Hledání české Čaputové, reparáty: Budoucí šéf STAN promluvil o konci svého starostování

Hnutí STAN se pohybuje na hranici volitelnosti. Proč chcete být jeho předsedou?

V životě jsem rád vždy vystupoval z komfortní zóny. Vystupoval jsem z ní jako učitel, který se rozhodl ve 32 letech být starostou města Kolína, protože se mu prostě nelíbilo, jak to město vypadá a teď z té komfortní zóny vystupuji zase.  V Kolíně jsem úspěšný, rozhodně mě nic nenutí, abych tam nezůstával, a přesto do toho prostě jdu. A tím hlavním důvodem je, že tomu hnutí věřím. Věřím tomu, že hnutí STAN může pozitivně ovlivňovat život v České republice a myslím, že mu něco dlužím. Svou politickou dráhu a kariéru jsem s hnutím spojil. Spojil jsem ji s blízkou spoluprací s Petrem Gazdíkem, kterou si nemůžu vynachválit a věřím, že bude pokračovat i nadále. Teď je na čase, když jsem nasbíral politické zkušenosti, jak v lokální, tak i v celostátní politice, že už mám tomu hnutí co dát. Je to výzva, kterou prostě přijímám.

„Tu rukavici zvednu.“ Gazdíka chce u Starostů nahradit starosta Kolína Rakušan

Na druhou stranu jako Starostové často říkáte, že je vás celá řada, že vznikáte jako jediné hnutí od spodu… Není tedy škoda, že jste alespoň zatím jediným kandidátem na předsedu, že nemáte vyzyvatele?

Petr Gazdík ohlásil svůj odchod a já jsem bezprostředně poté reagoval, že tu výzvu přijímám. To své sdělení jsem velmi rychle vyslal i do veřejného prostoru, velmi rychle jsem o tom mluvil i s lidmi v regionech, a tak možná většina našich členů a příznivců to přijala jako nějakou přirozenou variantu. Od začátku jsem začal představovat svou vizi, kam by měl jít STAN dál, a možná to třeba i některé lidi ovlivnilo v tom, že tu svou vlastní kandidaturu se nerozhodli uplatnit. Jestli je to škoda, nebo ne, to je otázka spíš na ty, kteří se nerozhodli kandidovat. Možná je to ale vykompenzováno tím, že ten tým, který okolo mě v případě zvolení bude, bude silný, i když na některé věci mají třeba dílčí rozdílné pohledy, ale pohled na naše směřování máme stejný.

Novináři se mě teď v poslední době ptají, co chci dělat jiného než Petr Gazdík. Ta otázka mi přijde ale položená špatně. Ta by měla znít, co chci dělat stejně jako Petr Gazdík, protože to je předseda, který naše hnutí dovedl na dosavadní vrchol, a právě proto chci na tu jeho práci navázat. V jako jediné straně či hnutí na naší politické scéně se opravdu nebojím toho, a budu k tomu Petra vyzývat i na sněmu, aby kandidoval na místopředsedu našeho hnutí. Petra Gazdíka se ve svých zádech opravdu nebojím, nebojím se toho, že mi podtrhne nohu.

Takže si jen prohodíte role? Petr Gazdík přeci říká, že je už vysokou politikou unavený a že by se chtěl stáhnout a věnovat se především modernizaci školství a tak dále...

On nebude kandidovat na pozici prvního místopředsedy, ale budu ho vyzývat k tomu, aby přijal kandidaturu na řadového místopředsedu. Záleží ale na něm. Jsme oba učitelé a to, že máme ve většině případů stejný pohled na svět, je jedině dobře. Věřím, že i oblast školství pojme dobře – už to, co jsem viděl na naší konferenci o vzdělávání, kterou pořádal náš nově založený institut iSTAR, tak vidím, že je ta naše báze stejná.

Při sněmovních volbách byl celostátní tváří hnutí Jan Farský, dnes je předsedou poslaneckého klubu. Proč on nekandiduje na předsedu STAN?

To je asi otázka na něj. Na druhou stranu o spolupráci s Janem Farským, a to blízkou, stojím. Rozhodnou delegáti, ale byl bych velmi rád, kdyby Jan Farský byl prvním místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí. Dává mi to logiku a v tomto smyslu o tom budu mluvit i ve svém projevu. Je to i kvůli tomu, že byl naší tváří, kdy jsme vstoupili v roce 2017 samostatně do Poslanecké sněmovny.

Konec starostování

Říkáte, že práce předsedy je povolání na plný úvazek. Zmínil jste, že jste starosta Kolína, poslanec a teď z vás dost možná bude také předseda hnutí. Půjdou všechny tyto funkce skloubit?

