8°C
Lidovci se dožívají stovky. Legendární šéf Lux ale zemřel na nečekanou nemoc
Je to tradiční strana jen o málo mladší než Československo. Lidovci letos slaví stovku. Mají za sebou chvíle, na které jsou hrdí, ale také osudová zklamání. Velkolepé oslavy strana plánuje na březnovém sjezdu, její dosluhující předseda Pavel Bělobrádek slibuje videa s pamětníky, speciální kalendář i pamětní mince. Připouští ale, že strana potřebuje oživit. „Chybí mi tu drzý mladý člen, který by křičel ‚Já chci být předsedou‘. Tím, že tam takový člověk není, tak chybí té straně vnitřní dynamika,“ přitakává někdejší šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda.
Ještě nedávno se říkalo, že vláda může být složená z různých stran, ale vždy v ní budou lidovci. Toto tvrzení už dnes neplatí. Přesto je KDU-ČSL stranou, která vždy byla otevřená politickým kompromisům a uměla se do vlády dostat. A je také první stranou, která z Poslanecké sněmovny vypadla a dokázala se vrátit.
KDU-ČSL slaví letos v lednu výročí. Na české politické scéně se pohybuje už rovných 100 let. Svou ochotu ke kompromisům a jednáním ukázala už za svého zakladatele Jana Šrámka.
„Mistr kompromisu, prozíravý politik, který dal své straně do vínku státotvornost a spojil s ní křesťanské ideály se sociálním cítěním a vztahem k venkovu,“ komentuje osobnost „praotce zakladatele“ místopředseda strany Jiří Mihola (KDU-ČSL).
„Byl to člověk, který byl ve všech vládách a u všeho. Charakterizuje ho spíše jeho heslo ‚Dohodneme se, že se dohodneme‘. Za mimořádně velkého státníka první republiky ho osobně nepovažuji,“ oponuje bývalý předseda a další velká osobnost KDU-ČSL Svoboda.
Josef Lux byl schopný jít do střetu, cení si Svoboda
S rozporuplnými pocity vzpomínají lidovci především na minulost strany po komunistickém únorovém převratu. „Za smutnou kapitolu strany považuji násilné ovládnutí jejího vedení komunisty a následné začlenění strany do Národní fronty,“ přiznává předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.
Lidovci ovšem upozorňují, že zatímco stranické vedení je v období totality ostudou strany, statečnost a oběti, které složili řadoví členové partaje, je naopak něco, co zaslouží úctu. „Členská základna si v tomto období zaslouží naše uznání a úctu za kulturní, náboženské a společenské aktivity omezované a utlačované totalitním systémem,“ upozorňuje Jiří Mihola.
A zatímco osobnost monsignora Šrámka je z lidoveckého pohledu rozporuplná, po Josefu Luxovi (†43) se svorně stýská snad všem lidoveckým politikům. Josef Lux podle Miholy z KDU-ČSL vytvořil moderní křesťanskodemokratickou stranu prosazující koncept sociálnětržního hospodářství.
„Dodnes cítím hrdost na období vedení KDU-ČSL Josefem Luxem, na období, kdy jsme se podíleli na obnově demokracie,“ doplňuje Bartošek.
Svoboda si myslí, že nejlepší vlastností Josefa Luxe byla ochota jít do střetu a za zásadní považuje Luxův politický zápas s Václavem Klausem. „To dnes lidové straně chybí, ona nemá odvahu do politického střetu jít. Politický střet by byl, kdyby lidovci byli v koalici s ANO a tam sváděli zápas o témata a politické pozice,“ vysvětluje někdejší předseda strany. Podle něj by lidovci neměli vystupovat proti ANO z pozic morálních, ale měli by nabízet především lepší politická řešení.
Připomeňme, že Josef Lux v září 1998 oznámil, že má leukémii, jde se léčit a odstupuje z politiky. Přišel na to přitom náhodou, když najdou zhubl 20 kilogramů, které v politice nabral, a hubnul ještě dál. Vhodný dárce kostní dřeně se pro něj v Česku nenašel, dostal se sice na vyhlášenou kliniku americkém Seattlu a měl za sebou úspěšnou transplantaci. Ale oslabený organismus zemřel na zápal plic 21. listopadu 1999.
Strana potřebuje rebranding, přiznává Bělobrádek
„Další věc, co u lidové strany nevidím, je nějaký drzý mladý člen z regionů, který by křičel ‚Já chci být předsedou‘. Tím, že tam takový člověk není, tak chybí té straně vnitřní dynamika,“ upozorňuje Svoboda.
S tím svým způsobem souhlasí i současný předseda Pavel Bělobrádek. „Budoucnost strany bude do značné míry záviset na tom, jakého předsedu si strana v březnu na svém sjezdu zvolí. Měl by přinést novou energii, dynamiku, naději, přístupy. Zkrátka něco, čemu se v byznysu říká rebranding či refreshing – dát novou tvář tradiční značce,“ přeje si.
Právě na březnový sjezd lidovci plánují hlavní oslavy svého výročí. „Poslední březnový den bude věnovaný přímo oslavám výročí. Na brněnském výstavišti se bude konat ‚Den KDU-ČSL‘, který je určený pro členy, příznivce a jejich rodiny,“ slibuje Pavel Bělobrádek.
Ale i mimo sjezd se budou konat lidovecké oslavy. „Připravujeme videa s pamětníky, infografiky na sociální sítě, vytvořili jsme speciální kalendář, který obsahuje ty nejdůležitější momenty lidové strany, nechali jsme vyrobit výroční pamětní mince,“ popisuje předseda strany.
Jiří Mihola plánuje osobně přispět. „Na podzim chystám historickou konferenci. Připravuji také populárně naučnou brožuru o historii a osobnostech strany a na podzim knihu o Josefu Luxovi, od jehož úmrtí uplyne v listopadu 20 let,“ slibuje lidovecký místopředseda.
lidovci byli za války udavači,křiváci,za komunistu ještě větší,a ted dobrovolně protože to mají v kuži udávají,podrazy,křivárny jejich vedení je sraz udavaču!