Pavel (58) hledal práci 20 let. Doma „sedí“ víc než rok přes 67 tisíc Čechů

Pan Pavel Jeřábek z Vysočiny neměl práci od roku 1998. Dříve pracoval v textilním průmyslu, ale od té doby se mu nové zaměstnání nepodařilo najít. Čas si „krátil“ tím, že dobrovolničil a pomáhal seniorům. Po celou dobu byl ovšem v evidenci úřadu práce a úředníci nevěděli, co si s ním počít.

Práci neměl v době krize, ani v letech, kdy se tuzemské ekonomice dařilo. „Nevěděl jsem, v čem je chyba, a rady, které jsem dostával, nebyly k ničemu. Neměl jsem si s kým o svých potížích promluvit,“ říká pan Pavel, který se podle svých slov určitou dobu potýkal s osobními problémy. Práci hledal celých 20 let a zlom přišel nyní, kdy nastoupil jako strážný.

Příspěvek na bydlení: Kdo na něj má nárok? Jak ho získat? Radily odbornice na Horké lince Blesku

Případ pana Pavla není v Česku ojedinělý, momentálně je alespoň rok bez práce více než 63 tisíc lidí, z toho 43,7 tisíce ji hledá déle než 24 měsíců. Za poslední dva roky se sice podařilo počet dlouhodobě nezaměstnaných snížit o 60 procent, úřad práce ale nyní začíná narážet na bariéru. Někteří lidé zkrátka pracovat nemohou, nebo dokonce nechtějí.

Části lidem se práce nevyplatí

„V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat,“ upozorňuje ředitelka úřadu práce Kateřina Sadílková. Podle ní je důvodů několik, především jde o nízké vzdělání nezaměstnaných, zastaralost jejich kvalifikace, zdravotní handicap nebo nutnost péče o někoho v rodině. Roli hraje také vyšší věk, který je z hlediska pracovního uplatnění rizikový, momentálně je v evidenci úřadu přibližně třetina lidí ve věku nad 50 let.

V poslední době ale dramaticky přibývá Čechů, kterým se nevyplatí pracovat kvůli tomu, že mají „na krku“ exekuci. Důvodem je současné nastavení systému exekucí, podle kterého se lidem s platem nad 19 tisíc korun přestává vyplácet vůbec pracovat. Když totiž mají vyšší příjem, přijdou o dávky v hmotné nouzi, například o příspěvek na bydlení a živobytí.

Česko je pro firmy jen supermontovna. „Dojedeme na to,“ zuří ekonom i kvůli platům

V současné době, kdy se v Česku mnoha firmám daří a platy rostou, nastává nezřídka paradoxní situace, kdy lidé vyšší plat nechtějí. Přišli by totiž o dávky a ve výsledku by měli mnohem méně peněz. „Je třeba hlavně zvýšit motivačnost, aby se lidem vyplatilo pracovat a aby se lidem vyplatilo navyšovat si příjem,“ myslí si Radek Hábl z organizace Otevřená společnost, který je autorem české mapy exekucí.

Marná práce úředníků?

„Pokud je uchazeč v exekuci nebo má finanční problémy, zařadíme ho co nejdříve do poradenských aktivit, nasměrujeme ho na občanské a dluhové poradny v regionu a snažíme se zvýšit jeho informovanost v této oblasti,“ říká Sadílková z úřadu práce, podle které se úředníci snaží i těmto lidem najít vhodné zaměstnání. Jenže jejich snaha je značně sabotována. Mnozí raději zůstávají v evidenci a shánějí si práci „načerno“.

A zřejmě to tak zůstane do doby, než se systém fungování exekucí změní. Pomohla by například změna hranice čistého příjmu, nad kterou se při exekuci sráží z příjmu bez omezení. Tímto se už zabývají ministerstva práce a spravedlnosti. Podle pracovního návrhu by se mohla zvýšit z nynějších zhruba 15 500 na 24 900 korun. O výsledné podobě a částce ale ministerstva ještě budou jednat.

V loňském roce se s nějakou exekucí potýkalo 863 tisíc Čechů a Češek nad 15 let. Kolem 151 tisíc lidí mělo přes deset exekucí najednou.

Počet lidí bez práce (více než 24 měsíců):

• Říjen 2018: 43 tisíc
• Říjen 2017: 69 tisíc
• Říjen 2016: 104 tisíc