7°C
V Česku zabíjí tuberkulóza. Šíří ji i Ukrajinci a bezdomovci, problém mají kuřáci
Za loňský rok si jen v Česku vyslechlo diagnózu tuberkulózy 380 lidí, 18 z nich nepřežilo. Bakteriální původce onemocnění je přitom znám už 137 let. Chorobu postihující z 90 % plíce podle sesbíraných dat roznáší hlavně bezdomovci, lidé ze squatů, uprchlíci či cizinci z Ukrajiny a vězni. Napomáhá tomu podle expertů nezdravý životní styl, kouření a nadměrné pití alkoholu. Konkrétně Ukrajinci jsou navíc kolikrát ubytovaní v malých buňkách a nemohou si dovolit zdravotní péči. Dobrou zprávou je, že Česko patří mezi země s nejmenším počtem nakažených.
Možnost nakažení tuberkulózy je pro člověka relativně malá. Zlaté pravidlo zní, že člověk musí s infikovaným pobýt v uzavřeném prostoru alespoň osm hodin, jak prozradil vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels.
„Nemocné vídáme především mezi spolupracovníky, blízkými přáteli a rodinou. Letmý kontakt – třeba v MHD, málokdy vede k nákaze. Není to ale vyloučené,“ přibližuje možnosti nakažení odborník. Více nakažených je pak mužů, podle statistik to vychází asi na dvě třetiny.
Za loňský rok se u nás nakazilo 380 lidí, z čehož 18 lidí zemřelo. Dva zesnulí byli Ukrajinci. Číslo ale ještě není kompletní. „Absolutní čísla budeme mít za měsíc. Počítáme s tím, že by se číslo mohlo zvednout ještě o asi 30 případů navíc,“ upozorňuje Wallenfels.
Zhruba třetinu nakažených pak tvoří cizinci, loni jich bylo podle předběžných dat 126. Mezi nemocnými ze zahraničí bylo asi 35 procent lidí z Ukrajiny, necelá pětina ze Slovenska, 13 procent z Rumunska a desetina z Vietnamu.
Tuberkulóza se přenáší především kapénkami a možnost nákazy se zvyšuje s tím, jak má člověk slabou imunitu – ve světě je 12 % případů TBC spojených s virem HIV. Rizikovou skupinou jsou zdravotníci, oslabení pacienti, častí uživatelé drog a sociálně slabší jedinci jako právě Ukrajinci žijící ve špatných podmínkách nebo bezdomovci.
„Mohl bych poradit, aby lidé nekouřili. Nemoc v 90 % procentech zasahuje plíce a příznaky tuberkulózy jsou pak špatně rozeznatelné. Často se na TBC přijde až několik týdnů i měsíců po nákaze,“ řekl Blesk Zprávám Wallenfelts na otázku, jak se mohou lidé kromě očkování chránit.
Nakažených může být víc
Nejvíc hlášených případů bylo loni v Praze, a to 84. Po hlavním městě následuje s 41 nemocnými Ústecký kraj. Počet nemocných mírně vzrostl v kraji Středočeském - nově nakažených zde bylo 51. U sedmi z deseti nakažených se na tuberkulózu přišlo poté, co si začali stěžovat na obtíže a nechali se vyšetřit. Dalších devět procent lidí se nakazilo od nemocného. U devíti procent pomohla k odhalení choroby náhoda.
Problémem je, že počet infikovaných není přesně znám. „Na vyšetření nezajdou všichni. Někteří z řad slušnějších bezdomovců si vyhledají charitativní organizaci, kde se nechají vyšetřit s motivací, že za to dostanou stravovací poukázka. Řada Ukrajinců je zde také na černo a nemají zdravotní pojištění nebo prostě odmítnou k doktorovi zajít,“ varuje dále odborník.
„Tyto informace vybízí k tomu, že je to hrůza a že se těchto migrantů potřebujeme zbavit. My je ale potřebujeme a musíme si uvědomit, že řadu z nich sem dováží mafie a nechává je bydlet v otřesných podmínkách,“ dodává k problematice předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková.
Češi ale s tuberkulózou větší problémy naštěstí nemají. „Patříme mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy. Jsme mezi pěti státy s nejnižší incidencí,“ uvedl dále Wallenfels. Nejhorší je situace v Rumunsku, kde na 100 tisíc obyvatel připadá asi 66 nakažených. Nejlépe je na tom naopak Island. Češi se podle předpokladů mohou dostat až na číslo 3 nakažení na 100 tisíc.
Lékaři na TBC zapomínají
Tuberkulóza podle Vašákové upadá mírně v zapomnění. „Stále není vymýcena, i když je to naším cílem. Na vině je nejen dlouhá doba, během níž není nemoc rozpoznatelná, ale také časově náročná léčba, kterou pacient často nedokončí,“ míní expertka. TBC se totiž musí léčit celých šest měsíců, a to polykáním prášků každý den.
Právě lidé ze sociálně slabších skupin často léčbu nedokončí. Z toho důvodu se například u lidí bez domova přistupuje k hospitalizaci po celou dobu léčby.
„Praktický lékař se s TBC často nesetká, leda v případě, že je povolán do terénu. Příznaky jako kašel, teplota a únava může přiřadit jiné nemoci a TBC jej často ani nenapadne,“ míní Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů. Problém vidí také v přetížení zdravotního systému. Pokud se objeví člověk s TBC, rychle se do hledáčku lékařů dostanou i osoby blízké, které s nemocným přišly do kontaktu.
V zapomnění ale nemoc rozhodně neupadá v přelidněných městech a rozvojových oblastech „U nás se zdá, že je choroba méně závažná, ale není to tak. Na celém světě jsou celkem 2 miliardy infekčních pacientů, z toho půl miliónů z nich trpí rezistentním kmenem TBC,“ varuje Martina Vašáková.
„V letech 1900 až 1918 zabila tuberkulóza v Česku 641 000 lidí. Představte si, co by se muselo dneska stát, aby nám zahynulo téměř desetina populace,“ dodává Mašková na závěr.
Témata:
Související
No jasně kdejakej nakaženej sráč má do naší země přístup. Pak se nedivme, že jsou tu takovýhle nemoci. To je ta svoboda a demokracie. Ať si roznaší choroby a chcipaj ve svých zemích.