Ministr chce pro Němce minimální důchod 23 tisíc. Ani Zeman nemá v Česku takový

Zeman Blesk Zprávám nedávno prozradil, že jeho starobní důchod činní 15 tisíc korun. Průměrný důchod v Česku se po lednovém zvýšení pohybuje kolem 13 200 tisíc korun, jeho medián je obdobný. Němečtí důchodci by tak pobírali minimálně o 10 tisíc korun více, než většina českých důchodců. A jelikož jde o minimální částku, většinou ještě mnohem více.

Koaliční CDU není nadšená

Heil chce zvýšením důchodu pomoci především lidem, kteří desítky let poctivě pracovali, ale dnes mají problém vyjít s penězi. „Moje představa je, že nepřidáme deset nebo 20 eur, to nikomu nepomůže, ale že půjde o skutečně pořádný skok,“ říká ke svému návrhu. Lidé, kteří pracovali nejméně 35 let za minimální mzdu, dnes berou důchod kolem 517 eur (13 300 Kč) měsíčně.

Příslušný návrh zákona, který by důchod zvýšil až čtyřem milionům Němců, by chtěl Heil předložit do léta. S prosazením změny, která má přijít na čtyři až šest miliard eur ročně, to ale jednoduché mít nebude.

Zeman řekl, jak velký bere důchod. A čím si u něj „šplhla“ Maláčová

Politici koaliční CDU/CSU kritizují finanční náročnost návrhu, z něhož mají těžit hlavně ženy, i to, že není součástí dojednané koaliční smlouvy. „Chceme diferencovaný systém,“ říká expert konzervativní unie na sociální otázky Peter Weiss, podle něhož není možné rozdělovat peníze na všechny strany, ale je nutné pomáhat cíleně těm, kteří mají nízké důchody.

Levice chce důchody až 27 tisíc korun

Podle opoziční FDP jde o manévr sociálních demokratů před čtveřicí letošních zemských voleb, který neřeší, kdo za něj bude platit. Podobně návrh kritizovala i AfD. Podpory se mu naopak dostalo od opozičních Zelených, podle nichž jde správným směrem, a Levice, která by ráda minimální důchod stanovila dokonce na 1050 eur (27 000 Kč).

Vedení koalice chce o otázce diskutovat v příštím týdnu. Debata se ale zřejmě povede i o širších prioritách vlády. Zatímco sociální demokraté i jejich ministr financí Olaf Scholz považují minimální důchody za prioritní a financovatelné ze státního rozpočtu, zatímco zpochybňují cíl výraznějšího zvyšování výdajů na obranu, CDU/CSU to vidí opačně a trvá na tom, aby se výdaje na obranu do roku 2024 zvedly na 1,5 procenta HDP. Členské země NATO by podle společného závazku měly na obranu vynakládat alespoň dvě procenta HDP.