9°C
K drastickému činu se Landovský, hvězda filmů Utrpení mladého Boháčka nebo Svatba jako řemen, přiznal v knižním rozhovoru Soukromá vzpoura novináři a spisovatelovi Karlu Hvížďalovi (77). Kniha vznikala na přelomu let 1986 a 87 v Rakousku, kdy v Československu zakázaný herec ani nedoufal, že se bude moci někdy vrátit z emigrace a jestli doma jeho slova kromě pár disidentů bude někdo číst.
Otřesný zážitek je datovaný do konce války roku 1945, kdy Landovského coby zvídavého kluka přátelský ruský vojáček pozval k sobě do kulometného hnízda, ze kterého hlídal les. „Začal jsem na něj mluvit rusky. To ho pochopitelně udivilo, rusky u nás tehdá skoro nikdo neuměl, nikdo si s nimi rusky nepovídal a on mě hned pozval k sobě, což pro mě byla obrovská pocta,“ vzpomíná v knize herec.
„Najednou z lesíka, z remízky naproti, vyběhlo asi patnáct esesáků, ještě dneska vidím, jak jeden z nich měl ruku v sádře na takovým drátěným žebříku…,“ vypráví sugestivně Landovský s tím, že ruský voják skočil za kulomet a začal nepřátele doslova „kosit“. „Když viděl, jak na něj vyděšeně koukám, tak řekl pojď, dal mě do rukou ten kulomet a já střílel,“ dodává. „Bylo mě devět roků. Teprve někdy v patnácti mně došlo, že jsem tam asi několik těch lidí taky zabil, že jsem tedy nejspíš taky vrah,“ přiznal nakonec.
Šokovaný Hvížďala, jemuž Landovský zážitek svěřil, nebyl v rozhovoru na drsné přiznání schopen reakce. A sám Landovský už o tématu nechtěl dál mluvit, další otázky na toto téma v knize odmítl. Svědčí to o tom, jak hluboce se tím musel trápit. Vzhledem k tomu, že k činu došlo během hrůz vrcholící II. světové války a sami němečtí vojáci měli na svědomí životy řady Čechoslováků, patří se zde připomenout citát z povídky Jana Drdy Vyšší princip: Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem… Herec se však s traumatem musel celý život vyrovnávat…
VIDEO: Landovskému by bylo 82, syn Jakub vzpomíná: Táta se uměl poprat!
Landovskému by bylo 82, syn Jakub vzpomíná: Táta se uměl poprat! Petr Macek, Aleš Brunclík
