Kvitová popsala hrůzy při přepadení: Měla jsem nůž na krku, čepel jsem objala rukama. Všude byla krev

Mluvčí Petry Kvitové, Karel Tejkal, se vyjádřil exkluzivně pro Blesk.cz.

Soudkyně Dagmar Bordovská oznamuje, že dnes je konec. Ve středu se bude pokračovat výslechem dalších dvou svědků, konec se nepředpokládá.

Tímto se s vámi, milí čtenáři, loučíme a děkujeme, že jste s námi sledovali online ze soudního procesu tenistky Petry Kvitové a Radima Žondry, který je obžalovaný z jejího napadení.

Obhájkyně Nejedlá se opět dotazuje k úchopu nože u krku Kvitové a fotografiím, které měly tuto situaci simulovat. Postavení levé ruky a palce na několika fotografiích prý neodpovídá.

Obě strany, právní zástupce P. Kvitové i obhájkyně R. Žondry, se sklánějí na fotografiemi.

Soudkyně děkuje i druhému znalci. Jeho výslech je u konce. Oba znalci opouští soudní síň.

Žalobce Ivan Hrazdíra: Dokážete kvantifikovat omezení levé ruky poškozené?

Znalec Petr Špiroch: To nedokážu. Funkčnost ruky, tam je omezení minimální, spíše jde o úchop a jemnou motoriku, tam je problém.

Zdravotní omezení Petry Kvitové po úraze: V prvních 4 týdnech byla dlaň v dlaze. Potom byla permanentní fixace sejmuta, více cvičila, šlachy a klouby. Od června 2017 měla plnou zátěž. Celý rok 2017 a částečně i 2018 podstupovala rehabilitace ve Francii.

„Poraněna byla dominantní levá končetina, je to významný zásah. Je snížena citlivost na úchopové straně malíku. Zkoušeli jsme metodu sbírání mincí. Je zjevné, že jemná motorika je narušena,“ říká znalec Petr Špiroch. „Šlachy byly poraněny v nejhorším místě na 3. a 4. prstu, výsledek je v jejím případě uspokojivý,“ pokračuje.

Nyní se ptá obžalovaný Žondra: Zasahuje poranění ukazováčku z vnitřní strany až na hřbet prstu k nehtu?

Znalec: Ano.

Žondra: Jak je možné zasažení i hřbetu prstů, když Kvitová sevřela nůž vnitřní stranou?

Znalec: Záleží na intenzitě úchopu.

Odpovídat bude další znalec z oboru soudního lékařství Petr Špiroch.

Obhájkyně tvrdí, že jde o jiný směr řezu nožem. Znalec má říct, jak byl tedy zraněn ukazováček levé ruky. „Já na levém prstu nevidím poranění odlišné,“ tvrdí znalec.

Nadále se „pitvají“ fotografie s figuranty, které mají dokumentovat vznik zranění, respektive způsob, jak P. Kvitová uchopila nůž u svého krku.

Soudkyně Bordovská se teď rozčílila kvůli reakcím v řadách veřejnosti, hrozí dokonce vykázáním ze soudní síně. Při rozebírání fotografií se totiž z lavic ozýval smích.

Znalce se ptá obhájkyně R. Žondry Lucie Nejedlá, zajímá ji, co všechno si znalci vyžádali ke studiu pro znalecký posudek.

Obhájkyně se snaží dobrat toho, zda Kvitová uchopila nůž u svého krku tak, jak popsala. Znalec odkazuje na fotografie a pokusy s figurantem.

Žalobce Hrazdíra se ptá, jaký je rozsah omezení citu Kvitové v konečcích prvního a druhého prstu levé ruky. „Přesně v procentech to nelze říci, odpovídá to ale tomu, co ona uvádí, že to pociťuje,“ říká znalec Dobiáš.

Soudkyně se ptá na vyšetření Kvitové v červnu 2018. „Z medicínského hlediska výsledek hojení překvapivě dobrý,“ říká znalec Dobiáš.

Soudkyně: V první chvíli nic necítila, je to to možné?

Znalec: Je to reálné, záleží podle množství poškozené tkáně, než se začnou uvolňovat mediátory bolesti. 

Soudkyně: Poškození levé ruky, šlo o jediný tah?

Znalec: Ano, vzniklo jednorázově.

Soudkyně: Má P. Kvitová trvalé následky?

Znalec: Je tam porucha síly úchopu prstů v koncových článcích zejména prvního a druhého prstu. Jemná manuální činnosti je znevýhodněna.

