Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) před třemi lety totiž přijala rezoluci k památkám ve východním Jeruzalémě, kterou navrhly arabské země a která podle Izraele opomíjí tisíciletý vztah Židů k Jeruzalému. Prostor u Zdi nářků, což je nejvýznamnější židovská památka, je v rezoluci označen arabským názvem a hebrejský je v závorce.

Nepřítel

„Všechny nenávistné projevy spojuje stejná míra nekulturnosti, nenávisti a cynické snahy získávat politické body. Jsme svědky nárůstu antisemitismu, jaký nemá od konce druhé světové války obdoby," uvedl Kubera. Evropa se podle něj vrací k hledání vnitřního nepřítele, k hledání toho, kdo může za všechny potíže. "My nesmíme dopustit, aby to byli opět Židé nebo stát Izrael, kdo to odskáče," řekl.

 

„Není možné, aby se kulturní instituce, které jsme si vytvořili pro ochranu světového dědictví, vydaly cestou netolerance, politického boje, náboženského nátlaku a především zamlčování dějin. Obchodování se základními hodnotami, jejich relativizace, je nebezpečná. Braňme se tomu," řekl v narážce na postoje UNESCO.

Zažila holokaust

Izraelský velvyslanec Daniel Meron poděkoval České republice, že její Parlament přijal nedávno definici antisemitismu, kterou doporučuje Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu. Představen byl příběh Hany Sternlichtové, která přežila Osvětim a po válce našla nový život v Izraeli. V neděli ve Valdštejnské zahradě převzala čestné občanství rodného města Holic.

Akci Kulturou proti antisemitismu pořádá od roku 2004 česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém. Říkají, že od prvního ročníku stále narůstá nepřátelská propaganda namířená proti Židům. „Považujeme za alarmující, že Židé se dnes, po více než 70 letech od holokaustu, v řadě zemí Evropy již opět necítí bezpečni," řekl za organizátory Mojmír Kallus. Má za to, že právě křesťané by měli být vždy mezi prvními, kteří se ozvou, kdykoli se objeví protižidovské předsudky.