Střet o euro: Exministr financí je pro přijetí. Byli bychom za chudé příbuzné, oponují odbory
Je to nekonečný příběh. Od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, leží na stole také otázka, kdy a jestli přijmeme euro. Řeč na toto téma přišla také na konferenci Výzvy pro Evropskou unii v roce 2018. Podle bývalého ministra financí Ivana Pilipa je čas dávno, souhlasí ale s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, že je potřeba mít minimálně lepší kurz koruny.
„Česká republika je technicky připravená, aby vstoupila do eurozóny hned,“ tvrdí bývalý ministr financí Ivan Pilip. Do jisté míry ale na druhou stranu souhlasí s předsedou odborové centrály Josefem Středulou, který by vydržel, až bude Česká republika v lepší kondici.
„Česká republika má jít do eurozóny připravena. Podle našeho soudu na to nejsme připraveni – přestože splňujeme kritéria, ale musíme se soustředit na vlastní a kvalitní zdravý růst,“ řekl na konferenci Středula, který se obává především toho, že by Češi vypadali v eurozóně kvůli kurzu jako chudí příbuzní.
„Když vezmeme v přepočtu současný český plat aktuálním kurzem, což je asi 25 korun, vychází nám, že by Češi brali nějakých 1200 euro. Abychom měli důstojné platy, potřebovali bychom kurz alespoň 20 korun za euro. To by platy vycházely na nějakých 1500 euro – a mít a nemít v kapse 300 euro navíc, to už je znát,“ popsal Středula zjednodušeně a názorně situaci, proč si myslí, že stále Česká republika má zůstat u národní měny – tedy české koruny.
S tím částečně souhlasí také bývalý ministr financí Pilip. „Myslím, že v tomto je dobré, abychom euro neodkládali příliš, ale abychom se snažili, aby v době vstupu byla koruna silnější, než je dnes, abychom tím pádem byli vůči svým západním sousedům bohatší.“
Euro v nedohlednu
Sám si ale myslí, že je termín stanovení eura opět v nedohlednu. A to nejen kvůli tomu, jaké nové členy navrhuje prezident Miloš Zeman do bankovní rady České národní banky, ale také proto, že tu není politická vůle.
„To rozhodnutí musí být politické, musí ho učinit vláda České republiky, ale ani tam zatím nálada není. Osobně se domnívám, že v tomto volebním období vlády k žádnému posunu směrem k euru nedojde. Myslím, že to bude spíš předmětem nějakých příštích voleb, a do té doby tu budou jen nějaké teoretické diskuse na toto téma,“ míní Pilip.
Podle bývalého politika, který se dnes věnuje především soukromému podnikání, příslib brzkého zavedení společné měny zbrzdily také intervence národní banky, která na několik let zmrazila kurz české koruny vůči euru. „Věřím, že se opakovat nebudou. Ta situace byla mimořádná v tom, že šlo o reakci na krizi, která odezněla, druhá věc je, že to byl velmi nestandardní nástroj a dodnes ČNB řeší jeho následky,“ míní Pilip.
Česko může být jedním z mála
Česká republika se k přijetí společné evropské měny zavázala v přístupových smlouvách do Evropské unie. V dokumentech ale není stanovené jasné datum, kdy se členy eurozóny staneme. Poté, co odejde z EU Velká Británie – která nikdy euro nepřijala, protože si vyjednala výjimku, že zůstane u libry, bude Česká republika nejspíš už jednou z mála zemí, které mají národní měnu. „Nedávno se Bulharsko přihlásilo k myšlence vstoupit do eurozóny,“ připomněl na konferenci europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL, která je součástí frakce Evropské lidové strany. Pilip připomněl, že přihlášku podalo také Rumunsko.
Žádný velký střet mezi Pilipem a Středulou tam nevidím V podstatě se shodli ,že nyní euro ne, prootože by to bylo pro lidi velmi nevyýhodné, i když jsme na to, jako země , technicky připravení. Ale to přeci víme už léta