Druhý posudek z června 2018: Stav Kvitové po léčbě a rehabilitaci, stabilizovaný. Popisuje cvičení, odstranění sádry, rehabilitace dlaně, zvyšování zátěže. 

Soudkyně: Došlo k omezení v obvyklém způsobu života? 

Znalec: Byla významně omezena v době hospitalizace. Po propuštění šlo o vyřazení dominantní levé končetiny z běžné činnosti, následovala řada rehabilitačních postupů. Hojení šlach trvá nejméně osm týdnů, výsledky záleží na řadě faktorů. Při takto rozsáhlém poranění se funkce končetiny nemusí vrátit do stoprocentního stavu, to se týká i poškozené.

Znalec Dobiáš: Průběh tak, jak jej popsala poškozená, že uchopila nůž rukou, odpovídá charakteru zranění. Nebylo to život ohrožující zranění, ale přechodné omezení horní končetiny v délce osmi týdnů.

„Byli jsme osloveni Policií ČR, abychom prostudovali materiál,“ říká znalec Dobiáš. Jde o posudky z 8. března 2017 a 25. června 2018.

Uvádí se v nich, jaká zranění utrpěla P. Kvitová: Řezná rána na prvním prstu, přetnutí šlachy... střední koncový článek druhého prstu, přetnutí vnitřního vazu kloubu, přetnutí nervů na vnitřní straně prstu. Třetí prst levé ruky, přetnutí dvou šlach, čtvrtý prst poškození mezi středním a základním článkem, poranění také pátého prstu. Poranění vzniklo tahem břitu nože, střední intenzita síly.

„Že bych v Prostějově, v tom bytě 400 metrů od policejní stanice, že bych tam šel, bez rukavic, krytí obličeje, to se rovná sebevraždě,“ říká Žondra.

Znalec z oboru soudního lékařství Martin Dobiáš bude vypovídat k poranění Kvitové.

Před tři čtvrtě na jedenáct zahájila soudkyně pokračování líčení. Obžalovaný Žondra reaguje na výslech Petry Kvitové. Tvrdí, že hovor na linku 155 není zajištěný vůbec, z dalšího chybí 31 vteřin.

Hovoří o průtokovém ohřívači vody, uvádí, že dům má centrální vytápění. „Způsob toho provedení je naprosto nepochopitelný, ten člověk si dal návleky, ale nekryl si tvář, ruce,“ říká Žondra. „Já kdybych tam šel, tak si to budu pamatovat.“

Soudkyně odchází do vedlejší místnosti za Kvitovou. Je slyšet, jak se s ní loučí. Následuje pauza. Pokračovat se bude od 10:40 výslechem znalců z oddělení soudního lékařství.

Obhájkyně se ptá na vousy.

Kvitová: Vousy neměl, plnovous, knírek, jestli měl trošičku vousy, to vyloučit nemohu.

Výslech Kvitové je u konce. Soudkyně ji poučuje, že má nárok na svědečné, požadovat je nebude.

Ještě se ptá obhájkyně Radima Žondry. Zajímají ji podrobnosti ohledně dopingové kontroly.

Kvitová: Já to píšu na internet, kde jsem...

Obhájkyně: Měl útočník nějak markanty, vrásky, jizvy?

Kvitová: Ne.

Obhájkyně: A čelo?

Kvitová: Čelo si nevybavuji, jen oči.

Obhájkyně: V koupelně bylo zrcadlo, neviděla jste nějaký odraz v něm?

Kvitová: Ne, dívala jsem se dolů.

Obhájkyně: Krvácelo vám zranění do příjezdu záchranky?

Kvitová: Ano.

Obžalovaný Žondra: Poranění na ruce bylo způsobeno jedním tahem nože?

Kvitová: Určitě jedním tahem, víc si nepamatuju.

Obžalovaný se dožaduje přehrání záznamu volání na záchrannou linku. Soudkyně říká, že to není na pořadu dne.

Obžalovaný Žondra: Kde jste se pohybovala s mobilem po odchodu pachatele?

Kvitová: Mobil jsem otřela od krve, abych mohla volat a byla jsem v kuchyni.

Obžalovaný Žondra: Jak jste měla odjet z Prostějova?

Kvitová: Já svým vlastním autem.

Obžalovaný se ptá, jaké jsou požadavky na dopingovou kontrolu, která byla Kvitové avizována.

Kvitová: Každý den píšu čas a adresu, kde by mě mohli najít.

