Lence díky kopanci syna do prsa našli rakovinu. Agresivní nádor dokázala porazit
Zhoubný nádor je v ČR diagnostikován téměř 100 000 lidem ročně. Kdysi nezvratný rozsudek bolestivé smrti už dnes není tak beznadějným. Své o tom může říct i Lenka (38), které zatížil život agresivní nádor v prsu. „V pondělí mi ho zjistili a v pátek už jsem byla na chemošce,“ řekla Blesk Zprávám. Léčba rakoviny se výrazně posunula: snižuje se úmrtnost, s léčbou pomáhá umělá inteligence a terapie je lidem „šitá“ na tělo. „Mě léčili i pomocí hormonů a bioléčiv,“ přiblížila individuální přístup Alena (55). Každý pacient je prostě výjimečný, jak se shodli přední onkologové na úterním kolokviu o rakovině.
Přední čeští onkologové se už podesáté sešli na konferenci o trendech v léčbě rakoviny a úspěších na poli snižování úmrtnosti pacientů. Setkání se zúčastnili i úspěšně vyléčené pacientky Alena a Lenka, které se Blesk Zprávám svěřily se svým příběhem. „Léčila nás paní docentka Petra Tesařová, naprosto jsme jí důvěřovaly,“ říká Alena.
Oběma ženám byla diagnostikovaná rakovina prsu, i když měly obě naprosto odlišný průběh. „Můj malý syn mě kopl do prsu, když mi bylo 29 let. Hrozně to bolelo a zjistila jsem, že mám na prsu bulku. Říkali mi, že je to nateklá žláza, ale nakonec jsem došla na mamograf, kde zjistili, že mám velmi agresivní nádor, který už napadl i uzliny,“ vypráví Lenka. Dodává pak, že kdyby jí syn omylem nenakopl, nejspíš by se nádor nenašel v čas. Úder do prsu totiž rozpohyboval samotnou bulku i proces diagnostiky.
Lence zjistili nádor v pondělí a v pátek už byla na první chemoterapii. „Byl to pro mě ohromný šok. Měla jsem doma dvouletého syna. Naštěstí jsem ale díky mateřské nemusela řešit volno v práci a mohla jsem pravidelně chodit na chemošku, a to po celých sedm měsíců,“ vypráví Lenka.
„Radím všem ženám, aby jakékoliv podezření řešily včas. Mě chtěli vzít na mamograf až za půl roku, ale naštěstí jsem šla jinam. Když si to spočítám, tak v době, kdy jsem měla být na vyšetření, mi akorát rozjížděli poslední kolo chemoterapií. Navíc mi hned na začátku museli odebrat 14 uzlin v paži,“ zdůrazňuje nyní zdravá a vitální mladá maminka.
Aleně zjistili nádor v prsu díky bolavým nohám
Alena měla oproti Lence méně agresivní nádor. Bujel jí v prsou několik let, a to i přeš pravidelné mamografické prohlídky! „Nezjistili to proto, že byl opravdu malý a špatně čitelný. Na snímcích to vypadalo jako malá šmouha po štětečku,“ vypráví Alena. Nádor hledali doktoři v souvislosti s bolestí v nohách. „Nemohla jsem chodit jinak než o berlích, po dvouleté bolesti mi diagnóza rakoviny ani nevyrazila dech,“ vzpomíná Alena.
I přesto, že už rakovina z prsu metastazovala do nohou, se podařilo Alenu zachránit. Poté, co konečně našli toho pravého „záškodníka“ v prsu, šla už léčba relativně rychle a Alena byla do roka v podstatě zdravá. „Cítím se báječně, mohu zase chodit a pracovat,“ usmívá se nyní Alena, která chtěla zůstat v anonymitě.
Přátelé pomáhají, internet dokáže vyděsit
„Nejdřív jsem to nikomu nechtěla říct, ale nešlo to jinak. Po chemošce jsem byla tři dny nepoužitelná. Tak mi mamka jezdila hlídat syna a manžel mě odvážel na terapie. Bez nich a bez přátel, kteří mi i vozili jídlo, bych to nezvládla,“ řekla nám mladá žena, která ještě ani nedosáhla věku, kdy je mamograf doporučen všem ženám.
Blízké okolí bylo podle obou žen nedocenitelnou psychickou podporou. „Přátelé se najednou postavili a byli silní. Byli stateční hlavně přede mnou, i když jsem viděla, že jsou z toho možná i více vyřízení, než já,“ dodává Alena.
Informací o rakovině je pro veřejnost spousty v knihovnách i na internetu, mnohdy je ale tahle soukromá špionáž spíše ke škodě. „Manžel akorát nacházel hrůzné statistiky o umírání. Naštěstí už se zakládají fóra, kam přispívají lékaři a onkologové,“ řekla Blesk Zprávám Lenka. Dodává, že ona i paní Alena vložily důvěru především k paní docentce Tesařové, která byla na konferenci rovněž přítomná a hovořila o tom, jaké metody a novinky posouvají léčbu zhoubných nádorů vpřed a na čem je to znát.
Rakovina v rukách umělé inteligence
„Úmrtnost na zhoubné nádory klesá. V roce 2016 bylo diagnostikováno 96 500 lidí, mortalita je pak 258 lidí na 100 000 obyvatel,“ přibližuje docentka. Za klesající počet pacientů, kteří svůj boj s rakovinou nezvládnou, pak podle onkologů můžou změny na poli diagnostiky, zasazení umělé inteligence do léčby a také průlomová změna v terapii – imunoterapie.
Umělá inteligence ve spojení s léčením zní trochu děsivě, ale jedná se o pomalé a postupné zapojování strojů, u kterých doktoři potřebují, aby se učili. „Teď se snažíme zdokonalit radiologii. Pošleme stroji snímek z CT, ten nám za čtyři a půl minuty pošle místa, které by nechal ozářit a které by naopak nechal být. My je následně upravíme a pošleme mu je zpět, on se z toho pak učí,“ vysvětluje radiační onkolog David Feltl.
Stroj se tak podle Feltla za půl roku nesmírně zlepšil a jednou bude spolehlivě pomáhat onkologům s ušetřením času. Stroj totiž opravdu dokáže snímek vyhodnotit za pár minut, doktorovi to ale může trvat i několik hodin.
Přizpůsobování léčby jednotlivci zachraňuje životy
Imunoterapie se pak zaměřuje na obnovení silné imunity, která by dokázala bojovat přímo se zhoubným nádorem v jeho zárodku. Navíc se v ní klade důraz na každého člověka zvlášť a přizpůsobuje léčebné metody jednotlivci. „Každý pacient je výjimečný, medicína se tak stává personifikovanou a zabírá to,“ řekl přední odborník na poli onkologie Luboš Petruželka.
Alena i Lenka jsou toho názoru, že jim i individuální přístup zachránil život. „Já jsem si prošla především hormonální terapií a bioléčbou. Nádor nebyl tak agresivní, a když zjistili příčinu, už to šlo rychle,“ řekla Alena Blesk Zprávám. Lenka pak jako mladší pacienta, s odlišným druhem nádoru, podstoupila léčbu naprosto odlišnou - kolečko častých chemoterapií s jinými druhy léků. „Docentka Tesařová se na mladé ženy specializuje, věřila jsem jí naprosto ve všem,“ uzavřela Lenka.
dvouletého prebalovala??