7°C
Vypadávají mi kosti z těla: Paralympionik Zdeněk trpí nesnesitelnými bolestmi. Pomoci mu dokázaly až sociální sítě
Tragická nehoda Zdeňku Šafránkovi (36) před patnácti lety zcela změnila život. Jeden a půl tuny těžká konstrukce mu přerazila páteř a on kvůli tomu ochrnul na spodní polovinu těla. Na život ale nezanevřel a věnuje se hned několika sportům pro handicapované. Ale teď ho trápí zdánlivě banální proleženina. Jenže nikdo si s ní neví rady a z rány už mu vypadl i kus kosti. Díky neziskovce Příběhy lidí už má ale konečně naději na řádnou pomoc.
Rok 2003 sotva začal, když Zdeňka Šafránka zranila železná automobilová konstrukce. 1,5 tuny železa mu vážně poranilo páteř a Zdeněk skončil na vozíčku. Smutný životní milník 9. 1. 2003 si nechal vytetovat i na ruku spolu s piktogramem vozíčkáře, na kterém skončil.
Vrátil se do života na plný plyn - začal hrát sledge hokej, věnuje se i horské cyklistice handicapovaných a paraboxu. Se svým hokejovým týmem se dokonce třikrát účastnil paralympiády a v paraboxu se stal mistrem ČR.
Jenže teď mu život znepříjemňuje zdánlivě banální problém - proleženina (dekubitus). Bohužel ta jeho tak banální není, ani on sám totiž netuší, proč se mu rána stále otvírá a i přes léčbu se vrací pořád dokola.
„Rozpadám se. Bez legrace. Jak sedím na vozíku, tak mám dekubitus čtvrtýho stupně – ten nejtěžší,“ popisuje Zdeněk na webu pribehylidi.cz - neziskovky, která akci na pomoc Zdeňkovi spustila. Trpí vnitřním dekubitem, který je pro něj o to horší, že nemá cit ve spodní polovině těla - než zjistí, že se mu rána dělá, je už problém pořádně rozjetý.
„Ta rána je otevřená, je velká. Otvor do ní je v průměru asi čtyři centimetry. Kdyby ten otvor byl o něco větší, tak bys tam dokázala strčit celou pěst a možná i natáhnout prsty. Uvnitř jsou obnažený kosti. Někdy to hnisá, někdy mokvá, ale podle dvou posledních stěrů se ukázalo, že je teď ta rána čistá, což je podle doktora spíš zázrak. Takže se nezvětšuje. Je sterilní. Jenže teď se večer při převazu před pár dny stalo něco šílenýho. Bylo mi zle a šel jsem si lehnout. Žena mě převazovala. Jednak jsem teda hrozně krvácel a druhak v tom obvazu našla kus něčeho tvrdýho. Vypadá to, že ze mě vypadl kus kosti. Rozpadávám se! Vypadávají mi kosti z těla. Je to asi dva centimetry velký,“ vypráví.
Už fakt, že má v těle velkou otevřenou ránu, u které nikdo nechápe, proč se udělala, by měl doktory hodně zneklidňovat, ale že z něj už doslova vypadávají kosti? Lékaři s tím podle jeho slov ale nic nedělají. Nevědí totiž co a jak.
„Ve finále moje řešení bolestí je, že si musím třikrát denně brát silný prášky na utlumení, plus večer píchat speciální injekce. Já jsem už normálně na opiátech, abych to vydržel.“
„Ze mě tady vypadávají kusy masa, vypadávají ze mě kosti, sáhne mi na záda, můžu se zbláznit bolestí, a oni mi dají prášky. Asi by se někde našel doktor, co by se mi snažil pomoct, ale bude to jeden z tisíce. Já potřebuju najít příčinu. Jasně, že ten dekubit jde nějak zalátat, ale já potřebuju najít příčinu, proč se mi to pořád vrací, proč se mi pořád tělo otevírá. Proč? Proč? Proč? Mám za sebou šest nebo sedm operací a pořád se to opakuje,“ vysvětluje Zdeněk.
Právě díky zveřejnění rozhovoru o jeho otřesném problému a jeho sdílení na sociálních sítích se podařilo najít lékaře, který se zhostil mu pomoci. „Bude jím špička v oboru - Jiří Neumann, šéflékař českých olympioniků,“ popsala na Facebooku Silvie Dymáková, která příběhy a rozhovory pro neziskovku připravuje. „Při úvodním setkání zaznělo, že to nebude vůbec snadné, bude to dlouhé, trvalé vyléčení proleženin je nejisté, ale doktor Neumann a jeho tým udělají vše pro to, aby se bolesti minimalizovaly.“
Neziskovka Příběhy lidí navíc požádala o finanční pomoc pro Zdeňka a jeho rodinu - s partnerkou Katkou se starají o tři děti, z toho dvě společné. Zdeňkův handicap není nic levného a pojišťovna bohužel všechno neproplácí. Zveřejnili tedy číslo Zdeňkova transparentního účtu a za dva dny se na účtě nasbíral milion korun, za další týden už to byly miliony dva.
„Když Zdenda Šafi nesměle vyslovil myšlenku, že bychom do rozhovoru na Příběhy lidí mohli dát malou výzvu k podpoře, měl na mysli, že by bylo super, když by se sešlo pár tisíc, za které nakoupí věci na převazy. Slíbila jsem mu, že pro něj uděláme maximum. Ale přátelé, tohle jsme nečekali ani v těch nejdivočejších představách. Ozvalo se mnoho lékařských kapacit. Mnoho slavných sportovců. Psalo i volalo několik představitelů našeho státu. A ti všichni se ptali na jediné.. ‚Jak můžeme Zdeňkovi pomoct??‘," popisuje Silvie.
„Díky penězům už si může dovolit přemýšlet trochu dál, než jen tak, že si koupí lepší převaz. V tuhle chvíli už ví, že si po patnácti letech na vozíku bude moci nechat udělat svůj vysněný speciální anatomicky tvarovaný podsedák, který stojí desetitisíce. Ví, že když bude potřeba další operace, nedostane se s rodinou do existenčních problémů a může využít i privátní kliniky za hranicemi naší země. Ví, že už někoho zajímá.“
„Možná ani vy sami, kteří jste pomohli, nemáte představu o tom, co to pro Zdeňka znamená. Co vaše podpora znamená pro člověka, který neměl chuť žít. Tenhle člověk je přes noc plný síly a znovu věří, že bojovat má smysl. Zachránili jste život, lidi. A to doslova,“ uzavřela Silvie s poděkováním.
Témata:
Související
