Daniel Nekonečný zemřel v pouhých 52 letech, člověk nadupaný energií a dobrou náladou…

„Byla jsem v šoku, když jsem se to dozvěděla, a přiznám se, že jsem to obrečela. Ale pak jsem si řekla DOST! On by určitě nebyl rád, kdyby mě viděl brečet, i když se bavíme o takhle smutné tragické události, která mě hodně zasáhla. Nejsem na tom zdravotně teď moc dobře, ale příští týden na jeho pohřeb prostě nelze nejít. Tak se tam musím nějak dobelhat, nebo mě tam odveze můj muž na vozejku! Ale asi na nějakém ze samoobsluhy, my vozejk doma nemáme… (usmívá se) Vidíte, takhle by mě rád Daníček viděl, jak se směju a nejsem z jeho smrti zarmoucená…“

Byl to váš kamarád?

„Ano, byli jsme přátelé, znala jsem ho přes dvacet let. Už si ale přesně nepamatuji, jak jsme se vlastně seznámili a kdy jsme začali spolupracovat. Ale jak je svět malý, tak jeho bývalá přítelkyně Zuzana je shodou okolností moje velmi dobrá známá. A tak jsem se od ní velmi záhy dozvěděla, že jsou spolu, což jsem vůbec netušila. A byli pak spolu 19 let, to je dlouhá doba.“

Před několika lety se rozešli.

„Ano, myslím, že se od něho odstěhovala před pěti lety. Ale ne kvůli někomu jinému, prostě už to nefungovalo. Všichni víme, jak je to pro oba partnery náročné v takových dlouhých vztazích. Vždyť já už s tím svým budu letos v listopadu 35 let!“

Navštěvovali jste se i doma, prý k vám Dan jezdil na chalupu?

„Ano, hodně jsme se s nimi s manželem stýkali, jezdili k nám na chalupu a my jsme zase chodili k nim.“

Je pravda, že Daniel tak miloval žlutou barvu, že jste mu vařila i žlutá jídla?

(usmívá se) „To je pravda, když k nám měli přijet na chalupu, tak jsme všechno navařili žlutě, od předkrmu, hlavní jídlo i dezert. Žlutý ale musel být i toaletní papír a mýdlo. Všechno, aby se cítil dobře.“

Připravovali jste se na návštěvách i na společná vystoupení?

„Ano, nebyla to jen taková kulinářská setkání, na kterých bychom se jen cpali žlutými dobrotami. Dan chtěl mít všechno perfektní, takže dost často jsme si pečlivě připravovali společná vystoupení. A když jsme před pár lety chystali duet, chtěl, abych s ním i tančila. Pro mě, jako pro totální taneční dřevo, to nebylo vůbec jednoduché. Zkoušeli jsme to v létě na chalupě, abychom nedupali tady v pražském bytě.“

Jak vám to šlo?

„Celé to probíhalo tak, že Dan měl vždycky vymyšlené, jak by mělo taneční vystoupení vypadat. A chtěl, abychom oba dělali stejné pohyby. Stoupl si před nás, tedy přede mě a manžela, a předvedl nám ty taneční pohyby. No a můj muž jako bývalý tanečník se na něho podíval a za chvíli už to uměl. A já jsem vzala kameru, natočila jsem si je zepředu i zezadu a pak jsem si to pustila na obrazovku. Koukala jsem na to a podle toho jsem se učila.“

Co říkal vašim tanečním pokrokům manžel a Dan?

„Když jsem měla pocit, že už to jako umím, tak jsem to předvedla manželovi. A bylo to málem na rozvod! Ale Dan byl velmi slušný a radši se dusil, než by dal najevo, že se směje. A já mu vždycky řekla: Dane, já vím, že to není žádný tanec… A on říkal: »To vůbec nevadí, tady je důležité, abys to dělala s rrrrrrrradostí a rrrrrrrozkoší!« Tak jsem ze sebe s radostí udělala debila.“

Vaše společná vystoupení v televizi ale vypadala dobře!

„Díky, to si nejsem tak jistá. Jednou jsme něco chystali pro Novu a pan režisér Adamec, který pro ni tehdy pracoval, se nás zeptal: Tak jak jste si to připravili, jak to budeme dělat? Tak jsme mu to předvedli a on na to: To hned točíme, to je hotový, bezvadný!“

Dan měl rád při vystoupení hodně ohně, prý jste kvůli tomu měla i propálené šaty…

„Ano, xkrát jsem měla propálené různé šaty, jak byly všude ohně, často jsme u plamenů byli hodně blízko, a tak jsem měla propálené i krásné šaty od Osmana Laffity. To byl prostě Dan. Na vystoupení někde na Moravě chytila dokonce opona a na Žofíně pak byli pro jistotu už v pohotovosti hasiči, kdyby něco vzplálo. Bylo to s ním prostě vždycky napínavé, zajímavé, byl to adrenalin.“

Dokázal svým vystoupením rozpálit snad každého, prý i manželky věhlasných lékařských kapacit na sympoziu v Rakousku?

