31 516 Kč, to je nová průměrná mzda v Česku. Analytici však přidali důrazné varování

„Průměrná mzda vzrostla ve 3. čtvrtletí 2018 ke stejnému období minulého roku o 8,5 procenta, což je jen o desetinu procentního bodu méně než ve dvou minulých čtvrtletích. V reálném vyjádření byl růst slabší, mzdy vzrostly o 6,0 procenta, zatímco v prvním pololetí roku 2018 to bylo o 0,4 procentního bodu více,“ uvedli statistici.

Podle nich se nejvíce zvyšovaly výdělky v oborech, kde dominuje stát, tedy ve vzdělávání, veřejné správě, obraně nebo zdravotní a sociální péči. Mezi komerčními oblastmi byl výrazný nárůst výdělků v oblasti nemovitostí a ve stavebnictví.

V lednu poskočí zaručené mzdy: Těmto profesím bude muset šéf platit nejméně 26 tisíc

Z hlediska krajů nejvíce stouply průměrné mzdy na jihu Čech, naopak nejméně v Plzeňském kraji. Nejvyšší průměrné výdělky dál pobírají lidé v Praze, i když se zde zvýšily méně než ve zbytku republiky. Regionem s nejnižší mzdovou úrovní zůstal Karlovarský kraj.

Proti předchozímu čtvrtletí vzrostl průměrný výdělek v ČR po očištění od sezonních vlivů o dvě procenta. Za letošní 1. až 3. čtvrtletí činila průměrná mzda 31.225 Kč, což je meziročně o 2463 Kč více. Reálný nárůst za prvních devět měsíců letošního roku činil 6,3 procenta.

Ženy na 84 procentech

Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián mezd činil v letošním třetím čtvrtletí u mužů 29.842 korun a u žen 25.206 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu zhruba mezi 14.221 a 49.376 korunami.

Podle ředitele odboru statistiky práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibora Holého ale medián roste podstatně rychleji než průměrná mzda, která je hodně ovlivněna vysokými výdělky. „Rostou především mzdy v nižší oblasti. U žen s nejnižšími výdělky je nárůst takřka dvacetiprocentní,“ doplnil Holý.

Varování: Negativní vývoj pro zaměstnavatele

Přesto mzdy budou i na závěr roku růst silným tempem, které příští rok jen mírně zpomalí. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Statistika podle nich ukazuje, že růst mezd je především u zaměstnanců s nižšími příjmy.

„Ekonomika se již delší dobu nachází ve stavu plné zaměstnanosti, kdy si zaměstnavatelé mezi sebou navzájem přeplácí zaměstnance, a rychlý růst mezd je jen odrazem tohoto stavu. Pro některé firmy může být takto rychlý růst mezd a tedy i nákladů práce problém a může ohrozit jejich cenovou konkurenceschopnost,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče.

Celkový růst mezd přitom podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera za celý letošní rok přesáhne osm procent, což bude nejvyšší roční růst za posledních 15 let. „V příštím roce očekáváme mírné zpomalení a růst mezd v rozmezí šest až sedm procent. Ziskovost řady firem se díky rostoucím mzdovým nákladům snižuje, a ochota firem přidávat se tak bude příští rok snižovat navzdory tomu, že trh práce zůstane nadále velmi napjatý,“ uvedl.

Minimální mzda v Česku bude 15 200 korun v roce 2021, věří v její další zvýšení Babiš

V následujícím období tempo růstu mezd již začne pozvolna slábnout i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška. „Podepíšou se na tom horší ekonomické výsledky řady firem, pro něž představuje současný růst mezd dlouhodobě neúnosnou zátěž,“ uvedl.

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče se kvůli růstu mezd snižuje míra ziskovosti nefinančních podniků v české ekonomice, což je faktor, jenž hovoří proti jejich dalšímu zrychlení růstu. „Samozřejmě nelze vyloučit, že v kombinaci s růstem minimální mzdy a zvyšováním platů ve veřejném sektoru bude růst průměrných výdělků v roce 2019 nakonec vyšší, než se nyní očekává, pak by ale zpomalení růstu průměrné mzdy následovalo nejpozději v roce 2020,“ uvedl.

Přivírání nůžek

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že růst mezd nyní významně předbíhá produktivitu práce, což může mít do budoucna negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků. „Pozitivem ve vztahu ke konkurenceschopnosti zůstává alespoň to, že podobně rychlý růst mezd mají i další země skupiny V4 jako Maďarsko, Polsko či Slovensko,“ dodal.

Podle analytičky Raiffeisenbank Elišky Jelínkové za pozornost stojí i růst mediánové mzdy, která roste rychleji než mzda průměrná. „To znamená, že k nárůstu mezd dochází především u lidí s nižšími příjmy. Pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se tak nepatrně přivírají,“ uvedla.

Schillerová podržela Babiše: Dvě miliardy pro Agrofert se Bruselu vracet nebudou

Průměrná hrubá měsíční mzda a její meziroční růst ve 3. čtvrtletí 2018 v jednotlivých krajích:

Zdroj: ČSÚ