Maláčová u vlády narazila: Na (ne)přežití bude i dál 3410 korun měsíčně

Záměr přidat k životnímu minimu 380 korun od ledna neuspěl už na předvánočním zasedání vlády. Plán zvednout životní a existenční minimum ohlásila Maláčová loni v létě krátce po svém nástupu do funkce. Částka se upravovala naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého od té doby činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum je 2200 korun.

Koncem listopadu projednávala záměr koaliční rada. Na navýšení se ale nedohodla. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak uvedla, že se zvednutí minima nebrání, ale až od ledna 2020. Řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka určuje a který se stanovil před 28 lety.

Maláčová řešila (ne)přežití za 3410 korun měsíčně. Z ODS schytala smeč

Výdaje na dávky by se podle podkladů k nařízení měly po růstu minima za rok zvednout o 454 milionů korun. Maláčová sumu nechtěla ze státního rozpočtu, stačit měly finance z pokladny ministerstva práce.

Ministerstvo financí považuje zvyšování dávek a rozšiřování okruhu jejich příjemců za nežádoucí a nevhodně načasované, mohlo by podle něj snížit motivaci k práci. Zvednutí částek by navíc podle financí znamenalo další zátěž pro úřady práce.

Podle Maláčové by zvýšení sumy pomohlo hlavně lidem, kteří si nemohou vydělávat, tedy dětem, seniorům či postiženým. Ulevilo by také dlužníkům v exekucích. Podle životního minima se stanovuje nezabavitelná částka, která při splácení musí zůstat.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné se vyplácí rodinám s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší částka pro život určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.