, což by mohla být dostatečná doba pro lepší přípravu. „Zhruba do roka bychom rádi provedli kontrolu toho, jak se nám v tomto ohledu podařilo pokročit. Podle toho se tím budeme dále zabývat.“

Výhrady, obavy, návrhy

Celoplošné zavedení autobusových zastávek na znamení se citelně dotkne nejednoho obyvatele Prahy a vesměs všech městských částí. Blesk.cz oslovil zástupce některých z nich, co si o chystané změně myslí. U většiny převažují spíše obavy, které nicméně korespondují s rozhodnutím primátora a jeho náměstka.

Horní Počernice jsou do dnešního dne jedinou městskou částí, kde jsou autobusové zastávky na znamení již zavedeny. Ke zkušenosti s jejich využitím uvedla starostka Alena Štrobová toto: „Místní si na ně dlouhodobě stěžují. Pro špatně pohyblivé seniory nebo maminky s těžkými nákupy současná situace určitě není ideální.“

Obdobné obavy zaznívají i ze sídlištních celků hlavního města, kde žije velká aglomerace obyvatel využívajících právě autobusy. „Osobně jsem k záměru spíše skeptický. Zvlášť pro starší spoluobčany může jít o nepříjemnou změnu, která jim zkomplikuje každodenní život,“ nechal se slyšet radní Prahy 11 Martin Duška (Piráti) s tím, že toto opatření Pražané nejspíš nebudou považovat za krok ke zkvalitnění MHD.

  S celoplošným zavedením autobusových zastávek na znamení nesouhlasí ani Praha 9. „Už dnes si zejména starší obyvatelé na zastávky na znamení stěžují,“ uvedla mluvčí vysočanské radnice Marie Kurková. „Za rozumné Praha 9 považuje zavádění zastávek na znamení v místech, kde není velká koncentrace cestujících, což ale není případ sídlišť jako např. na Proseku.“

„K celoplošnému zavedení mám negativní názor,“ uvedl místostarosta Prahy 2 Jan Korseska. Předseda dopravní komise v Praze 6 Vladimír Šuvarina (ODS) se nejvíce obával nepřipravenosti projektu. „Odsunutí tohoto projektu proto jedině vítám,“ sdělil. „Se zástupci ostatních městských částí jsme měli v plánu sepsat memorandum, protože nám vadilo, že toto opatření nikdo s městskými částmi neřešil. Po technické stránce proti projektu nic nenamítám, v zahraničních městech to funguje, chtělo by se na to však lépe a postupně připravit.“

S určitým pochopením se tento záměr setkal u starosty devatenácté městské části – Kbel. Pavel Žďárský (Kbely – náš domov) ovšem upozornil, že by nebylo od věci se na toto opatření nejprve řádně připravit. „Bylo by zapotřebí se předtím věnovat stavu autobusových zastávek,“ uvedl ke stavu mnohých, které v Praze stojí. „Drátem propletená boční okna jsou polepená plakáty, skrz které není možné vidět na silnici a dát zavčas znamení řidiči autobusu, ten zase skrze ně nemusí vidět, zda na zastávce někdo čeká. Podle mě by to chtělo lépe zapracovat na signalizaci k zastavení, například světelné.“