Nepůjdou. Jednoznačně nepůjdou. Kolín je moje srdeční záležitost. Je to město, kde jsem se narodil, je to město, kde mám dlouhodobě velkou podporu, ze které těží i naše hnutí. Ale je to zároveň i město, kde se mi za těch devět let povedlo vytvořit skvělý tým. Je tam skvělý místostarosta Michael Kašpar, který už v současné době, když já jsem neuvolněným starostou, řadu agend převzal. Věřím, že v brzké době může být skvělým starostou Kolína, aniž by to znamenalo nějaké ztráty pro naše hnutí v tomto regionu. Kolín ale rozhodně nechci opouštět úplně.  Nebudu opouštět zastupitelstvo, chtěl bych být i v radě města, pokud tak zastupitelé rozhodnou. To, že předseda celostátního hnutí musí být mnohem častěji k dispozici a to nejen ve Sněmovně, je prostě fakt. Je to věc, kterou budu řešit a oznámím ji oficiálně po sněmu a budu ji řešit v těch následujících měsících. Do léta bych chtěl mít to vše vyřešené.

Chápu tedy správně, že v případě zvolení předsedou hnutí STAN, byste do léta chtěl rezignovat na post starosty Kolína?

Ano, chápete to naprosto správně.

Co konkrétně chcete pro hnutí udělat?

Je pro mě důležité, že jsme hnutí, které vzrůstá od spodu. Předsedou se tedy nestane nějaký králík z klobouku, ale někdo, kdo má zkušenosti, a začal třeba už na té komunální úrovni. Máme spoustu zajímavých, i když doposud pro některé méně známých tváří. Připomenu například dvě primátorská křesla  - v Liberci a Jihlavě. Máme celou řadu senátorů, poslanců, ale především starostů, v čemž jsme, troufnu si říct, nejsilnější. Jednou z těch věcí, na které je potřeba pracovat a chci na tom pracovat, je, aby se celá řada regionálních osobností, které za nás kandidují, se k nám i aktivně hlásila. Nejen v době voleb, ale i v průběhu volebního období. Už teď je pro mě potěšující, že se k nám hlásí například i senátní tváře, které kandidovaly jako nezávislé. Například Marek Hilšer se nestydí jít na tiskovou konferenci stoupnout si vedle mě a Jana Farského a mít za sebou baner STAN.

O víkendu vás nečeká jen volební sněm, ale máte šanci stát se nejsilnějším senátním klubem. Do druhého kola doplňovacích voleb v Praze 9 postoupil váš kandidát David Smoljak a za ODS starosta Jan Jarolím. Jak s tím eventuálně naložíte?

Provázanost Senátu s Poslaneckou sněmovnou a vedením hnutí STAN je pro nás důležitá. A já věřím, že se nám za rok a půl podaří takový reparát. Reparát, kdy bychom měli ještě před senátními volbami jasně říci, kdo je naším kandidátem na předsedu horní komory parlamentu, aby to byla taková osobnost, která by uměla být protiváhou té, nám ne úplně sympatické hradní politice dneška. Je chybou, že se nám to nepovedlo dohodnout už při posledních volbách, proto to nazývám reparátem. Máme v senátu rektora Masarykovy univerzity, pana Beka, v našem klubu je i prezidentský kandidát Jiří Drahoš. Oba jsou životem ostřílení a dvouletá zkušenost v Senátu jim může stačit na to, aby roli předsedy Senátu zvládli.

ODS s pětkou, šťastná 7 pro ČSSD, ANO s třicítkou. Strany znají čísla pro eurovolby

Chystáte i reparát kvůli volební koalici, která se nakonec před volbami v roce 2017 nekonala?

Kandiduji především proto, aby byl silný STAN. Chci, abychom byli autentické hnutí, které bude atraktivní pro nejrůznější formy spolupráce i s jinými politickými subjekty. I proto musíme být především my sami silní, my sami musíme být sebevědomí a musíme umět nabídnout osobnosti a program.

Blíží se krajské volby a na krajské úrovni k různým dohodám určitě docházet bude. Můžu mluvit třeba za Středočeský kraj, kde bychom chtěli okopírovat to, co funguje Martinu Půtovi v Libereckém kraji, kde on na kandidátce, která se jmenuje Starostové pro Liberecký kraj, nominuje i na volitelná místa lidi z jiných stran. Má tam třeba zástupce TOP 09, nabízel to i KDU-ČSL. Jsou regiony, jako například Olomoucký kraj, kde je velmi úzká spolupráce s KDU-ČSL.