Obžalovaný Žondra: Kdo opustil koupelnu jako první?

Kvitová: Já, šla jsem přes chodbu do kuchyně...

Obžalovaný Žondra: Je ložnice propojená s kuchyní?

Kvitová: Ne.

Obžalovaný Žondra: Jste schopna se vyjádřit k bundě pachatele?

Kvitová: Byla trochu větší, než by na něj měla být.

Obžalovaný Žondra: Kam jste šla z té koupelny?

Kvitová: Do kuchyně.

Obžalovaný Žondra: Odevzdávala jste oblečení?

Kvitová: Ano, v nemocnici do pytle, odvezla si to pak policie.

Obžalovaný Žondra: Mikinu jste měla v době útoku?

Kvitová: Ne, až při cestě do nemocnice.

Obžalovaný Žondra: Měla jste poškozenou dlaň?

Kvitová: Ne, jen prsty. Mám dvě jizvy na dlani po operaci.

Obžalovaný Žondra: Kdo vám sdělil, že bude operace?

Kvitová: MUDr. Kebrle, řekl mi to mobilem.

Nyní se Petry Kvitové ptá obžalovaný Radim Žondra: Nacházela jste se v bytě od ledna do května 2018?

Kvitová: Leden jsem byla pryč… Byla jsem tam, v bytě, tak jednou. V Česku častěji, ale nevím přesně.

Vložila se soudkyně: Paní svědkyně, obžalovaný se ptá na rekognice v roce 2018….

Kvitová: Tím že cestuju, v Česku jsem asi byla, byla jsem schopná na rekognici přijet.

Obžalovaný Žondra: Kdy jste přijela do bytu v Prostějově 19. prosince 2016?

Kvitová: Někdy kolem šesté sedmé hodiny.

Obžalovaný Žondra: Používala jste v té době mobilní telefon?

Kvitová: Určitě ano.

Obžalovaný Žondra: Kam jste upadla v té koupelně?

Kvitová: Upadla jsem na zem a byla jsem ve dveřích, hlavu na rozhraní koupelny a ložnice.

Obžalovaný Žondra: Upadla jste na dveře koupelny?

Kvitová: Ne.

Obhájkyně: Měla jste pojistku?

Kvitová: Jsem pojištěná u tenisové asociace.

Obhájkyně: Nabízela jste útočníkovi kromě peněz i nějaký jiný předmět, cennosti?

Kvitová: Ne.

Obhájkyně: Můžete se vyjádřit k vaší hlasitosti v době události? Zda mohl někdo zareagovat na intenzitu vašeho hlasu?

Kvitová: Pištěla jsem a křičela, ale netuším, byla jsem v bytě.

Obhájkyně: Věděla jste o nějakém datu dopingové kontroly?

Kvitová: To nevím, to se nikdy neuvádí.

Obhájkyně: Hybnost vašich prstů?

Kvitová: Hybnost není stoprocentní u dvou konečků prstů, na vnitřní straně mám spoustu jizev a teď i mozoly.

Obhájkyně chce vidět přes kameru jizvy na ruce Kvitové.

Obhájkyně: Došlo k pohybu věcí v koupelně?

Kvitová: Ne. Já jsem v ní do příjezdu záchranáře nebyla.

Obhájkyně: Útočník vám měl přiložit nůž ke krku. Cítila jste ostří?

Kvitová: Ne.

Obhájkyně: Jak jste ho vnímala?

Kvitová: Nějaké centimetry od krku asi byl, 5 až 10 centimetrů…

Obhájkyně: Prý necítíte část prstů?

Kvitová: Necítím kousek palce a ukazováčku. Měla jsem to dlouho v dlaze.

Soudkyně tuto část otázky zamítla, už to prý bylo řečeno.

Obhájkyně: Kdo přijel v rámci záchranného systému jako první do bytu?

Kvitová: Policie. Oni mi asi řekli o té utěrce, nejsem si jistá…

Obhájkyně: Dívali se policisté na vaše zranění zblízka, zadokumentovali je?

Kvitová: Já jim řekla, co se stalo, prošli byt, pak přijel záchranář. Ten mě odvedl do koupelny, zkoušel mi to umýt, zavázal mi to a odjeli jsme do nemocnice.

Obhájkyně: Kam jste po zranění nejdřív volala?

Kvitová: Na záchranku, pak na policii…

Obhájkyně: A linka 112?

Kvitová: Ne, poprvé na linku 155…

Obhájkyně: Můžete říci, co jste jim řekla?

