Dcera se paní Ivaně svěřila, že s přítelem plánují koupit ojetý vůz v hodnotě 80 tisíc korun, ale že na něho nemají peníze a banka jim nepůjčí. Slibovali, že budou splácet, ale bohužel své závazky nedodrželi. Navíc se rozešli a přítel se od dluhu distancoval úplně.

„Nemohla jsem po dceři chtít, aby půjčku splácela. Z nízkého příjmu sotva uživí sebe a dvě děti, o které se stará sama. Když jsem viděla, jak zápasí s penězi, nezbylo mi nic jiného než dluh zaplatit,“ vypráví smutně Ivana.

Musela jít bydlet k sestře

Ani pro ni to ale nebylo snadné. Pobírala jen nízký důchod, který nestačil na pokrytí nájmu bytu, jídla a dluhů. Dohodla se proto se svojí sestrou, že se k ní přestěhuje a ušetří na nákladech za bydlení. „S dcerou jsem v kontaktu, ale už bych si pro ni nepůjčila. Kdybych tušila, do jakých těžkostí mě dobrá vůle dostane, určitě bych žádost o pomoc odmítla,“ dodává Ivana.

„Případ paní Ivany není ojedinělý, právě naopak. Stále víc seniorů se dostává do finančních potíží kvůli tomu, že se snaží pomoci svým dětem nebo vnoučatům. I když se dohodnou, že dluh budou splácet potomci, velmi často se tak neděje,“ vysvětluje Jaroslava Palendalová ze společnosti KRUK, která spravuje pohledávky bankovních i nebankovních institucí, operátorů či poskytovatelů energií. 

„Paní Ivana u nás měla původně tři případy. Nyní má jeden dluh úplně doplacený a z těch ostatních jí zbývá splatit malá suma v řádu tisícikorun. Je důležité si na začátku pečlivě promyslet, jestli jsme schopni splácet dluh i v případě, že příbuzný nedodrží slib. Ten, kdo podepíše smlouvu, je totiž zodpovědný za splacení půjčky, proto je důležité domluvit se s věřitelem na řešení co nejdříve a vyhnout se tak soudu nebo exekuci, “ doplňuje Palendalová.

 Téměř 2/5 seniorů mají úvěr nebo půjčku

Průzkum, který si nechala vypracovat společnost KRUK Česká a Slovenská republika, zjistil, že až 16 % lidí v důchodovém věku (přes 65 let) nijak zvlášť neplánuje, jak vyjdou se svým měsíčním příjmem, tvořeným zpravidla jen starobní penzí. Peníze na spoření si ukládá jen 5 % penzistů. Přitom téměř dvě pětiny dotazovaných seniorů má půjčku nebo úvěr.

„K hospodaření s financemi přistupuje zodpovědně 73 % penzistů, kteří ze svého důchodu nejprve odloží peníze na pravidelné platby či poplatky a pak se zbytkem volně nakládají,“ říká Jana Žaludová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Téměř 90 tisíc penzistů je v exekuci

Plánování financí je přitom velmi důležité v každém věku, jak ostatně ukazuje alarmující počet výplat důchodů s exekuční srážkou. Z bezmála 2,5 milionu českých penzistů je v exekuci téměř 90 tisíc. ČSSZ provádí exekuční srážky ze všech druhů důchodů, tedy ze starobních, invalidních i pozůstalostních (vdovský/vdovecký či sirotčí).

Senioři často dluží za děti a vnoučata

Průměrný věk důchodce s exekucí se pohybuje kolem 61 let, což znamená, že si penzisté s sebou nesou dluhy ze svého produktivního věku.  „Výjimkou bohužel nejsou ani případy, kdy se senioři zadluží kvůli svým dětem nebo vnoučatům, pro které si přímo půjčí peníze, nebo ručí za jejich vlastní nesplacené dluhy. Mnoho našich klientů spoléhalo na dohodu s dětmi, že budou pravidelně splácet své závazky, ovšem velmi často je realita odlišná,“ doplňuje Žaludová.

Počet důchodců s exekuční srážkou z penze do roku 2017 nepřetržitě rostl, v loňském roce se pak nepatrně snížil o necelých 400 penzistů. Celkem Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí věřitelům dlužníků z vyměřených důchodů více než miliardu korun ročně.

VIDEO: Češi častěji odmítají dědictví. Notář varuje: „Pozor na skryté dluhy!“