7°C
Kohout bydlí se svou manželkou Lenkou (55) v domě už 29 let. Se sousedkou ve vedlejším domku, se kterou měl společnou zeď, vycházel dobře. Po její smrti ale koupil dům v roce 1998 nový majitel a podle Kohouta začaly problémy. Ty největší se datují od roku 2010.
„Zbořil dům a v říjnu 2010 osekal se svými pomocníky nosnou zeď. Oslabil ji tak o 15 centimetrů. Celé to poskočilo a zaklínilo mi to vrata. Dokázal jsem je otevřít až krumpáčem. Strop jsem musel podložit,“ tvrdí Kohout.
Dva rozdílné posudky statiků
Soused na výzvy k opravě nereagoval. Kohout se tedy obrátil na soud. Ten nechal vypracovat statický posudek od Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Stojí v něm: „Stav stěny je takový, že se může kdykoliv zřítit. Podepření konstrukcí je nedostačující,“ zdůraznil v něm Jiří Šlanhof.
Statik ale zároveň uvedl, že za špatný stav zdi mohou obě strany a měly by se opravy podílet rovným dílem. Kohout si nechal zpracovat vlastní posudek soudním znalcem Jiřím Hermanym a ten vinu jednoznačně klade na stranu souseda.
Soudy preferují posudek z VUT
Soudy až dosud přihlížely pouze k posudku VUT. Nyní leží případ u Nejvyššího soudu. „Do doby, než padne verdikt, nebudeme se k tomu nijak vyjadřovat,“ uvedl právník souseda Miloš Císař. Soused od stavby domu nakonec upustil a v obci už nebydlí.
Přední část domu Petra Kohouta, která má narušenou zeď, je postaven z nepálených cihel a pochází z roku 1865. Sousední dům, se kterým měl společnou zeď, byl postaven v roce 1891.
Nejde sehnat vhodnou firmu
Oprava poškozené zdi má podle znaleckého posudku stát přibližně 70 tisíc korun. Petr Kohout chtěl opravu zajistit sám a následně vymáhat peníze po sousedovi. Nemůže ale sehnat firmu, která by byla ochotná do tak nízké a zároveň rizikové zakázky jít.