Kvitová: Řekla jsem jim, že mám pořezané prsty a potřebuju do nemocnice.

Obhájkyně: Řekli vám na lince, jak se máte chovat před příjezdem záchranky?

Kvitová: Ne, já jim řekla, že potřebuji do nemocnice. Snad mi někdo řekl, že si to mám ovázat do utěrky, nebo tak nějak. Ale já jsem na to zranění vůbec nesáhla.

Obhájkyně: Nevšimla jste si, zda se tam u vchodu nepohybovaly další osoby?

Kvitová: Nevím, já došla jen do chodby.

Obhájkyně: Proč jste se nacházela 19. prosince večer v bytě?

Kvitová: Přijela jsem se sbalit, druhý den jsem měla jet na exhibici do Brna a do Prahy.

Obhájkyně: Absolvovala jste kurz sebeobrany?

Kvitová: Nikdy.

Obhájkyně: Proč jste nevolala?

Kvitová: Nevím, raději píšu textové zprávy.

Obhájkyně: Proč jste ho tedy pustila dovnitř?

Kvitová: Byla jsem v hektice. Měla jsem za 10 minut odjíždět, asi mi to nedošlo, že nějaká revize, netušila jsem, co se děje, asi proto jsem ho pustila na tu teplou vodu.

Dotaz na vytápění bytu.

Kvitová: Já se v tom moc nevyznám, radiátor jsem pouštěla kolečkem u něj, nevím víc.

Obhájkyně: Chtěl správce odpočet vody u vás?

Kvitová: Ano, 1 až 2x do roka.

Obhájkyně: Vykonával tuto činnost i někdo jiný než předseda?

Kvitová: Myslím, že ne.

Obhájkyně: Po sdělení tomu muži, že nemáte žádný kotel, vás nenapadlo, že jde o lest?

Kvitová: Ano, proto jsem začala psát zprávu panu předsedovi...

Ptá se obhájkyně Radima Žondry: Jak často do roka jste užívala byt v Prostějově?

Kvitová: Určitě míň než půl roku…

Obhájkyně: Kdo z přátel a známých věděl, že máte byt v Prostějově?

Kvitová: Asi spousta lidí, měla jsem ho dlouho.

Obhájkyně: V tom domě mělo dojít k renovaci?

Kvitová: Ano, koupila jsem sousední byt a dohromady to spojila.

Obhájkyně: Mluvila jste s těmi zaměstnanci, co tam opravovali?

Kvitová: Ne.

Obhájkyně: Během oprav?

Kvitová: Byla jsem tam asi jednou…

Obhájkyně: Informoval vás správce domu kvůli nějaké kontrole?

Kvitová: Nevybavuji si.

Obhájkyně: Měla jste v minulosti v bytě průtokový ohřívač vody, bojler?

Kvitová: Bojler ne…

Ptát se právník P. Kvitové dr. Lukáš Trojan: Máte své jméno na zvonku?

Kvitová: Ano.

Trojan: Můžete popsat umístění koupelny.

Kvitová: Ta je hned vedle ložnice, přes jedny dveře…

Trojan: Vaše výška?

Kvitová: 182 centimetrů.

Trojan se ptá, co bylo po útočníkově odchodu.

Kvitová: Volala jsem na policii, pak mě přepojili na záchranku. Mobil jsem musela očistit od krve, abych mohla volat.

Trojan: Jak na vás ten muž působil?

Kvitová: Normálně. Nebyl vymóděný ani otrhaný, přes rameno měl tašku, černou.

Přísedící se ptá: Když vás žádal o čas, měla jste možnost si to vyhodnotit?

Kvitová: Mně přišlo, že sám byl rozhozený, že si to potřeboval vyhodnotit.

Žalobce Ivan Hrazdíra dotaz nemá.

Soudkyně: Měla jste v bytě nějakou kameru?

Kvitová: Ne.

Soudkyně: Prokázal se vám ten muž něčím?

Kvitová: Ne.

Soudkyně: Po té události vás někdo kontaktoval? Omluva či naopak výhrůžky?

Kvitová: Nic takového si nepamatuji.

Soudkyně už nemá další dotaz.

Soudkyně: Vadu zraku nemáte?

Kvitová: Ne, vidím dobře.

Soudkyně: Kdo věděl, že jste v Prostějově?

Kvitová: Věděla to rodina. Přijela jsem z pohřbu babičky. Jen mí nejbližší to věděli.

Soudkyně: Omezoval vás v tom okamžiku nějak?

