9°C
Restaurátorské dílny, kde odborníci pečují o nejrůznější historické obrazy, tapisérie, gobelíny či jiná historická umělecká díla, sídlí v památkově chráněném Ústavu šlechtičen na Pražském hradě. Jako první navštívíme jedno z oddělení uměleckých sbírek, kde probíhá konzervace a restaurování obrazů. K tomu restaurátoři používají precizních metod.
Obrazy se »žehlí«
„Využíváme například podtlakový nažehlovací stůl, který je spojen s vysavačem,“ uvádí Petr Ledvina, správce restaurátorských dílen a ateliérů. „Jedná se o velice šetrnou technologii, která slouží k vyrovnávání či podlepování obrazů.“ Funguje na bázi ohřátého pletiva, které v kombinaci s podtlakem odsává vzduch perforovanou vrstvou, díky čemuž laicky řešeno dochází k šetrnému „žehlení“ obrazů.
Už v těchto prostorách člověk narazí na první umělecký skvost. Jedná se o obraz Velké ukřižování, který se zavěšoval pouze o velikonočním Velkém pátku na Pražském hradě. „Kdysi visel v kapli sv. Kříže na II. hradním nádvoří,“ prozradil kurátor sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka. Svými rozměry prakticky vyplňuje celou jednu stěnu, od podlahy až ke stropu.
Dílny, ve kterých dochází například k lakování či fixírování obrazů, jsou vybaveny speciálními digestořemi, které odsávají zplodiny a aerosoly. „Restaurátor ale samozřejmě používá různé pomůcky, respirátor a tak podobně,“ uvádí Ledvina. Podlahy těchto dílen jsou navíc tvořeny z roztaveného čediče, který snese jakékoliv chemikálie.
Pomohou v Praze s poničenými andělíčky?
V dílnách, které se specializují na restaurování kovových artefaktů, se pracovníci například starali o Svatovítský poklad nebo o Svatováclavskou přilbu. „Jedná se o restaurátorský ateliér obecných a drahých kovů užitého umění,“ přiblížil Sojka funkci tohoto ateliéru. Ta by třeba v případě pomoci k obnově poničených částí Notre-Dame mohla sehrát důležitou úlohu, za předpokladu, že Francie nabídku pomoci přijme.
„Jak požár poničil sanktusníkovou vížku na křížení střechy, tak ta měla dřevěnou konstrukci, a byla pokryta olověnými plechy,“ uvedl Sojka. „Byla na ní spousta andělů z 19. století, kteří samozřejmě tím žárem zanikli, ale to můžeme říct téměř neprofesionálně. Ve skutečnosti z nich něco zbylo. Teď je otázka v jaké míře, co se dá použit, co se bude dolévat, dotepávat a podobně.“
Mravenčí práce nad gobelínem
Další oddělení se zabývá restaurováním a konzervací historického textilu. Restaurátoři se tam starají o nejrůznější tkaniny, koberce, baldachýny a gobelíny. „Pražský hrad vyniká sbírkou starých textilií z královské hrobky, což patří k tomu nejpřednějšímu vůbec v celé Evropě,“ upozornil Sojka. Právě v těchto dílnách se o tyto oděvy a jiné textilie starají odborníci, aby zůstaly zachované pro další generace.
I tato dílna může poskytnout doslova lví služby v rámci obnovy interiérů katedrály Notre-Dame. „Látky byly nedílnou součástí katedrály,“ vysvětlil Sojka. Nejspíše se nicméně jednalo o látky nikoliv středověké, ale spíše z 19. století, kdy byla katedrála ve velkém restaurována. „Momentálně však neznáme rozsah jejich poškození,“ připustil kurátor.
„Jsme schopni restaurovat drobné předměty, jako například středověká vlákna,“ sdělil Sojka. Že se jedná o tvrdou a trpělivou piplačku, není nutno zdůrazňovat. „Třeba dvě restaurátorky u jednoho gobelínu sedí dva roky,“ říká kurátor. Vzácné a chatrné historické textilie restaurátoři na Pražském hradě neperou ve vodě. K tomuto účelu mají speciální podtlakový stůl, který textilie pročišťuje studenou párou.