Krajské volby jsou takové, kde na ně bude klást velký důraz. Chceme posílit, chceme další hejtmany, ne jen obhájit křeslo v Libereckém kraji, kde o tom nepochybuji. Nechci příliš prozrazovat, ale například předsedou Zlínského regionu STAN se teď stal Petr Gazdík. Pokud uspějeme v krajských volbách, tedy rok před tím, než budou sněmovní volby, tak můžeme být právě my, jakýmsi podvozkem, aby někdo i byl účasten na našich kandidátkách v parlamentních volbách. Myslím si, že v krajských volbách třeba zaznamenáme výraznější úspěch, než třeba TOP 09.

Když jste vstoupili poprvé do Sněmovny, bylo to na kandidátce TOP 09, ve Sněmovních volbách jste koketovali se společnou kandidátkou s lidovci, v komunálních volbách v Praze jste šli také s více subjekty… Nějak mi tu proto chybí punc sebevědomého, samostatného hnutí, které se nebojí kandidovat samo?

Právě tenhle punc chci Starostům dát. Ten vzkaz, který chci dát, že nechceme být nějakým bratříčkem, nebo sestřičkou, nepotřebujeme být nějakým přívažkem, nějaké podle průzkumů silnější politické strany. Naopak chci jasně programově ukotvený a sebevědomý STAN. Pokud bychom do nějakého projektu měli vstoupit, tak je to proto, abychom přinesli tu naší sílu a sebevědomí a na tom chci pracovat. A chci pracovat i na tom, aby STAN mohl klidně i před parlamentními volbami v klidu říci, že jsme připraveni kandidovat samostatně.

Starostové ve vládě

Máte ambice tedy vládnout?

Ano, chci přivést STAN do vlády, to jsou moje ambice, a jsem přesvědčený, že k tomu máme veškeré kompetence. Na nedávný sněm KDU- ČSL jsem přijel jako přítel, s tím, zakopejme křivdy, které cítíme oba na našich stranách, a žádné objektivní pravdy se nedobereme, protože každý máme jinou perspektivu a pohled na tu skutečnost, že se nám koalici nepovedlo před volbami nakonec domluvit. I nový předseda KDU- ČSL Marek Výborný, se kterým sedím shodou náhod vedle sebe v Poslanecké sněmovně, ve svém kandidátském projevu řekl, že vnímá KDU-ČSL jako konzervativní stranu, která chce žít samostatnou existencí. Já definuji hnutí STAN jako samostatný silný subjekt, který má potenciál a ten potenciál je mnohem větší, než v současné době využíváme.

A jak tedy ty lidi přilákat. Aby vám věřili a dali vám hlasy?

Původně jsem chtěl o tom mluvit až na našem sněmu, ale dobře. Mám základní vizi, kterou jsem si nazval jako politika pěti inovací. První inovace je inovace vzdělávacího systému. Tedy promítnout do školství a připravovat lidi pro potřeby 21. století. Finsko, Estonsko, to jsou země, kde lze tu inspiraci sebrat na chodníku, jen někdo musí chtít.

Další důležitou inovací je inovace sociálního systému. Jako například aktivizace úřadů práce – inspirace leží v Dánsku – které dokázalo aktivizovat úřady tak, že to není místo, kam lidé chodí s blbým pocitem, že se ocitli ve špatné situaci, ale je to místo, které poskytuje rekvalifikace. Dánové dokážou lidi z úřadů práce dostat za 70 dní do pracovního procesu. U nás je ta doba 256 dnů. Máme štědré sociální dávky a vytváříme, a to je to, co chtějí Starostové představit, sociální pobídky. Nikoliv dávky, ale pobídky.

Za třetí – na nás se řítí katastrofa v podobě sucha a vody. Třetí oblast je proto politika inovací a životního prostředí. Dalším tématem je ekonomika – jasná daňová pravidla. Co dělá naše vláda? Řekne, že nebude zvedat daně, a teď je zvyšuje. Pokud už mají naše rozpočty deficity, tak nesmějí být určené na dárky k Vánocům, ale na to, aby vystudoval náš syn, naše dcera. Podle propočtů OECD mám například podfinancovanou vědu a výzkum 50 až 100 miliardami korun ročně. Pokud nemáme inovátory, pak nebudeme mít ani inovace.

Poslední inovace je inovativní pohled na stát. Strany mluví o digitalizaci, ale musí se začít ještě před ní, krokem číslo jedna a to je odbourat Rakousko-Uherské relikty. Například zrušit místní příslušnost. Abyste si nemohl, pokud mám trvalé bydliště v Kolíně, vyřešit nějaký papír, dokument v Praze?  Další problém je nepropojenost státní správy – my dáváme na každý úřad jeden dokument zvlášť.

