Jedním z nejtajemnějších míst Prahy je Faustův dům, a to nejen díky pověstem, ale především díky jeho obyvatelům. Prošlo jím totiž hned několik tajemných osobností a snad jediný, kdo v něm nakonec nikdy nebyl, byl právě sám doktor Faust. Ne že by historický Faust neměl tu možnost. Johan Georg Faust, který je oním předobrazem literárních Faustů všech dob, žil v letech 1480–1540, zatímco Faustův dům ve své původně gotické podobě vznikl již ve 14 století.  Nicméně Faust v něm patrně skutečně nikdy nežil. Od svého počátku však láká různé podivíny. Snad tím, že stojí na místě bývalého posvátného háje bohyně Morany, podle níž se i oblast nazývá Moráň.

Útočiště podivínů

Prvním podivínem v domě byl Václav – vévoda Opavský z levobočné větve Přemyslovců. Ten se považuje za jednoho z prvních alchymistů na našem území, a tak by nebylo divu, kdyby se právě díky jeho pokusům dům spojil s Faustem. Asi nejslavnější a zároveň nejpravděpodobnější původce propojení legendy o Faustovi s domem na Karlově náměstí je slavný alchymista Edward Kelley. Ten dům vlastnil a se svým mistrem Johnem Dee v něm prováděl rozličné pokusy. A protože zde oba byli mimo jiné jako tajní agenti anglické královny a mnoho o jejich osudech a díle není tím pádem přesně známo, nebylo by divu, kdyby si lidoví vypravěči s jejich příběhy trochu nepohráli.

Legenda o Faustovi
Autor: Archiv

Hrátky s pekelníky?

Dnešní oficiální název pro původně goticky a posléze renesančně a barokně přestavěný Mladotovský palác dali domu Mladotové ze Solopysk. Je nutno říci, že Mladotové opravdu faustovské legendě velmi pomohli. Za jejich působení prý z domu šlehaly plameny a valily se z něj roztodivné dýmy. Když jste pak vešli, samy se otevíraly dveře, ze stropu sjíždělo schodiště a vše se zde hýbalo a blikalo. Navíc jste zde od Ferdinanda Antonína Mladoty ze Solopysk mohli získat téměř zázračně léčivé masti na kůži a revma. No to by v tom byl čert, aby mu čert nepomáhal.  Ale ani Mladotové ze Solopsysk neuzavřeli řadu tajemných obyvatel domu. Na přelomu 19. a 20. století zde bydlel kaplan sousedního kostela svatého Jana na Skalce a jeho záliba ve sbírání funerálních předmětů, jako jsou rakve, lebky, zbytky šibenic atd., byla opravdu nevídaná. Jako by odkazovala k dávnému pohanskému pohřebišti. Tolik tedy skuteční a historicky doložení obyvatelé. V pověstech však najdeme ještě jiné. Třeba studentíka, který opuštěný dům doslova zasquotoval a ďábel ho darovanými dukátky přivedl až do pekla. Hovoří se i o různých tajemných kouzelnících. A prý zde dokonce bývalo svého času slyšet nářek tolika duší trávících posmrtný čas v pekle, že jediný, kdo v domě vydržel, byl ústav hluchoněmých.

Čert nikdy nespí

Obyvatelé však nejsou jediní spojenci Faustovi. Faust, jak známo, měl proletět stropem a v domě je opravdu kus stropu, který se zjevně propadl. Prý se díra po ďáblovi otevírá častěji, snad aby ukázala, že čert nikdy nespí. Naposledy to bylo 14. 2. 1945, kdy spojenecká letadla bombardovala Prahu. Bomba domem prolétla, ale nevybuchla, a tak dům stojí dál chráněn sedmero zazděnými kočkami. Že by další legenda? Nikoli. Další tajemný fakt...

Za Faustem do muzea

Faustův dům dnes náleží nemocnici a není přístupný. Pokud však chcete okusit atmosféru dávného Faustova domu, navštivte další adresu, kde žil Edward Kelley – Jánský vršek 8 a zdejší Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy. Zde najdete symbolickou místnost Faustova domu i s dírou ve stropě. Více  na www.muzeumalchymistu.cz