8°C
Tady se toulaví psi mají nejlíp: V Istanbulu se o zvířata stará i radnice
Návštěvníci tureckého města Istanbulu, kteří sem přijeli obdivovat staleté mešity či osmanské paláce na březích Bosporu, jsou často udiveni. Kočky a psi se totiž rozvalují na terasách kaváren a restaurací, aniž by je někdo vyháněl, a zabírají si dokonce ta nejlepší místa. Mnozí obyvatelé Istanbulu starají o kočky a psy ze své čtvrti. Dávají jim jídlo a stavějí přístřešky. A radnice se snaží, aby se tato zvířata těšila dobrému zdraví.
Mevlüde našla černou kočičku v univerzitním kampusu, kde pracuje. Zvíře mělo jedno očko zavřené, a tak je odnesla k veterinářům istanbulské radnice, která všestranně pečuje o toulavá zvířata ve městě, píše agentura AFP.
Vetbus, autobus přeměněný v ambulantní kliniku, kam Mevlüde přinesla svou chráněnkyni, se několik dní v týdnu zdržuje v různých čtvrtích turecké megapole.
„Když uvidíme zvířata, která potřebují ošetřit, spolupracujeme s radnicí,“ vysvětluje Mevlüde, jež se už uklidnila, když byla kočička ošetřena a nyní má obě očka otevřená.
Pozornost obyvatel Istanbulu vůči čtyřnohým sousedům částečně pramení z islámské tradice a částečně ze strukturalizace veřejného prostoru za osmanské říše, vysvětluje Mine Yildirimová, doktorandka z Nové školy pro sociální výzkum v New Yorku.
Za osmanské říše se obyvatelé Istanbulu podle ní pohybovali hlavně mezi svým domem, mešitou a tržištěm. Ulice byly eldorádem pro psy. „Město rostlo, ale zachovalo si svá zvířata jako součást veřejného prostoru,“ dodává Yildirimová.
Na počátku 20. století ve snaze přiblížit se Západu tu sice byly nějaké ty snahy o vyhubení potulných zvířat a v 90. letech město rozmístilo po ulicích jed, aby zvířata usmrtilo. V roce 2004 byl však schválen zákon na ochranu zvířat a od té doby se radnice každé čtvrti musí starat o zvířata pohybující se v jejích ulicích.
„Lidé nám především přinášejí zvířata, abychom je zbavili parazitů,“ vysvětluje veterinář z Vetbusu Nihan Dinçer. Kromě této kliniky má radnice Velkého Istanbulu šest center péče o zvířata.
Cílem je očkovat a sterilizovat zhruba 130.000 toulavých psů a 165.000 toulavých koček a pečovat o ně, uvádí radnice. Zvířata dostanou elektronický čip a vypustí se tam, kde byla nalezena, kromě těch, které si chce někdo adoptovat.
Loni stovka veterinářů ošetřila 73.608 zvířat, zatímco v roce 2004 to bylo jen 2470. Od roku 2016 nebyl v Istanbulu zaznamenán ani jediný případ vztekliny.
Radnice nechce sdělit, kolik tato péče stojí. Podle ministra zemědělství a lesnictví Bekira Pakdemirliho podpořilo jeho ministerstvo místní úřady v péči o pouliční zvířata v letech 2009 až 2018 částkou v přepočtu asi 137 milionů Kč.
Ve městě jsou zvířata dobře živena. Zbytky jim dávají jak lidé, tak i restaurace a řezníci. Ale kdyby jim radnice nedávala denně v okolních lesích tunu potravin, zahynula by.
Přes systematickou sterilizaci zůstává počet potulných psů téměř stejný. „Zvířata, která nechytíme, se dál rozmnožují,“ říká veterinářka Tugçe Demirleková.
Štěňata se tak v Istanbulu dále rodí, jako tento malý pejsek starý asi 40 dní, kterého lidé nalezli třesoucího se a samotného na okraji silnice.
Po vyšetření je nabízen k adopci za speciální vitrínou Vetbusu. Přitahuje pozornost mnohých, ale nikdo o něho neprojevil zájem. „Pokusíme se o štěstí zítra,“ usmívá se Tugçe Demirleková.
Témata:
Související
