Paradox inkluze: Ministerstvo hlídá Romy na základkách, jejich vzdělání ho ale nezajímá

Před postihy, které by hrozily Česku od Unie za to, že neintegruje Romy, varoval už nástupce Valachové, Stanislav Štech (64). Ministerstvo školství ale nezajímá, jak si romské děti na běžných základkách vedou. Informace o tom, kolik z nich ukončí povinnou docházku bez získání základního vzdělání, MŠMT neshromažďuje. Počet ano! (Blesk včera informoval.)

„Kolik Romů máte ve třídách?“ Ředitelé škol opět počítají, řídit se mají vzhledem

Případ smutné praxe

Radost z dalších dvou »kusů« v běžné základce může mít MŠMT i v Chebu. Ředitelka praktické základní školy Miloslava Hartmannová ji ale sdílet nemůže. Škola v Kostelní ulici existuje již 70 let. Zaměřena je celé roky na děti s mentálním postižením, autismem nebo zdravotně hendikepované. V září 2016 ředitelka přijala v dobré víře čtyři děti z romské rodiny, která se po několika letech vrátila z Anglie.

„Rodiče přinesli doporučení od klinického psychologa, který jim diagnostikoval LMP (lehké mentální postižení – pozn. red.). Upozornila jsem rodiče, že děti musejí absolvovat ještě vyšetření i v pedagogicko- -psychologické poradně, aby získaly doporučení ke vzdělávání na náš typ školy,“ vypráví ředitelka Hartmannová.

Mazej, simulante!

Speciální psycholog rozhodnutí nevydal, a to i přes velké vzdělávací nedostatky žáků. Ředitelka spolu s rodiči požádala o revizi. Než vyšetření proběhlo, uplynulo několik měsíců a děti byly zapojeny do školní výuky.

Zeman pro Blesk: Inkluzi nehájil žádný ze stovek ředitelů, paraván děti nezačlení

„Začátkem roku 2017 proběhla revize, která dospěla k závěru, že žáci LMP nemají. V dubnu jsme dostali z krajského úřadu rozhodnutí, že děti musejí přestoupit na běžnou základní školu,“ dodává Hartmannová.

Všechno špatně

Rodiče i přes výslovný nesouhlas své děti museli přeřadit. A došlo na nejhorší. Děti nestíhaly. Začaly se škole vyhýbat, jejich omluvenky byly samozřejmě banální – bolest břicha nebo hlavy či rodinné důvody. Výsledkem pak bylo, že jedno z dětí propadlo a další školu nedokončilo.

„Jelikož do naší školy chodily rády a výuku nezameškávaly, obrátila jsem v této souvislosti na školního ombudsmana. V červnu jsem mu poslala stížnost na celý proces, ale dodnes jsem reakci neobdržela,“ dodává rezignovaně Hartmannová. Podobně se zachovaly i jiné instituce, na které se ředitelka obrátila.

Rodiče: Neměli jsme šanci

Blesk telefonicky kontaktoval rodiče dětí a ti slova ředitelky Hartmannové potvrdili. „Neměli jsme vůbec možnost se k celé situaci vyjádřit. Nechtěli jsme, aby naše děti chodily jinam. Jedno dítě nám na běžné základce propadlo, druhé ji nedokončilo a holky doma brečí, že by se chtěly vrátit zpět na praktickou základku,“ dodává tatínek, který chtěl zůstat v anonymitě kvůli ochraně svých dětí.

„Přepracovat inkluzi? Vítám to a děkuji Blesku,“ raduje se expert na školství

Co všechno je špatně?

• Inkluze, neboli začlenění dětí s hendikepem či s LMP mezi zdravé školáky, ignoruje dosavadní funkční učební plány na speciálních školách. „Nesmyslné je navýšení počtu naukových hodin a jazyků. Naše děti by nyní nově měly mít od třetí třídy angličtinu, jenže ve třetí třídě neumí ani česky číst,“ přidává Hartmannová.

• Rodiče nemají možnost volby. Nemohou své děti umístit do školy, která se jim líbí a vyhovuje.

• Problémy jsou i mezi klinickými a poradenskými psychology. Jejich závěry se mnohdy výrazně liší.

• Vytváření typizovaných tříd. Na speciálních školách mají vzniknout třídy například pouze pro autisty nebo děti s LMP. Což je podle pedagogů nesmyslné a diskriminující.

VIDEO: Klaus a Valachová v hádce o postižených dětech:  On: „Vyhnala jste je!“ Ona: „Mlčte!“