7°C
Vzpomenete si, kdy jste jedna druhou poprvé zaznamenaly?
JANA: Jitku jsem zaznamenala na JAMU. Já nastoupila do prváku, Jitka byla ve čtvrťáku a už tehdy to byla bohyně.
JITKA: Až tak?
JANA: Ano, chodila jsem se na tebe dívat do Studia Marta a žasla jsem nad tvojí krásou a talentem. Lucku jsem osobně poznala až na place Černých vdov. Předtím jsem ji viděla v Teorii tygra. A když jsem se na ni před natáčením lehce vyptávala, každý mi řekl: Šipoška? To je slunce… A je to pravda.
JITKA: Jak říkala Janička, na JAMU. Já byla mazák, ona křehký blonďatý anděl, kterého miluju, vždy byla stylově oblečená, což mezi umělci ve vytahaných svetrech bylo víc než výrazné. Milá, talentovaná, oblíbená. Nešlo ji přehlédnout. Luciu jsem poznala, když jsem potřebovala alternaci v Bratislavě do představení, které jsem hrála s Milanem Lasicou. Bylo pro mě nereálné jezdit hrát do Blavy. Bylo by to na úkor mé rodiny. A to bych v žádném případě neobětovala.
LUCIA: Já Jitku asi dřív než ona mě. Viděla jsem ji v muzikálu Čarodějky z Eastwicku a o Janě mi řekla moje agentka Petra Svarinská jako o velkém objevu. Tak jsem si ji vygooglila a podívala se na film Protektor. Když jsme se setkaly na place, tak jsme zjistily, že všechny tři alternujeme jednu postavu v představení Bolka Polívky a Milana Lasici Mínus dva, o kterém Jitka mluvila.
VIDEO: Čvančarová, Plodková a Siposová: V novém seriálu Černé vdovy zpívají, vraždí a mstí se
Čvančarová, Plodková a Siposová: V novém seriálu Černé vdovy zpívají, vraždí a mstí se FTV Prima
Jak jste si pak vyhovovaly na place? Přece jen dva měsíce intenzivní práce, tři ženy, tři osobnosti, tři ega…
JITKA: Režisér Radek Bajgar má obrovský cit pro to poskládat lidi dohromady.
JANA: Souhlasím, šlo to hned, herecky i lidsky. Říkala jsem si, jestli to nebude těžký hrát životní kamarádky v tak zajímavě tíživé situaci, ale nebylo. Naopak. Náš humor se potkal první den u snídaně a zůstal s námi do konce natáčení.
LUCIA: Ráda se ocitám ve společnosti zajímavých žen, je to pro mě inspirace. A my tři jsme přece bohyně. (směje se) Fungovalo to a nebyl ani čas řešit hlouposti, natáčely jsme v dost zběsilém tempu.
Čím vás ta druhá dokáže potěšit?
JANA: Já mám ráda, když holky zpívají. To je radost je poslouchat. Lucie si během natáčení broukala pořád, Jitka pak nazpívala úvodní píseň k seriálu. Tam, kde se zpívá, je vždycky dobře.
JITKA: S Jani se známe dlouho a jsem vděčná, že jsme konečně měly možnost být spolu na place. Už to samo o sobě pro mě bylo potěšením. S Lucií se seznámíte ve vteřině, nemáte totiž ani jinou šanci. Ten živel vás pohltí a dozvíte se i to, co nechcete, takže už první den o ní víte prakticky vše.
LUCIA: Myslím, že nejvíc je v této společnosti smysl pro humor a schopnosti improvizovat.
Vaše hrdinky se v seriálu rozhodnou zabít své manžely. Ve stylu: Když rozvod, tak na doživotí. Jaké bylo hrát někoho, jehož činy jsou neobhajitelné?
JANA: Jelikož je celý seriál nadsázka, ani jsem se nezaobírala myšlenkou, zdali čin, který byl vykonán, byl namístě.
JITKA: Nesouhlasím, že jsou neobhajitelné, a jak říká Jana, seriál je nadsázka. Pokud bychom se bavily o skutečném domácím násilí, dostaly bychom se do sakra závažného tématu, které bych nerada přešla jednou větou. Dlouhodobé ponižování vede úspěšně k tomu, že jednoho dne člověku zkrátka »rupne v kouli«.
LUCIA: Já když někoho hraju, snažím se mu rozumět, ne ho hodnotit. Kromě toho je každý člověk přesvědčený, že koná s dobrým úmyslem a nejlépe, jak dovede. Jsem vždy na straně své postavy.
Takže máte pro své hrdinky pochopení?
JITKA: Buď bych musela odpovědět v humoru, nebo vůbec. Protože vážně bych mluvila dlouho. Peklo je už třeba to, když muž pohladí ženu po tváři a jeho ruce jsou cítit močí! Muži, prosím, myjte si ruce poté, co se držíte za pinďoura a močíte, díky. A aby nedošlo k mylné domněnce – můj Petr si ruce myje.
JANA: Já pro to pochopení z pohledu seriálu mám, protože jde o komedii, nikoli o drama. Realita by byla jiná. Nikdo nemá právo sáhnout někomu na život, ať je ta situace sebetěžší. Za každý svůj čin si neseme následky a s tím je dobré počítat.
LUCIA: Pochopení ano, ale nedoporučuju to. Vraždou to nekončí…
VIDEO: Jak se Černé vdovy zbaví krutých manželů? Podívejte se na video!
Jak se Černé vdovy zbaví krutých manželů? Podívejte se na video! FTV Prima
Sedly vám ty vaše hrdinky?
JANA: S postavou Renaty jsem se trochu prala. Její charakter nebyl tak jasně napsaný. Spolu s Radkem jsme nechtěli úplně blbou blondýnu ani naivku, zároveň ráznost jí taky neslušela, byl to trochu oříšek. Nakonec je z Renaty asi ta nejhodnější, nejobětavější žena, která nechce zradit ani kamarádky, ani manžela.
LUCIA: Já to měla asi snazší. Impulzivní, bláznivá a spontánní – Veronika mi byla blízká a hrála se mi s lehkostí. Těžko říct, která to měla nejtěžší, každá z nás měla nějaké těžké scény, ale myslím, že Jana má pravdu, situace Renaty byla asi nejkomplikovanější.
JITKA: Nerada mluvím o tom, jak hledám určitý charakter svých postav. Možná to má být i trochu tajemství.
