7°C
Příběh „jak se z Gaunera stal hrdina“ se začal odvíjet 7. srpna 2018. „Tehdy se vášnivý myslivec ve věku 84 let vydal ve večerních hodinách nakrmit zvěř,“ líčí Gaunerův psovod, policista Lubomír Ábel (39). Muž se však domů toho dne nestihl vrátit domů, což u jeho blízkých vyvolalo podezření. Nejprve jej syn s vnukem hledali sami, ale když našli dědečkův opuštěný vůz a dědečka nikde, zpravili policisty o pohřešovaném.
„Rozjela se pátrací akce, do které byli začleněni dobrovolní i profesionální hasiči, psovodi z Vysočiny i vrtulník s termovizí,“ popisuje Lubomír. „Jenomže tenkrát bylo nadměrně horké léto. Teploty přesahovaly 30 °C, celý les a okolí bylo přehřáté, panovalo velké dusno, takže termovize nebyla schopna určit, kde se muž nachází.“ Proto se velké naděje vkládaly do pátracích psů. „Jenomže ti také nebyli schopni v těch horkách pátrat celý den. Proto se obrátili na mě, zda bych s Gaunerem pátrání nepodpořil.“
Šťastná třináctka
Zatímco pro Gaunera se jednalo o první pátrací zkušenost, Lubomír Ábel měl co do pátrání po pohřešovaných bohaté zkušenosti. Bohaté a smutné. „Do té doby jsem s předchozími psy vyjížděl ke dvanácti případům pátrání po pohřešované osobě. Ve všech případech jsme je nalézali už bez známek života,“ pokyvuje Lubomír. Jenomže Gaunerovi se podařilo tuto pochmurnou statistiku narušit.
„Původně jsem chtěl jít s rojnicí, ale nakonec jsme se vydali opačným směrem. Gauner už tehdy něco větřil a i já jsem v tomto případě raději věřil jeho smyslům než odhadům lidí,“ vysvětluje Lubomír. „Zhruba 200 metrů od automobilu pána, kterého jsme hledali, mi začal Gauner dávat znamení směrem k vyvrácenému stromu.“ Na první pohled nevypadal nijak neobyčejně. Ale když se k němu Lubomír vydal... „Pán tam ležel zcela dehydrovaný, sotva sípal. I tak ale na sobě dával znát, jak je šťastný, že jej někdo našel. Usmíval se.“
Seniora se ujali záchranáři, kteří jej odvezli do nemocnice. Později přiznal, že jej při krmení zvěře přepadla slabost a bolest nohou, tak se rozhodl na chvíli si odpočinout. Jenomže jakmile si lehl do lesního porostu, usnul a prospal celou noc. Ráno po probuzení jej bolely nohy a nebyl schopen vstát.
Neměl u sebe mobilní telefon ani své prášky, natož něco k pití, což při daných vedrech bylo takřka nejdůležitější. Podle lékařů jej Gauner nalezl za pět minut dvanáct. „Byl v přímém ohrožení života,“ připouští Lubomír Ábel. O to více si považuje, že jeho třinácté pátrání bylo úspěšné a že Gauner načal svou kariéru pátracího psa nadmíru výtečně.
Věděli jste, že…
…pátrací psi umí dát svým psovodům signál, zda je hledaná osoba živá, nebo mrtvá? „Záleží na psovi, ale většinou to funguje tak, že když je člověk mrtvý, tak se pes spíše bojí. Psovod pak podle jeho reakcí pozná, že je něco v nepořádku,“ vysvětluje policista. „Když nalezne živou bezvládnou osobu, štěká zase tak, aby na sebe upoutal pozornost. Aby někdo přišel.“
Za příklad uvádí jedno ze svých prvních pátrání. „Tehdy jsme hledali jednu paní, která jen tak pro nic za nic spálila v kamnech 150 tisíc korun a odešla večer z domova kamsi do lesů. Vydali jsme se ji hledat se psem, který se jmenoval Laryk. Šli jsme po stopě přes louky až k rybníku, kde byla v rákosí vyšlapaná cestička do rybníka. Na jeho hladině, dva tři metry od břehu, plavala utopená paní v rákosí. I na Larykovi tehdy bylo znát, že je z toho nesvůj.“
Gauner podle povahy? Kdeže
I kdyby nebyl policejním psem, jméno Gauner je přece jen nezvyklé. Jak k němu hrdina vlastně přišel? „Ve skutečnosti má velmi přátelskou povahu,“ vyvrací Lubomír domněnku, že je snad téže povahy. Jméno mu vymysleli pracovníci chovné stanice, kde se psi podle vrhů pojmenovávají abecedně. „Na Gaunerovu generaci připadlo písmeno G. Jeho bratr, který rovněž pracuje jako pátrací pes, se zase jmenuje Good,“ uvádí Lubomír.
Jedna velká psí rodina
Když Gauner zrovna nemíří do akce, hoví si v klidu domova u svého páníčka Lubomíra, který je zároveň i vášnivým kynologem. Jeho koníček se tak doslova stal prací. „Doma mám s přítelkyní spolu s Gaunerem ještě šest dalších psů,“ přiznává Lubomír. „Spolu si hrají, umí se vyblbnout a vzájemně zabavit.“ Jinak ovšem Gauner rád chodí na procházky, nejraději svého páníčka doprovází například na výpravách za houbami.
Psí hrdina s trofejí
Gauner byl jedním z pětice psů, kteří byli ve čtvrtek na pražském Vyšehradě oceněni v rámci 9. ročníku Statečného psího srdce za rok 2018. Porota v jeho případě přihlédla k tomu, že i přes velice špatné podmínky, které znesnadňovaly práci lidem, psům i moderní technice, byl to právě on, kdo spolu se svým páníčkem zachránil lidský život.
