7°C
Muž vyšel z vězení a psychiatrie s podlomeným zdravím, přišel tam i o nohu. Spolek Šalamoun proto poprvé ve své historii zřídil v jeho prospěch transparentní konto. Disponuje s ním předseda John Bok a peníze mají pomoci Ševčíkovi získat bydlení, práci a ulehčit mu návrat do normálního života, který prakticky nikdy nepoznal.
Teď čeká na trestance nekonečný úřední kolotoč. Protože jej zavřela ještě socialistická justice do basy hned po skončení učiliště, nikdy nepracoval, a nemá tak nárok na důchod. Ve vězení přišel o nohu, stát mu přiznal částečný invalidní důchod 6 275 korun.
„To je také celý jeho příjem. Šest tisíc korun z toho zaplatí za měsíční nájemné,“ řekl pro Blesk.cz Václav Peričevič, místopředseda spolku Šalamoun, který se propuštěného trestance ujal.
Roman Ševčík si našel díky svým ochráncům své první vlastní bydlení v životě. Do rodných Křtin se nemá ke komu vrátit, rodiče i příbuzní během jeho věznění zemřeli. Žije proto v Blansku, v bytě 0+1 se záchodem na chodbě.
Soucitní lidé dali dohromady 150 000 korun
Spolek Šalamoun tvrdí, že tehdy 19letý, lehce mentálně zaostalý mladík byl odsouzen navzdory tomu, že několik svědků uvedlo, že v době brutálních mordů byl 22 kilometrů daleko. Spal u své babičky v Křtinách. Zavražděna byla jeho druhá babička (†62) a teta (†35), čin se stal v únoru 1989.
Ševčík stále tvrdí, že nic neudělal. Nyní se chce pokusit očistit své jméno v novém procesu, kde chce dokázat, že je obětí justičního omylu.
O jeho nevině jsou přesvědčeny stovky lidí a na jeho nový život se dobrovolně skládají. Během pouhých tří týdnů od založení konta v Ševčíkův prospěch vybrali lidé mezi sebou již 150 000 korun.
Život na svobodě nebude pro invalidního muže s cejchem vraha jednoduchá. „Roman to v dlouhodobém hledisku sám a bez pomoci nezvládne,“ uzavírá Peričevič.
Propuštěnému zaplatí věznice jen lístek domů
Věznice zaplatila propuštěnému trestanci, stejně jako každému jinému, jen jízdenku do místa trvalého bydliště. „Nic více nedostane,“ svěřil se Blesk.cz vysoký úředník Vězeňské služby. „Pak už se musí starat každý sám,“ dodal.
Zmíněná praxe přispívá podle Václava Peričeviče k tomu, že si stát vlastně sám vychovává recidivisty. „Propuštěným, pokud nemají rodinu, která se o ně postará, kolikrát ani nezbývá nic jiného, než se zase vrátit do vězení,“ řekl.
Co může vězeň od státu žádat?
Propuštěný vězeň může podle ministerstva práce a sociálních věcí v Česku žádat o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádnou okamžitou pomoc a o životní a existenční minimum.
*Příspěvek na živobytí stanoví úřady pro každého člověka individuálně, a to na základě „jeho snahy a možnosti začlenit se znovu do společnosti“. Člověk získá příspěvek obvykle ve výši 30 % takzvaných přiměřených nákladů na bydlení.
*Mimořádnou okamžitou pomoc mohou úřady poskytnout člověku, kterému kvůli nedostatku peněz hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem člověka do existenčního minima.
*Existenční minimum je pro dospělého v současnosti 3 410 korun. Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na pobočkách Úřadu práce podle trvalého místa bydliště člověka.