Kvitová: Ne. K mobilu jsem se dostala až poté, co odešel…

Soudkyně: Jakým jazykem hovořil?

Kvitová: Nic zvláštního mě netrklo, mluvil normální češtinou.

Soudkyně: Zeptám se na peníze, na částku.

Kvitová: Těch 10 tisíc jsem nabídla já. On řekl, kolik mám, já že 10 tisíc, on řekl, dobře. Otevírala jsem kabelku jednou rukou, vytáhla jsem peníze, vzal je a odešel.

Soudkyně: Mezi okamžikem pořezání a ošetřením, vzniklo vám další zranění, třeba pádem?

Kvitová: Ne, nevybavuji si.

Kvitová: Další rekognice byla v roce 2018 u soudu. Na jedné z těch fotek jsem ho poznala. Hned jak jsem ji uviděla, bylo mi to jasné, vysoká pravděpodobnost.

Později na poznávání osob za sklem? Bylo tam pět pánů, dotyčného jsem poznala. Hlavně jsem si pamatovala oči, podle nich jsem ho poznala.

Kvitová: Podstoupila jsem rekognici pachatele. Pamatuji si to, bylo to na policii v Prostějově. Fotky jsem viděla, nikoho jsem tam nepoznala. Identikit jsme dělali v nemocnici. Podobá se mu na nějakých 50 až 60 procent.

Kvitová: Byla jsem odvezená do nemocnice, kde mě ošetřili. Pak jsem podstoupila operaci. Poškozené dva nervy na ukazováčku a palci, rehabilitace byla dlouhá. Po třech měsících mi sundali dlahu, cvičila jsem pak ruku. Trvalo to 3 až 4 měsíce, než jsem mohla chytit raketu do ruky. První zápas jsem odehrála po 5 měsících od zranění. Ruka byla navyklá, pohyblivost prstů ale není 100%, citlivost těch dvou konečků prstů se nevrátila.

Soudkyně: Komentoval to nějak?

Kvitová: Řekl, abych na něj nešahala. Já se snažila ho odemknout, přivolat pomoc. Byl od krve, nešlo to.

Soudkyně: Co se dělo dál s mobilem?

Kvitová: Mobil byl na koberci, já si ho chtěla přiblížit, on ho odsunul. Myslím, že rukou...

Kvitová: Já jsem pištěla, krev byla všude. On mi řekl, že mi nechtěl ublížit.

Potom po mně chtěl jen ten čas (na odchod)...

Kvitová: Nevím, jestli jsem byla na kolenou, nebo ležela, ale byla jsem čelem a břichem k zemi. Vnímala jsem ho (útočníka) z pravé strany.

Soudkyně: Cítila jste to zranění?

Kvitová: V té chvíli ne... jen ten nůž vytáhl, tím se mé prsty pochroumaly. Prostě ho vyndal z mé ruky.

Soudkyně: Nůž měl kde?

Kvitová: V pravé ruce. Levou rukou jsem obejmula čepel, v pravé byl telefon. Čepel byla mezi prsty a palcem.

Soudkyně: V pravé ruce jste měla telefon?

Kvitová: Měla jsem ho v ruce, už když jsem mu šla naproti. Chtěla jsem napsat zprávu předsedovi domu, jestli má někdo přijít na kotel. Měla jsem ji rozepsanou. Začala jsem ji psát, když jsem ho uviděla.

Soudkyně: Dotýkal se vás v tom okamžiku?

Kvitová: Nevybavuju si. Byl podobně vysoký jako já.

Soudkyně: Když jste se otáčela pustit vodu, řekl něco?

Kvitová: Nevybavuji si, něco řekl, nevím… pár slov, možná jedno slovo.

Soudkyně: Co se s nožem stalo potom?

Kvitová: Už jsem ho neviděla.

Soudkyně: Jaký to byl nůž?

Kvitová: Zelený, kuchyňský, délka 20 až 25 centimetrů.

Soudkyně: Měl vlasy nebo vousy?

Kvitová: Plnovous neměl, jestli měl strniště, nejsem schopná posoudit. Vlasy jsem pod čepicí neviděla.

Soudkyně: Viděla jste ho někdy?

Kvitová: Ne, měl hnědé oči, bekovku, černou kabelu, byl snědší… Normální postava, tak 180 kg, tak 30 až 35 let.

Pak jsem volala na záchranku a na policii.

Pak jsem se ptala, jestli nechce peníze, on že ano. Kolik chceš? On řekl, kolik mám. Šla jsem ke kabelce, vytáhla 10 tisíc korun, dala mu je a on odešel.