Tohle vše nejsou vymyšlená témata, to je to, co jako starostové v praxi na lokální úrovni řešíme. Například vzdělání, vodu a ekonomická témata a podporu inovací a výzkumu bohužel mezi prioritami vlády nenajdete. Nejsem nějakým ukřičeným oponentem Andreje Babiše, ale na konkrétních příkladech vám ukazuji, že tato vláda marketingu a bez vize to prostě nedělá dobře.

Říkáte, že byste chtěl dovést Starosty do vlády. Podle toho, jak jste představil ty priority a na co se zaměřujete, chápu správně, že máte ambice si říct o rezorty školství, nebo místní rozvoj?

Určitě, to jsou zrovna rezorty, které jste vytipoval velmi dobře. Dokonce si umím představit, že bychom si uměli říct i o ministerstvo spravedlnosti, a například i o ministerstvo vnitra. Máme řadu odborníků, které chceme představit. Nechci tomu říkat stínová vláda, ale představíme odborníky pro určité oblasti, aby ve chvíli, kdy uspějeme v parlamentních volbách, bylo jasné, který člověk nás bude reprezentovat dobře ve vládě. Nejsme jen stranou regionálních starostů, ale také odborníků.

Česká Čaputová

Měli by Starostové také takto dopředu umět představit kandidáta na příštího prezidenta, popřípadě prezidentku?

Buď bychom se o to pokusili, nebo bychom chtěli být alespoň v té diskusi mezi politickými silami, které se dokážou na někom shodnout. Myslím, že je to nutné. Podpora pro nějakou osobnost, která bude schopná oslovit ne jednu stranu, ale širší spektrum voličů. Měla by to být podle mého podobná osobnost, jako je na Slovensku paní Čaputová, která do té společnosti dá nový signál toho, že společnost může fungovat jinak, a že nějaká skepse, která teď v té společnosti je, je zbytečná.

A zároveň si myslím, že je opravdu bezpodmínečně nutné, a v tom vidím i roli Starostů, že je nutné společnost spojovat. Žádný člověk se v České republice nesmí podle našeho názoru cítit opuštěný a teď nemyslím jen ty, kteří jsou na okraji společnosti, kteří čelí exekuci a sami se z toho těžko dostávají, ale opuštění se nesmí cítit ani elitní vědci, učitelé, kterým se třicet let vštěpuje, že budou adekvátně ohodnocení. Opuštění se nesmějí cítit ani lékaři a další profese, které jsou u nás na špičkové úrovni. Musíme u nás odbourat i pragocentrismus a myslet víc na regiony.

K volbám už 16leté děti

Máme několik nápadů, o kterých chceme diskutovat. Nezavrhli jsme vnitřně ani revoluci a zkusit v nějakém typu voleb nechat volit i šestnáctileté. Je to v Rakousku, myslím, že v komunálních volbách. Účast to v Rakousku zvýšilo, a pokud vidíme aktivitu mladých lidí, kteří stojí na náměstích a vyzývají politiky, ať se vzbudí a začnou něco dělat se životním prostředím, tak je vidět, že nějaká uvědomělost a nespokojenost s tím systémem u mladé generace je. Vedou se debaty o snižování trestně právní odpovědnosti, i když už dlouho, bavíme se o tom, že dnešní mladá generace je dospělá dřív, než to bývalo v minulosti, tak si pojďme říct, jestli by na to neměl zareagovat i volební systém.

Těsně před volbami v roce 2017 Rakušan promluvil pro Blesk Zprávy i se svou manželkou o jejich soukromí a chystaném porodu

Další věc je, že elektronizace voleb, může přivést mladé lidi k politice – jako například v Estonsku. Je to systém, na kterém bychom měli začít pracovat. Samozřejmě nějaké riziko ovlivňování voleb a hacknutých výsledků tu být může. Další věc, o které je třeba se začít vážně bavit, jsou korespondenční volby. Tady jsme jasně pro a ten návrh podporujeme.

Tuší Vaše paní, do čeho všeho se ženete?

Moje paní tuší po těch letech, že si vzala šílence, a byť ne každý večer a každé ráno pro to má pochopení, tak nějak generálně pro to pochopení vlastně má. Mám celkem životní štěstí, byť to tak nevypadá, tak si uvědomuji, co pro mě obětuje, a já se zas každý kus volného času, byť je ho málo, snažím té rodině věnovat.