„Jedná se o zcela unikátní investiční příležitost v mimořádně lukrativní lokalitě Prahy 6. Věřím, že nalezneme nového majitele, který kromě nezanedbatelného příjmu do státního rozpočtu zastaví chátrání této kulturní památky, najde pro ni smysluplné využití a vdechne jí nový život,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu. Dražba se uskuteční 30. listopadu v 11:00 hodin v budově ÚZSVM. Minimální příhoz je stanoven na 500 tisíc korun a podmínkou účasti v dražbě je složení dražební jistoty ve výši deseti procent minimální ceny.

Hlavní budova zámku dosud sloužila pro soukromé zdravotnické zařízení. Současnému nájemci však končí smlouva a státu by vznikly náklady na ostrahu. Podle zářijového vyjádření Arajmu na zastupitelstvu Prahy 6 proto ÚZSVM nemá jinou možnost, protože podle výkladu zákona nesmí při nakládání s majetkem snižovat výnos státu. Úřad upřednostnil veřejnou dražbu před druhou možností, kterou je výběrové řízení.

Zájem měla i Praha, ale…

Státní majetek by mohl být za určitých okolností bezúplatně převeden, nebo přímo prodán. Úřad však podle svého vyjádření neobdržel potřebnou dokumentaci od instituce, která by o to žádala. Toto tvrzení se rozchází s tvrzením zastupitelů Prahy 6, podle kterých nebylo možné se s úřadem domluvit na získání objektu do vlastnictví města.

Praha v minulém roce projevila o zámek zájem, ale ÚZSVM magistrátu odpověděl, že přednost má státní organizace, tedy Národní památkový ústav. Ten však letos svůj zájem stáhl. O tom však hlavní město podle zastupitelů Prahy 6 nebylo informováno.

Proto zastupitelstvo městské části vyzvalo v září ÚZSVM ke zrušení nebo pozastavení listopadové dražby zámku do doby, než bude moci doplnit dokumentaci prokazující zájem Prahy o nemovitost. Uskutečnění dražby několik týdnů po komunálních volbách podle zastupitelů Prahy 6 znemožňuje účast samosprávy v řízení, protože o zapojení do dražby nestihnou včas rozhodnout zastupitelstva hlavního města a Prahy 6, která by zapojení městské části do dražby posvětila.

Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází odhadem z roku 1725, kdy byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. ÚZSVM převzal areál barokního zámku v roce 2015 od ministerstva práce a sociálních věcí.

Fotogalerie
5 fotografií