Když se obchodní dům otevíral, projížděly před ním po ulici tanky německé armády. Otevření ale ohrožené nebylo. Cílem okupační politiky bylo totiž především zachování klidu obyvatel a chodu obchodu. „Proto také neměla ustavující se německá okupační správa žádný vážný důvod bránit otevření nového obchodního domu. Spíše naopak, jednalo se o vítanou příležitost pro vyžití vojáků wehrmachtu (ozbrojených sil Třetí říše, pozn. red.) na vycházkách,“ řekl Blesku historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromír Mrňka.

Výhodný kurz

Přítomnost německých vojáků byla pro obyvatele největší změnou. Navštěvovali filmová představení, kavárny a restaurace. „Zejména nakupovali zboží, které v té době již bylo v Říši nedostatkové. Výrazně tomu napomohl také fixní výhodný směnný kurz říšské marky vůči československé koruně, který od 22. března 1939 byl 1 říšská marka za 10 Kčs,“ popsal Mrňka.

Zkreslené představy

Němečtí vojáci si válku představovali jako triumfální pochod ze země do země, kde budou mít snadné vítězství a blaho. Jeden z poštovních úředníků zachytil zprávu jednoho z vojáků: „Milí rodičové, děkuji našemu vůdci, že nás přivedl do tohoto krásného města, kde můžeme jíst a pít co hrdlo ráčí. Další lístek pošlu z Rumunska.“

 

Zákazníky lákal neon

Dům byl postaven podle návrhů architektů Josefa Hrubého a Josefa Kittricha během dvou let. Nese název podle hostince s pivovarem, který na místě obchoďáku stával. Budova je považována za jedno z vrcholných děl meziválečné avantgardní architektury. Střechu zdobí osmimetrová neonová labuť, která se otáčela a svítila. „Jedná se nejspíš o nejstarší existující neon v Praze,“ potvrdil historik architektury Zdeněk Lukeš.

30 tisíc lidí za den

Skleněný palác s železobetonovou kostrou měl celkem jedenáct pater, z nichž dvě patra byla pod zemí. Z přízemí do prvního poschodí vedly vůbec první vnitřní eskalátory ve střední Evropě. Senzací bylo i 32 pneumatických pokladen, které byly propojeny potrubním systémem, speciální topení a chlazení celé budovy. V obchoďáku nakupovalo v době největší slávy až 30 tisíc lidí denně, staralo se o ně 500 zaměstnanců. Dnes už sem však tolik zákazníků vzhledem ke konkurenci nezavítá.

Bílá labuť byla až do poloviny 70. let nejvyhledávanějším obchodním domem. Dne 15. srpna 1990 zde byl přivítán 400 000 000. zákazník.

Fotogalerie
8 fotografií