Řekl mi, že chce čas, já že krvácím, že potřebuju do nemocnice.

Nervali jsme se, ale oba jsme chtěli ten mobil... Pak jsem se dostala na nohy. Když jsem viděla tu krev, ptala jsem se, co chce...

Já ho (nůž) objala oběma rukama. V pravé ruce jsem měla mobil. Objala jsem i čepel. On ten nůž vyhákl. Dostala jsem se na zem, všude krev, křičela jsem, mobil ležel na zemi. Bylo to mezi koupelnou a ložnicí. Snažila jsem se dostat k mobilu...

Dal si na boty modré návleky. Já mu řekla, že mám dvě koupelny. Šli jsme do té velké, chtěl, ať zapnu vodu. Otočila jsem se a v tu chvíli jsem měla nůž na krku.

Šla jsem mu naproti, ptala jsem se na ten kotel. Řekla jsem mu, že kotel nemám. Odpověděl, že se jde podívat na teplou vodu.

Kvitová popisuje události osudného dne: 20. prosince 2016 jsem byla v bytě v Prostějově, kolem půl deváté se ozval zvonek. Měla jsem informaci, že může přijít i dopingová kontrola, proto jsem k němu šla. Ozval se nějaký mužský hlas. Ptal se, jestli je paní Kvitová doma. Já řekla ano, on že jde na revizi kotle. Ještě se ptal, kde bydlím, já řekla, že v přízemí vlevo.

Soudkně se tenistky ptá, zda má důvody odmítnout výpověď. „Ne. Budu vypovídat,“ zní odpověď.

Začíná výslech Petry Kvitové. „Slyšíme se?“ ptá se soudkyně. „Ano,“ odpovídá tenistka. Soudkyně ji proto poučuje o jejích právech.

U výpovědi budou přítomni i oba znalci, kteří popsali rozsah jejího zranění.

Kvitová bude vyslýchána odděleně, prostřednictctvím techniky v reálném čase. „Bude proto možné jí dávat otázky,“ říká soudkyně.

Petra Kvitová je v místnosti pro oddělený výslech, informuje soudkyně. Ta zjišťuje, kdo je přítomen: Žalobce, obhájkyně, zmocněnec Kvitové Martin Paštika. Přítomni jsou i dva znalci.

Eskorta přivedla obžalovaného Radima Žondru Do místnosti se nedostala zhruba polovina návštěvníků.

„Petra nemá důvod něco komentovat, ani se svěřovat, jak se při výslechu cítila,“ uvedl Karel Tejkal, mluvčí České sportovní.

Přes nádvoří z místnosti pro obžalované přivede během několika minut eskorta obžalovaného Radima Ž.

Je 8.58, čeká se na zahájení procesu... V malé místnosti před síní č. 15 není k hnutí...

Mluvčí Kvitové Karel Tejkal právě uvedl, že výslech bude probíhat prostřednictvím utajené místnosti. „Poté Petra odjede a já vám budu k dispozici,“ řekl Tejkal. 

Do poslední chvíle není jasné, jak bude výslech Kvitové probíhat. Soudkyně Bordovská ji může vyslechnout v soudní síni bez účasti obžalovaného, nebo v utajené místnosti prostřednictvím kamery a mikrofonů.

O účast v soudní síni na I. nádvoří, která pojme jen 20 osob, je obrovský zájem médií, veřejnosti i známých obžalovaného včetně jeho přítelkyně. Je zde zhruba čtyřikrát více lidí než u běžných trestních procesů.

Na straně státního zastupitelství stojí Ivan Hrazdíra, obžalovaného hájí advokátka Lucie Janovská Nejedlá.

Momentálně probíhá porada soudního senátu. Obžalovaný Radim Žondra bude přiveden z vazební věznice každým okamžikem.

Petra Kvitová v doprovodu tří bodyguardů a mluvčího společnosti Česká sportovní Tejkala vstoupili do budovy soudu krátce po půl deváté. Kontrola přes bezpečnostní rám proběhla bez problémů. Tenistka je nyní v budově v místnosti, kde čeká na rozhodnutí soudu – zda bude vypovídat v soudní síni, nebo v utajené místnosti. Šampionka se nechtěla setkat s obžalovaným Radimem Ž. osobně.

Krátce po půl deváté přišla k soudu tenisová šampionka Petra Kvitová. V doprovodu tříčlenné ochranky prošla bezpečnostním rámem.