7°C
Pavlína zachránila Míše život, i když ji neznala. Setkaly se po devíti letech
Pavlína z Hradce Králové zachránila život Michaele z Prahy, aniž by ji znala. A trvalo dlouhých devět let, než si mohly konečně pohlédnout do očí. Michaela onemocněla akutní leukémií, když jí bylo 16 let. Ačkoliv si myslela, že po sérií chemoterapií zákeřná choroba zmizí, opak byl pravdou. V registrech se začal hledat vhodný dárce. Tím se stala v roce 2010 právě Pavlína.
Michaela prožívala šťastné dětství i pubertu. Až do roku 2008, kdy onemocněla angínou. Z banální nemoci se ale vyklubala akutní leukémie. Motolská nemocnice v Praze se stala na několik let jejím druhým domovem a personál druhou rodinou.
V době léčby studovala Míša střední školu, kterou úspěšně zakončila maturitní zkouškou. Pro vysvědčení si šla v roušce. Za světlý okamžik považuje Michaela to, že se její sestře narodil synovec. I to byl jeden z důvodů, proč se chtěla uzdravit.
„Strašně moc jsem brečela a nechtěla zpátky“
Po několika sériích chemoterepií si Míša myslela, že nemoc zmizí. Leukémie se ale po roce od poslední chemoterapie vrátila. „Dodnes mám živě před očima ten okamžik, kdy jsem se dozvěděla, že musím znovu do nemocnice. Strašně moc jsem brečela a říkala rodičům, že už tam zpátky nechci,“ vzpomíná dívka.
Tehdy se začal hledat vhodný dárce kostní dřeně. Nikdo z rodiny nebyl z vhodných, proto se začalo pátrat v registrech. Hledání trvalo dva měsíce. V roce 2010 neznámá dárkyně darovala Míše kostní dřeň a zachránila jí život. Sedmadvacetiletá Michaela nyní pomáhá onkologicky nemocným pacientům a věnuje se dětem.
Pavlína v době, kdy darovala kostní dřeň, už za sebou měla 80 odběrů - byla dlouholetou dárkyní krve i krevní plazmy.
Dárek k Vánocům: setkání se zachránkyní
Vánoce 2018 byly pro Michaelu nezapomenutelné. Její sestra jí totiž splnila dlouholeté přání - setkat se s ženou, která jí zachránila život. Stalo se tak v pátek, během galavečera Českého národního registru dárců dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně v Obecním domě v Praze.
Obě ženy seděly přímo v sále a ačkoliv si předtím vyměnily pár e-mailů, nikdy předtím se neviděly. Michaela přinesla Pavlíně velkou kytici a ve chvíli setkání měly obě slzy v očích.
Pavlína přiznala, že je velmi nervózní a nechtěla příliš mluvit. „Je to okamžik, na který se nemůžete připravit, je to zvláštní pocit,“ popsala Blesk Zprávám Michaela a dodala: „I když to vyzní jednoduše, chci jí říct hlavně - děkuji.“
„Kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět“
Galavečer, který slouží jako symbolické poděkování dárcům kostní dřeně, již tradičně probíhal v duchu klasického epitafu Oscara Schindlera: „Kdo zachrání jeden lidský život, zachrání celý svět,“ všichni dárci tak byli považováni za hrdiny. Oceněni byli ti, kteří nezištně obětovali nejen svůj čas, ale i část sebe – krvetvorné buňky z kostní dřeně, a zachránili tak život nepříbuznému člověku, kterého nikdy nepotkali.
„Těší mě, že stejně jako v minulých letech jsem mohl i nyní osobně poděkovat dárcům krvetvorných buněk na slavnostním galavečeru v krásném prostředí Obecního domu. Jsou to totiž právě oni, koho můžeme bez nadsázky považovat za hrdiny, bez jejich solidarity, odvahy a ochoty bychom mohli jen stěží plnit naše poslání a pomáhat těžce nemocným,“ uvedl ředitel Českého národního registru dárců dřeně Daniel Pagáč. Na slavnostním večeru předávala ocenění Livia Klausová spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO).
Témata:
Související
