10°C
Paní Zíková je vdaná a má tři dospělé děti, které s ní stále bydlí ve společné domácnosti. Nikdy neměla vážnější zdravotní problémy, dbala na prevenci, sportovala a snažila se žít aktivní život. Po 45. narozeninách byla několikrát na mamografu, kde se ale neobjevil žádný významný nález. Protože v rodině žádnou rakovinu prsu neměla, rozhodla se, že se bude dále sledovat sama pomocí pravidelného samovyšetření.
V únoru letošního roku ale narazila na malou bulku v prsu. Ihned absolvovala komplexní vyšetření. Bohužel nález prokázal možné ložisko rakoviny. A následná vyšetření, která trvala zhruba měsíc, toto podezření nakonec potvrdila. „Naštěstí jsem se dostala do péče paní docentky Tesařové z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Měsíc a půl po objevení nádoru jsem se dozvěděla, že mám rakovinu v pokročilém stádiu,“ popisuje děsivé zjištění paní Zíková.
Léčbu pojišťovna nehradí
Navrhli mi v rámci paliativní léčby doplnit k hormonální léčbě lék palbociclib. A zároveň mi sdělili, že léčba není hrazená pojišťovnou a že se o ni pokusíme zažádat pomocí paragrafu 16 Zákona o zdravotní péči. A tím začaly všechny problémy,“ vzpomíná pacientka.
Ačkoliv od začátku věděla, že léčba není hrazena pojišťovnou, sepsala s paní doktorkou žádost, která byla v červnu letošního roku zamítnuta. Odvolala se ve spolupráci s dcerou, která v současné době studuje práva. „V tomto odvolání jsme zpochybnily procesní postup pojišťovny i jimi navržený způsob léčby. Po více než dvou měsících mi v září bohužel přišlo další zamítnutí,“ popsala pacientka, která se jako lékařka o své nemoci nebojí mluvit a aktivně hledá pomoc.
Chemoterapie by spíš ublížila
Z více stran mi tak bylo potvrzeno, že na můj typ rakoviny nebude chemoterapie pomocí. Naopak mi ublíží. Proto nechápu postoj pojišťovny, která mi zamítla cílenou léčbu a jako alternativu mi nabízí chemoterapii. Cílená léčba, kterou si nyní hradím sama, mi umožňuje vykonávat povolání lékaře a normálně žít, ale hradit si jí znamená investovat desítky tisíc měsíčně,“ pokračuje Zíková.
Moderní léčba zabrala, i přesto zodpovědní činitelé mlčí
„Jsem velmi ráda, že poslední vyšetření dokázala, že mnou hrazená cílená léčba funguje. Onkomarkery klesají, ložisko se zmenšilo na polovinu a metastázy zmizely. Jsem zvědavá, jak bude reagovat pojišťovna na další žádost úhrady léčby, kterou chci podat," zlobí se paní Zíková, která je rozhodnuta bojovat za sebe i ostatní pacientky dál. Léčbu si bude platit dál a také chce podat na pojišťovnu žalobu pro její negativní postoj k hrazení léčby, která je dle výsledků efektivní a funguje. "Kontrolní výsledky jsou můj důkaz," říká.
Kdo je viník?
Pacientky s metastatickou rakovinou prsu, kterých žije v České republice odhadem 3 400, nedostanou nové účinné léky. Česká republika se stala jednou z mála evropských zemí, která nehradí tyto léky z pojištění. Na rozdíl třeba od Albánie a Rumunska. Příběh paní Zíkové, je důkazem toho, že některé věci v českém zdravotnictví nefungují, jak by měly.
Čas je rozhodující faktor
„V současné době jsou pacientky u nás léčeny hormonální léčbou, radioterapií či chemoterapií. Nové léky přinášejí další naději pro ty, u kterých standardní léčba selhává. Z registračních studií a z praxe v dalších státech víme, že pacientky získávají i více než rok kvalitního života bez návratu onemocnění, což je pro ně pochopitelně, vedle celkového přežití, důležitý parametr. V případě rakoviny je čas rozhodujícím faktorem. Prodlužování ze strany byrokracie způsobuje, že se musíte smířit s léčbou, která pro vás není tou nejvhodnější z dostupných možností a má mnoho negativních účinků,“vysvětluje Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, z Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Ať předloží důkazy, že jim pacienti nejsou lhostejní..
To samé si myslí i paní Zíková, která se ptá, kdo o úhradách rozhoduje. Je to opravdu odborník z onkologie? A jak je možné, že pojišťovna neposuzuje žádosti individuálně? Je potřeba se ptát zodpovědných ze SÚKLu (Státního ústavu pro kontrolu léčiv), z Ministerstva zdravotnictví a ze zdravotních pojišťoven. Jak je možné, že tyto léky u nás pro pacientky ještě nejsou dostupné jako například v Maďarsku či Rumunsku? "Ať ministerstvo rozhýbe úředníky, kteří toto znemožňují. Ať předloží důkazy, že na tom pracují a pacienti jim nejsou lhostejní,“ uzavírá odhodlaně paní Zíková.
