Pravda o důchodech v Česku: Půlka seniorů nedosáhne na 13 tisíc. Pomůže nová komise?

Starobní penzi pobírá kolem 2,41 milionu lidí. Loni na konci třetího čtvrtletí důchod v průměru činil 12 395 korun. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se po lednovém přidání dostal na zhruba 13 300 korun.

Rozdíl mezi mediánovým a průměrným důchodem je v Česku minimální. Penze jsou totiž nivelizované. Pobírané částky těch, kteří pracovali déle a posílali vyšší odvody, a těch, kteří šli na odpočinek na čas a vydělávali málo, se tak liší jen málo. Podle poslední důchodové ročenky v roce 2017 na důchod přes 14 991 korun dosáhla jen desetina seniorů. Změna ve složení penzí, kterou loni prosadila Babišova vláda, důchody ještě víc nivelizuje. Posiluje solidaritu a oslabuje zásluhovost.

Ženy mají důchody výrazně nižší

Premiér Andrej Babiš (ANO) seniorům a seniorkám slíbil, že by na konci volebního období průměrná částka měla činit 15 000 korun. Podle sociálnědemokratické šéfky resortu práce by to mělo být 15 000 či 16 000 korun „podle koaličního partnera“. Maláčová ve středu řekla, že spíš než konkrétní částku by raději viděla stanovení poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě. Nůžky mezi výdělky a penzemi se rozevírají, důchody rostou pomaleji. Důstojná penze by měla dosahovat 40 až 50 procent průměrné mzdy, uvedla ministryně. Nyní důchod v průměru odpovídá zhruba dvěma pětinám výdělku.

Senioři v Evropě živoří, v Česku jsou na tom lépe. Kolik jich ničí bída?

Ženy pobírají v důchodu průměrně o pětinu méně než muži. Méně totiž vydělávaly a odváděly. Mnohem víc jim pak ve stáří hrozí chudoba. Na konci roku 2017 průměrný senior dostával 13 076 korun a průměrná seniorka 10 758 korun. Podle Nerudové se medián penze mužů a žen liší o 2500 korun.

„Máme-li chtít trvale udržitelný systém, tak ten systém musí produkovat rovné důchody pro muže a ženy. V relativním srovnání, ne v absolutním čísle,“ řekla Nerudová. Podle Maláčové ženy sice méně do systému přispívají, ale zas pečují o děti, staré rodiče či postižené příbuzné. Kvůli tomu také mívají často nižší výdělek, z něj nižší odvody a pak i penzi. „Je celospolečenskou otázkou, zda je to spravedlivé a zda by se to nemělo do důchodů promítnout,“ dodala ministryně.

Komise se bude scházet jednou do měsíce

K vytvoření odborného týmu pro reformu se v programovém prohlášení zavázaly obě vlády premiéra Babiše. Nová komise, přezdívaná „komise pro spravedlivé důchody“, měla podle vládního programu připravit řešení se „standardem plošného zabezpečení na principu solidarity“ a posílením zásluhovosti i s motivací ke spoření na stáří.

Dnes jsme představili odbornou Komisi pro spravedlivé důchody. Věřím, že se nám tentokrát podaří realizovat změny, které náš důchodový systém nutně potřebuje. Základem všeho je odborný i politický konsensus. Více informací a video z konference zde: https://t.co/uxXJCfcpNh pic.twitter.com/0Z4Pu3mVEv

— Jana Maláčová (@JMalacova) January 30, 2019

Na tématech o nižších penzích žen a dřívějších důchodech pro náročné profese se shodly koaliční strany ANO a ČSSD. Podle odborníků a některých politiků tyto dvě záležitosti ale reformu nepředstavují a kabinet by se měl zaměřit hlavně na příjmy systému a poměr důchodu ke mzdě.

Komise by se měla scházet každý měsíc. Deset dní před zasedáním by měla dostat podklady k vybranému tématu. Ministerstvo práce týmu předloží vždy několik scénářů. O nich budou členové diskutovat a z nich budou vybírat. Výsledek by pak mělo projednat vedení vládní koalice, popsala ve středu Maláčová. Podle ní by o nižších penzích žen komise měla diskutovat v březnu na svém druhém jednání, dostane k nim pět scénářů řešení. Podle legislativního plánu vlády má ministerstvo práce důchodovou novelu mít hotovou v červnu.

Česko zaplaví nemocní starci, kdo se o ně postará? „Vycvičme armádu seniorů“

Důchodová komise fungovala už za minulého volebního období za Sobotkovy vlády ČSSD, ANO a lidovců. Jejím hlavním úkolem bylo navrhnout zrušení takzvaného druhého pilíře, který prosadil pravicový kabinet. Reformu tehdejší tým nenavrhl. Vytvořil ale seznam otázek, na které by politici měli dát odpověď a o nichž by měli rozhodnout. Jedna z nich se týkala zajištění příjmů do důchodového systému.

Na důchody půjde více HDP

Důchody patří k povinným výdajům rozpočtu a stát je musí uhradit. Česko na starobní, invalidní a pozůstalostní penze vydává zhruba osm procent HDP. V době konjunktury bývá podíl nižší než za krize. Podle bulletinu vývoje sociálních a ekonomických ukazatelů ČR dávala v roce 2011 na penze 9,4 procenta HDP, v roce 2012 pak 9,7 procenta a předloni osm procent.

V roce 2015 podíl činil 8,4 procenta. Ve stejném roce podle údajů Eurostatu do českých starobních penzí putovalo něco přes sedm procent, průměr EU činil přes deset procent. Kolem deseti procent HDP poskytovali Britové, Švédové či Nizozemci, podobně jako Češi vydávali Bulhaři či Maďaři. V Řecku se podíl blížil ke 14 procentům HDP, v Itálii ke 13 procentům, ve Francii byl přes 12 procent.

Vytoužený důchod se snadno může změnit v peklo. Expertka radí, jak si ho naplno užít

Podíl výdajů na HDP se bude v příštích desetiletích kvůli stárnutí a silné generaci 70. let, tedy Husákovým dětem zvedat výrazněji i v Česku. Náklady zatím brzdí postupné odsouvání důchodového věku, ten ale vláda v minulém volebním období zmrazila na 65 letech. Podle propočtů ministerstva práce by v roce 2060 mohlo beze změny pravidel do důchodů putovat 11,5 procenta HDP. Výdaje by i tak převýšily příjmy o 3,4 procenta HDP, což by v dnešních částkách odpovídalo 172 miliardám korun. Nyní to představuje zhruba třetinu peněz na důchody.