Průzkum dna Vltavy v pondělí začal i navzdory chladnému počasí. „V tomto období je nejlepší viditelnost a také menší frekvence a celkově provoz lodí,“ vysvětlil mluvčí Archeologického ústavu (ARÚ) Jaroslav Řídký. Viditelnost však byla horší, než se předpokládalo – u břehu 30 až 40 centimetrů. „Potápeči se do dvoumetrové hloubky ponořují na hodinu. Protože má voda pouze čtyři stupně, mají speciální zimní vybavení. Práci jim ztěžuje také silný proud řeky,“ dodal Řídký.    

Koryto Vltavy je dlouhodobě zanášeno bahnitými sedimenty. „S narůstající intenzitou plavebního provozu, který vyžaduje pravidelnou údržbu dna řeky, jsou bezprostředně ohroženy poslední pozůstatky románského Juditina mostu a dalších památek uložených v říčních sedimentech,“ vysvětlil důvod akce ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík. Cílem akce je přesná polohopisná a obrazová dokumentace dotčených míst s vysokým potenciálem archeologických památek a příprava podmínek pro jejich ochranu.

Vltava byla v minulosti překlenuta několika mosty, z nichž ty nejstarší se nacházejí právě v okolí Karlova mostu. Ne zcela vyjasněna je poloha nejstarší dřevěné spojnice vltavských břehů z 10. století. Naproti tomu poloha a přibližná trasa Juditina mostu, který zanikl během povodně v roce 1342 a nacházel se severně od Karlova mostu, je částečně zmapována prostřednictvím několika konstrukčních reliktů této stavby na malostranské a staroměstské straně řeky.

Méně informací mají odborníci o skupině mostních pilířů, které zůstaly zachovány v jejím korytě. Kromě těchto konstrukcí se však ve Vltavě nacházejí zbytky dalších mostních a jiných staveb z mladší doby. Jde především o zbytky provizorního spojení obou částí Karlova mostu, zříceného po povodni v roce 1890, které bylo vedeno v jeho severním sousedství v místech někdejšího Juditina mostu. 

Bradáč

Málokdo ví, že jeden oblouk se stále skrývá na Křižovnickém náměstí a slouží svému účelu dodnes. Překlenuje jedno rameno Vltavy. Je na něm umístěna replika původního bradáče – nejstaršího vodočtu. Bradáč znázorňuje podle legendy prvního italského stavitele Juditina mostu, kde byl původně umístěn. Kvůli přestavbě Křižovnického náměstí v roce 1848 se přestěhoval do břehové stěny tohoto náměstí. Tento reliéf slouží po staletí jako vodoměrná značka. Pokud hladina Vltavy vystoupá k jeho vousům, je čas evakuace. O tom informuje David Černý v knize 25 tajemství Prahy.

Juditin most byl třetím kamenným na sever od Alp – po Drážďanech a Řeznu. Název získal po Juditě Durynské (†39), jež byla druhou manželkou českého knížete a později krále Vladislava II. (†64). Uvádí se, že byl most pojmenován právě na počest korunovace tohoto královského páru. Poté, co ho strhla povodeň v únoru 1342, rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového. Karlův most zůstal až do 19. století jediným, který břehy Vltavy v Praze spojoval.

Fotogalerie
30 fotografií