10°C
"Chtěla jsem dům, který by byl jako loď, nebo jako kostel,“ směje se Halina v nejvyšším patře svého domu s báječným výhledem na Pražský hrad a Vltavu. Dům se rozhodla začít hledat, když si před lety hnula ploténkou a nemohla se hýbat. Tehdy žila se svou rodinou v bytě ve vysokém poschodí bez výtahu v centru města. „Tak jsem se chtěla přestěhovat někam, kde bych se mohla snadno pohybovat,“ vysvětluje.
Dům objevil Halinin manžel, a přestože to tehdy byla vcelku nezajímavá stavba, bylo jasné, že to je ono. Klidné místo a nádherný výhled rozhodly.
„Moje kamarádka mi tehdy doporučila šikovného architekta, který měl zkušenosti s navrhováním slovenských dřevěných kostelů,“ vzpomíná Halina. Původní dům šel skoro celý k zemi, zůstaly po něm jen nosné betonové sloupy. „Nemělo cenu ho zachovávat, byl navržený opravdu nešikovně. Třeba na stranu, kde je ten nejkrásnější výhled na celé údolí Prahy, neměl vůbec žádná okna,“ kroutí hlavou Halina. Přestavba trvala dva roky, po které na domě pracoval zkušený stavitel ze Slovenska. Výsledek ale stojí za to.
Stavba kruhového půdorysu má dnes čtyři patra, která spojuje výtah a bydlí tady celá Halinina rodina, včetně dvou psích sympaťáků. Maminka obývá přízemí, dcera prostřední část domu a Halině patří patro pod samotnou střechou. A je tady opravdu krásně. Klenuté dřevěné stropy domu dávají nečekaně přívětivou energii a atmosféru. Téměř celý prostor nabízí velkými okny krásné výhledy na celou Prahu a do korun vzrostlých stromů. Ostatně před jedním z těchto oken má výsostné místo Halinin pracovní stůl. A je to opravdu majestátní starožitnost, kterou Halina koupila za svůj první honorář za knihu, kterou napsala.
Originální nábytek vlastně k tomuto prostoru přirozeně patří. Masivní stůl z tvrdého dřeva ve vstupní hale je vyrobený v Asii, stejně jako originální komody s barevnými zásuvkami. Ostatně barvy tady také hrají důležitou roli a je evidentní, že Halina je umí dobře a vkusně kombinovat. A stejně tak se jí daří sladit i různé styly, třeba starožitné koberce s pestrými pohovkami tady vypadají nečekaně dobře.
„Tuhle pohovku jsem si nechala na míru vyrobit v Itálii,“ podotýká Halina s tím, že jak matraci na spaní, tak i na sezení potřebuje opravdu pohodlnou, a tu jen tak u nás nesežene. „Také teď tady na tom gauči trávím nejvíc času,“ vysvětluje. Vysedává tady prý dlouho do noci a vytváří a vymýšlí své scénáře a píše knihy. „A to všechno v hrozně nepohodlné poloze,“ směje se a předvádí téměř akrobatický výkon.
Halina se ve svém prostoru obklopuje věcmi, které jsou jí blízké a dělají jí radost, takže tu kromě předmětů a originálních obrazů darovaných přáteli najdeme i zavěšenou sbírku náušnic a otevřenou šatnu, kde se může kochat svou garderobou. „V poslední době mi tady největší radost dělají originální šaty od mé dcery, která je vymýšlí tak, aby padly ženám s postavou, jako mám já. A myslím, že se jí to daří dokonale. Kdybych nemusela, nesundám je!“
