7°C
„Z padesáti procent vyjedeme kvůli nesmyslu. Když vás pošlou pro dalšího člověka, který to měl vyřešit jinak, je od začátku jasné, že tam nemáte být, tak prostě nejste nekonečný. Když si zavolá dvacetiletý chlapec záchrannou službu, poněvadž má popálená záda od sluníčka, tak se nemusíme bavit o tom, že to proboha neměl dělat,“ uvedl mimo jiné záchranář Vít Samek v pořadu DVTV. Na problematiku „zbytečných“ výjezdů záchranářů k Pražanům Blesk.cz upozornil již v březnu roku 2017.
Podle lékaře Ondřeje Fraňka z pražské záchranky, který je v celé problematice dlouholetým odborníkem, se celá záležitost zdaleka netýká pouze Prahy. Jde o fenomén celorepublikový a situace je obdobná i ve všech ostatních vyspělých zemích světa.
Zdání může klamat
„Naší prioritou je zdraví pacientů – a je třeba říct, že v řadě případů je možné podstatu potíží, i když se jeví ne zcela kritické, objektivizovat až v nemocnici. Medicínu „prvního dojmu“ si nemůžeme a ani nechceme dovolit. Kdybychom se více zajímali o následné osudy našich pacientů, možná bychom zjistili, že děláme daleko zajímavější práci, než si myslíme,“ sdělil Ondřej Franěk.
Dle tohoto odborníka může například motání hlavy signalizovat mrtvici, bolavá záda mohou být příznakem prasklé aorty, „zkažený žaludek“ může souviset s infarktem a tak dále. Právě tyto závažnější komplikace odhalí až řádné vyšetření v nemocnici.
Jsou i jiné možnosti
Vít Samek v rozhovoru pro zmiňovaný pořad uvedl, že pro záchranku pracují i odborníci na pozicích dispečerů, kteří by měli zrovna tak odhalit skutečnost, že některý z výjezdů je vlastně „zbytečný“ a neměl by se vůbec realizovat.
Krizový manažer záchranky: „Při hromadných neštěstích lidi třídíme jako stroje. Emoce přijdou potom“
Dle Ondřeje Fraňka však jde o zkreslené představy. „Když už je záchranář k takové ‚zbytečnosti‘ vyslaný, vůbec nic mu přeci nebrání pacienta jen vyšetřit a ponechat na místě, nebo jej nechat podepsat negativní reverz. To by ale znamenalo převzít plnou odpovědnost v případě, že by situace přeci jen nebyla tak banální, jak se na první pohled jeví,“ upozornil na další okolnosti odborník pražské záchranky.
Hrozí nedostatek zdravotníků při neštěstí?
Velice závažnou souvislostí je podle záchranáře Víta Samka skutečnost, že pokud bude spousta zdravotníků v terénu – a někteří z nich dle jeho tvrzení zbytečně – mohla by pak chybět potřebná odborná síla při hromadném neštěstí.
„Proč má neustále hasičský záchranný sbor polovinu techniky doma? Poněvadž když se potom stane strašný prů*er, tak tam můžou poslat všechno, co má nohy,“ uvedl pro DVTV Vít Samek, dle kterého je díky monitorovacímu systému pražské záchranky vidět, kolik techniky je v terénu. „To jsou věci, že tam sedíte a říkáte si ‚tři auta doma, tak jestli sebou teď pleskne letadlo, tak to bude zajímavé‘,“ dodal Samek.
Ondřej Franěk připouští, že žádný systém nemá nekonečné kapacity. „Právě proto ale pracujeme s prioritami událostí a v případě potřeby tedy víme, jakou událost je možné pozdržet nebo odkud můžeme posádky přesměrovat,“ prozradil odborník.
V neposlední řadě pak dochází ke spolupráci s dalšími mimopražskými záchrannými službami, díky kterým lze kapacitu rychle navýšit. „Nejde přitom o žádnou teorii. Jak prokázala například loňská nehoda autobusu u Horoměřic, jde o mechanismy funkční. Byli jsme schopni poskytnout rychlou a adekvátní péči několika desítkám pacientů současně. Zásah u této události byl velmi pozitivně hodnocen přímými účastníky i odbornou veřejností. Obdobně úspěšně byly hodnocené i zásahy u požáru hotelu v Náplavní ulici, u nehody tramvají na Jiráskově nábřeží a další,“ poskytl konkrétní příklady Ondřej Franěk.
Jde o peníze?
Během rozhovoru Vít Samek popsal také podezření z toho, že organizace může na údajných zbytečných výjezdech vydělávat, jelikož získá více financí od pojišťoven a nebude posléze potřebovat tolik peněz od pražského magistrátu coby zřizovatele.
Podle Ondřeje Fraňka však záchranka coby příspěvková organizace ze zákona nemůže generovat zisk. „Koneckonců i platby od pojišťoven jsou nastavené tak, že pokrývají náklady, ale nic navíc. Jsme tady kvůli pacientům. Za téměř třicet let své praxe u pražské záchranky jsem nezaznamenal sebemenší tlak na to, abychom ‚uměle‘ navyšovali počty výjezdů,“ uvedl odborník.
„Pokud srovnáme počty událostí řešených v Praze v poměru k počtu obyvatel třeba s Londýnem, počet zásahů je stále o polovinu menší než tam. Navíc po odborné diskusi a ověření bezpečnosti jsme právě v Praze zavedli systém poskytování rad po telefonu, který dává potřebnou oporu i jistotu našim operátorkám. Díky tomu řadu událostí řešíme radou zcela bez výjezdu záchranné služby. Takže trend je přesně opačný,“ dodal Ondřej Franěk.
