Petr Štěpánek se opět stal starostou Prahy 4. Podle něj za úspěchem stojí celá řada projektů, které se v minulosti podařilo realizovat. Mezi ty zařadil zprovoznění koupaliště Lhotka loni v létě, zpřístupnění komisí a výborů veřejnosti nebo schválení generelu veřejných prostranství, díky kterému mají obyvatelé městské části jistotu toho, co zhruba může vzniknout v okolí místa, kde lidé bydlí.

Podle šéfa úřadu je zároveň důležité, že na radnici se zformovala koalice, která jde ruku v ruce s tou magistrátní. „S Piráty, STAN a Lidovci jsme si programově nejblíže a síla je i v tom, že jsme vlastně zkopírovali koalici magistrátu. Slibuji si od toho, že bude programově jednodušší sladit noty s městem,“ uvedl Petr Štěpánek.

Obnova Branického dvoru

Zásadní projekt, který pravděpodobně přesáhne nadcházející volební období, je podle starosty rekonstrukce zchátralého Branického dvoru. Jde o dominikánský dvorec z období baroka, který od dob vlády Josefa II. přestal sloužit církevním účelům.

Stáří je na této budově vidět, ale pořád jsou všechna křídla stavby zachovaná v takové kvalitě, že projekt stojí za to. Dvůr je 20 let neřešený, v minulosti s ním byly různé smluvní problémy, které jsme vyřešili bez přímé finanční ztráty,“ sdělil Štěpánek. Na tomto místě v Braníku se v poslední době konala kulturní vystoupení v rámci letního divadla, nic dalšího se ale kvůli bezpečnostním důvodům v tomto areálu realizovat nedalo.

Petr Štěpánek se ve své vizi s Branickým dvorem inspiroval u Prahy 7 a rekonstrukce Šlechtovy vily ve Stromovce. Postup by tedy byl takový, že Praha 4 by se vzdala vlastnictví popisovaného dvora, který by se převedl za určitých podmínek do vlastnictví magistrátu.

„Pro toto místo jsme už našli i účel využití. Do prostorů by se mohlo nastěhovat waldorfské lyceum na Opatově, které je v současnosti v částečně nevyhovujících prostorách,“ prozradil starosta. Jde prakticky o čtyřleté veřejné gymnázium, kde se v současnosti nacházejí čtyři školní třídy s tím, že instituce by jich mohla provozovat dvojnásobek. Pro to ale potřebuje nové místo.

„Záměr se nejspíš protáhne přes toto volební období, naší ambicí ale je v tomto volebním období alespoň rozhodnout a rozhýbat projekt podobně, jako tomu bylo v případě Šlechtovy vily,“ dodal k tématu Petr Štěpánek.

Zóny placeného stání

Zpoplatněné parkování na části území Prahy 4 začalo fungovat loni v létě a městská část si tento krok pochvaluje. Podle starosty se totiž v minulosti městská část stala veřejným parkovištěm mezi Prahou 2 a Prahou 5, kde už zóny fungovaly.

V rámci vypracované dopravní studie se rozšiřování oblastí „modrých zón“ v Praze 4 rozdělilo na zónu A a zónu B. První zmiňovaná sahá po Jižní spojku, která tak vytvořila přirozenou bariéru pro parkovací stání. Díky tomuto kroku tak podle Petra Štěpánka nemůže dojít k tomu, že se vytvoří taková hranice ukončení zpoplatněného parkování, za kterou se auta začnou opět hromadit. Okolí Jižní spojky totiž lokalitu rozděluje tak, že nejbližší bezplatné parkování v Praze 4 je od toho zpoplatněného daleko.

„V oblastech jižně od Jižní spojky pak budou navazovat další místa se zpoplatněným parkováním. Rozšiřování chceme realizovat v létě, protože takový krok se nám minule osvědčil. Změny přijdou ve chvíli, kdy mají lidé dovolenou a obyvatel se na místě nachází nejméně,“ vysvětlil starosta.

Další projekty

Mezi další probíhající záměry bezesporu patří plánované zastřešení Spořilovské spojky, která byla v minulosti označena za nejhlučnější místo v Praze. Zde podle starosty zdárně proběhla „fáze 1“, během které vznikla studie zmiňovaného území. V současnosti se musí vypracovat projekt pro územní řízení. Petr Štěpánek vypichuje důležitost spolupráce s magistrátem, protože tato stavba by byla pro samotnou městskou část finančně neúnosná. Do její realizace však ještě stále chybí dlouhé roky.

Radnice Prahy 4 stále prosazuje i zklidnění Severojižní magistrály. V rámci tohoto úkolu hodlá vedení městské části příští týden jednat s náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem (Praha Sobě). Pokračuje se také v řešení pozemků pro stavbu plánované trasy D pražského metra. V neposlední řadě se radnice zabývá i připomínkami k Metropolitnímu plánu, který určí, jak se bude hlavní město v příštích desítkách let rozvíjet. Podle Petra Štěpánka se totiž v plánu stále nacházejí například řešení, která umožňují stavbu domů od předem dané maximální výšky až po tu nejnižší, což může vést k nesourodosti nově vznikajícího veřejného prostoru.

Fotogalerie
13 fotografií