„To je pravda, byla jsem tam s ním a mohu to potvrdit. Sympozium se konalo v hotelu u krásného jezera a sešli se tam gynekologové z celé Evropy. A Dan tam byl pozván, aby vystoupil před nóbl dámami v krásných róbách, manželkami těch vědeckých kapacit. Vystoupení skončilo až nad ránem, protože musel pořád přidávat, takový měl úspěch. A na závěr Dan tančil, a za ním udělaly dámy dlouhého hada, držely se za ruce a skákaly přes židle, hodně se rozjely. A pak říkaly, že takové sympozium ještě nikdy nezažily!“

Kolik jste spolu nazpívali duetů?

„Tuším, že šest, udělali jsme několik písniček z Danova i mého repertoáru. Asi nejznámější jsou Jsem Boss nebo Rodeo.“

Dan byl také vaším hostem, když jste slavila 50 let na scéně!

„Ano a nedávno jsem si říkala, že příští rok oslavím šedesát let na scéně, že bychom na té oslavě mohli zopakovat vystoupení. A už k němu bohužel nedojde.“

Dan působil jako vysmátý, veselý člověk, otevřený všem, jaký byl podle vás ve skutečnosti?

„Dan byl podle mě samotář. Když měl vystoupení, tak na jevišti byl úplně jiný než třeba potom v šatně. Když jsme přijeli do divadla, zalezl si vždycky do své šatny a už ho nikdo neviděl, až potom na jevišti. To byl samá sranda, obrovská energie. A když jsme pak jeli zpátky autem, už byl často hodně vyčerpaný, většinou pospával, jako by všechnu energii předal lidem.“

Prý měl úplně obrácený denní a noční režim...

„Ano, totálně. Když mi někdo volal dopoledne před jedenáctou, tak jsem vždycky věděla, že to musí být Dan, který se chystá do postele. Probouzel se v noci a chodil spát druhý den dopoledne. Tak to měl třeba i Petr Hapka. A vím také od Zuzanky, že když přišel domů, tak se uzavřel do sebe, potřeboval svůj klid. Na druhou stranu k ní byl velmi pozorný, nosil jí květiny… Byl to gentleman.“

Dvě tváře svých partnerů často zažívaly třeba manželky slavných komiků…

„Že s nimi doma nebyla žádná sranda? Asi to bylo něco podobného. Přitom na pódiu i při zkouškách, to bylo éro! Takové energie, to bylo neskutečné.“

Byl plný slunce…

„To je pravda, také jsem mu říkala Daníčku Sluníčku! A psal mi, když jsem nedávno byla v nemocnici, takové krásné povzbudivé maily, byl prostě fajn.“

Prý ho měl ve velké oblibě i váš kocour!

„To je naprostá pravda, ten ho miloval! Když k nám Daníček přišel v Praze na návštěvu, to se pak nedalo vůbec vyluxovat, všude třpytky! I když máme takový ten drahý vodní vysavač, který strašně hučí a bručí, stejně si s tím neporadil. Tři neděle jsme to pak vždycky dostávali z koberce a vůbec z bytu ven. A z kocoura jsme to museli také vyčesávat. Ostatně oni měli také kočku a psa a ta zvířátka ho také měla strašně ráda. Prostě zvířátka poznají, když je někdo hodný.“

Dan byl originál…

„S tím souhlasím, poslouchal a měl velmi rád třeba Elvise a poslouchal i mnohé další hvězdy, ale nikoho nekopíroval. Dan si všechno vymyslel sám, celou svou image. A byl tak ojedinělý, že i ten, kdo ho neměl rád, nemohl říct, že ho nezná.“

Vystupoval někdy v něčem jiném než ve žlutém a zlatém oblečení?

„Zcela výjimečně a představte si, že dělal výborně swing. Na jedné akci pro Radovana Lukavského vystoupil v černém smokingu, žádné flitry, a nádherně zazpíval swingovou písničku, úžasné! A nám všem spadla brada, jak mu to šlapalo. I Frank Sinatra by mu záviděl!“

Poslední slova Daniela Nekonečného (†52): Jsem v ráji...

Video
Video se připravuje ...

Poslední slova Daniela Nekonečného (†52): Jsem v ráji... Ples hotelu International Brno

Fotogalerie
65 fotografií