50 let od upálení Jan Palacha: Potřel se chemikálií, aby necítil bolest! StB zkoumala, jestli chtěl zemřít

Ve tři čtvrtě na tři odpoledne 16. ledna 1969 přijímají na kliniku v pražské Legerově ulici silně popáleného mladého muže. Ačkoliv je v šoku, Jan Palach s lékaři souvisle komunikuje. Na dotaz, jak k hrozivým popáleninám přišel, odpovídá, že si je způsobil sám na protest proti současné politice. A jestliže ta se nezmění, do pěti dnů přibudou další lidské pochodně.

Individualista

Poslední okamžiky Palachova života i to, co následovalo v dalších dnech, se Blesk pokusil zrekonstruovat s pomocí vyšetřovacích zpráv z Archivu bezpečnostních složek. A ty naznačují, že o plánu nikdo nevěděl.

50 let od upálení Jana Palacha (†20): Jeho dům protne hrana zla!

„Z výpovědi studenta Sengra plyne, že se studenti v kroužcích bavili o možnostech kolektivního vystoupení proti danému stavu. Jan Palach byl z těch, kteří zavrhovali hromadné akce, a stavěl se pro vystoupení individuální,“ stojí ve spise.

Spolubydlící Jan Meszáros vypověděl, že v den, kdy se pokusil zabít, se Palach vypařil z ubytovny už v jednu ráno. O třináct a půl hodiny později pak v horní části Václavského náměstí došlo k děsivé podívané…

Éter proti bolesti

Přípravu na sebeupálení podle archivních materiálů vidělo patnáct přímých svědků: „Většina z nich uvádí, že byl na místě činu sám. Charakterizují jeho postup tak, že si nejprve svlékl svrchní kabát, když předtím odložil na zem aktovku a dvě nádobky z umělé hmoty. Potom byl spatřen, jak za pomoci nože otvírá zátku u tmavě zbarvené lahvičky. Jeden ze svědků uvádí, že od dalšího muže na Václavském náměstí se dozvěděl, že si Palach měl obsahem lahvičky natírat obličej, a dokonce z ní pít.“

Později vyšetřovatelé došli k závěru, že druhou tekutinou byl nejspíš éter: „Ten chtěl zřejmě použít, nebo použil za účelem odstranění pocitu bolesti.“

Uhaste mě!

Z toho vyplývá, že odhodlání zapálit se Palachovi nechybělo. Co však zůstává záhadou, je, zda byl student, frustrovaný vývojem po srpnové invazi o rok dříve, odhodlán také zemřít. Tím si hlavu lámali i tehdejší vyšetřovatelé. „Údaje zdravotnického personálu se shodují v tom, že Jan Palach po převozu na pobočku plastické chirurgie projevoval snahu žít,“ píše se ve zprávě.

50 let od upálení Jana Palacha: Praha připomene důležité výročí řadou akcí

A pro touhu přežít mluví také výpovědi svědků, kteří hořícímu člověku přispěchali na pomoc: „Na jeho volání ‚Hoďte na mne kabát‘ snažil se tímto způsobem na něm oheň uhasit dispečer Dopravních podniků hl. města.“ O tři dny později Palach v nemocnici umírá. Na témže místě jako Palach se 25. února 1969 upaluje student Jan Zajíc (†18).

Čest být prvním

Vedle plastové nádoby na benzin a vzkazu na dvou papírech »Zde se upálil dvacetiletý student« našli vyšetřovatelé v Palachově aktovce u kašny u Národního muzea následující dopis: „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni dát se pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si »jednotku« a tak jsem získal právo napsat první dopisy, coby první pochodeň. Naše požadavky jsou: 1) Okamžité zrušení cenzury 2) Zákaz rozšiřování »Zpráv«. Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, to jest do 21. 1. 1969 a nevystoupí-li lid a dostatečnou podporu (časově neomezenou stávkou) vzplanou další »pochodně«. Pochodeň č. 1. P.S.: Vzpomeňte na srpen.“

Studený oheň? Hloupost

Vyšetřovatelé se setkali také s takzvanou teorií studeného ohně, kterou razil poslanec a člen ÚV KSČ Vilém Nový. Podle té měl být Palach přesvědčen, že látka, kterou se polil, sice hoří, ale nepálí. Podle Nového tak chtěl Palach jen upoutat pozornost. Jenže tuto teorii vyšetřovatelé rychle zavrhli: „Protože z několika prohlášení vyplynulo, že v případě Jana Palacha šlo o inteligentního vysokoškoláka. Zřejmě tedy během studia získal takové znalosti, ze kterých mohl vyvodit, jaké následky pro něho bude mít uvedený čin… Je také nereálné předpokládat, že by normální člověk nepoznal, že se polévá benzínem.“

Neofašisté v Itálii vzpomínali na Palacha koncertem na vesnici. Politici zuří

Vzor pro další?

Krátce po Palachovi došlo k několika případům pokusů o sebevraždu. Kriminalisté zjišťovali, zda ty mají souvislost se studentovou smrtí.

➜ 21. srpna 1969 se pokusil upálit vojín základní služby Josef K. Polil se čtvrt litrem benzinu, a protože mu odebrali zápalky, zapálil se hořícím uhlím. „Utrpěl popáleniny a ohoření vlasů. Podle předběžných zjištění jednalo se o sázku s kamarádem,“ uvedli vyšetřovatelé.

➜ Ve stejný den v Trutnově spolykala prášky zlatnická učednice Libuše S., avšak přežila. „Předběžně se zjistilo, že se s dalšími děvčaty dohodla na spáchání sebevraždy na podporu požadavků Jana Palacha,“ uvádí archiv.

➜ Dokonanou sebevraždu svítiplynem pak řešili kriminalisté 22. ledna u studentky střední ekonomické školy Blanky N. V dopise na rozloučenou zmínila, že neměla odvahu odejít jako Palach. Její otec ale podle archivních materiálů popřel, že by sympatizovala s lidmi kolem upáleného studenta.