7°C
Podle bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu v bývalém Československu zhruba 343 000 lidí. Většinu z nich tvořili Židé. Do tohoto počtu však nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, věznění v koncentračních táborech a věznicích, totálního nasazení a podobně.
Oběti byly i z řad Němců
Na setkání se vedle veřejnosti objevili váleční veteráni, zástupci Junáka, Sokola a dalších organizací. Mimo jiných také starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 sobě), který ve svém projevu uvedl, že odkaz květnového povstání není ani v dnešní době zcela naplněn. „Není naplněn boj za lidská práva, ke květnovému osvobození patří také špatné zacházení sovětských velitelů s podřízenými, odvlečení ruských emigrantů a násilí na nevinných Němcích. Už tenkrát se připravoval nástup komunismu,” sdělil.
Slovenský velvyslanec Weiss prohlásil, že britský premiér Winston Churchill a americký prezident Franklin Roosevelt neměli iluze o sovětském vůdci Josifu Stalinovi, ale museli se s ním spojit proti Hitlerovi, který neváhal pro vítězství použít ani ty nejbrutálnější metody. „Na druhou světovou válku bychom se měli dívat přes fakta, a ne přes ideologické brýle. Bez milionů padlých Rusů by spojenci nezvítězili tak rychle a Stalina do střední Evropy pozval Mnichov 1938 a neochota spojenců dříve otevřít západní frontu,“ uvedl.
Jaroslav Vodička se na pietu nedostavil
Akce se nezúčastnil kontroverzní předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička. V dané době totiž pobýval v zahraničí. Ten čelí kritice mimo jiné za to, že ocenil komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který se jako policista podílel v roce 1989 na potlačování protirežimních demonstrací. Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) letos v březnu řekl, že úřad se spolkem kvůli kontroverzím omezil spolupráci. Dodal nicméně, že je v něm mnoho lidí, kteří si pozornost zaslouží. Spolek sdružuje válečné veterány, odbojáře, partyzány a jejich pozůstalé či rodinné příslušníky.
Z ČSBS kvůli Vodičkovi například odešli pozůstalí po lidické ženě Anně Nešporové Antonín Nešpor a Pavla Nešpor Bellisová, historik Eduard Stehlík, přeživší z Osvětimi Eva Lišková, Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, která přežila vyvraždění Ležáků, nebo válečný veterán a bojovník od Tobrúku Pavel Vranský.
