Problém s nepřizpůsobivými i „šmejdy“ z ubytoven: Přístup Kladna či Ústí budí vášně

Celé rodiny se sestěhovávají do ubytoven a různých neutěšených domů - ghetta z Česka nemizí, právě naopak, jejich počet neutěšeně roste. A také lidí, kteří v nich žijí. Společně s tím však nyní narůstá i počet bezdoplatkových zón. Města i obce v nich na základě loňské novely zákona o hmotné nouzi mají možnost vyhlásit oblast, kde úřad práce nesmí vyplácet doplatek na bydlení novým žadatelům.

Tyto zóny mohou vyhlásit v místech, kde lidé narušují veřejný pořádek či kde jsou třeba ohroženy děti. Využilo toho již více než sedm desítek obcí a měst. Na Kladně k tomu ale přistoupili jinak - bezdoplatkovou zónou je celé město. A to samé se chystají udělat v Ústí nad Labem.

Místo poukázek zase peníze. Poslanci kývli na změnu vyplácení příspěvku pro nejchudší

Města a obce se snaží bojovat s problémem zneužívání sociálních dávek i obchodníky s chudobou, zároveň i se spekulativním skupováním bytů a shlukováním „nepřizpůsobivých“. Jenže ozývají se hlasy, že nejde o šťastný nástroj. Výtky řeší dokonce Ústavní soud.

Farský: Výkřik zoufalství

V některých městech chtějí bezdoplatkových zón více, jinde - třeba v Liberci - chystají zavedení vůbec první takové zóny. Starosty a primátory částečně hájí Jan Farský, šéf poslaneckého klubu STAN a bývalý starosta Semil. „Je to reakce obcí na to, že to stát dlouhodobě neřešil. Vyrostl problém, kdy už těm obcím nezbývá než zatáhnout za záchrannou brzdu a reagovat z mého pohledu až přehnaně, ale on je to výkřik zoufalství,“ řekl Blesk Zprávám.

Vyhlásit bezdoplatkovou zónu na celé město, jako se to stalo v Kladně, ale nepovažuje za šťastné řešení. „Já jako starosta, abych vyhlásil celé město jako bezdoplatkovou zónu, tak mi to nepřijde jako úplně nejlepší vizitka obce, že by se takto chovala,“ podotýká.

Nechceme další nepřizpůsobivé, zní z Ústí

V Ústí však argumentují tím, že vyhlášení bezdoplatkové zóny na celé město je nutnost. „Hlavním cílem je zamezení přílivu dalších sociálně slabých občanů a narušení obchodu s chudobou. Ve městě jsou problémy se spekulativním skupováním bytů za účelem dalšího pronajímání, za ceny v místě neobvyklé, kdy dochází k parazitování pronajímatelů na sociálně slabších skupinách obyvatel,“ vysvětlili ústečtí radní v prohlášení. 

Ústecké radní děsí mj. i to, že samotný stav mnoha pronajímaných nemovitostí má dle nich rovněž špatný vliv na tamní děti a mládež. „Příjemci doplatku na bydlení nejsou nijak motivováni ke zlepšení vlastní situace a setrvávají dlouhodobě na podpoře prostřednictvím sociálních dávek,“ uvedli také Ústečtí, podle kterých je třeba zamezit možnému přílivu dalších „nepřizpůsobivých“ obyvatel z okolních obcí.

Zeman podpořil Ústecké a ryl do povalečů

Podpořil je při tom i prezident Miloš Zeman - během návštěvy Ústeckého kraje schvaloval, aby bezdoplatkovou zónu na celé město vyhlásili. „Myslím si, že je to součást boje s chudobou, protože je třeba, aby alespoň část příjmů, které dostávají majitelé ubytoven, byla tímto způsobem snížena, neboť jsou to příjmy nás všech, které pocházejí od daňových poplatníků,“ míní Zeman.

A návdavkem přidal i rýpnutí do lidí, kteří se do tíživé situace dostali: „Lidé v těchto ubytovnách, kteří se někdy, promiňte mi ta slova, povalují celý den a dávají špatný příklad i svým dětem, protože ty pak absentují ve školní docházce, ti by měli zvednout zadek a jít pracovat.“

Ústavní stížnost na bezdoplatkové zóny

S prezidentem Zemanem však nesouhlasí iniciátorka ústavní stížnosti na bezdoplatkové zóny senátorka Renata Chmelová (za KDU-ČSL).

„Upozorňovala jsem na lavinový efekt - jakmile to zavede jedno město, zavede to i další. Na druhou stranu já naprosto chápu starosty měst, že potřebují řešit problém obchodu s chudobou. Ale tohle není ten nástroj, který k tomu vede. Problém lidí na pokraji chudoby, což se bavíme o 150 až 180 tisících lidí v ČR, však nevyřešíte tím, že je budete vytlačovat do nějakých zón,“ řekla Blesk Zprávám Chmelová.

Chmelová věří, že s ústavní stížností může uspět. „Zaujímám poměrně velkou naději, že Ústavní soud tomu vyjde vstříc. Podpora je širší, včetně ombudsmanky. Mírný optimismus mám. A naději, že to dobře dopadne,“ pokračuje senátorka.

Počet bezdoplatkových zón roste

Varování před lavinovým efektem se přitom vyplňují. Počet bezdoplatkových zón narůstá. Šest bezdoplatkových zón mají v Mostě či Litvínově, kde jde o známé sídliště Janov, další v Chebu, Ostravě - Vítkovicích, Ostrava - Jih jich chce nově celkem sedm. 

„Dominový efekt vidíme skutečně už nyní. Vyhlašují to další a další města údajně kvůli obavám, že k nim přijdou lidé z jiných měst. Také to ale může být předvolební rétorika. V konečném důsledku to ale dopadá jen na ty chudé lidi. Jsou buď vykořeněni a musí jít jinam, kam nechtějí, pokud zůstanou, jejich problémy narůstají,“ varuje sociolog Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení.

Zóny zavedli v Aši, Sokolově, ale třeba i Frýdku - Místku, Bohumíně, Kadani, Přerově nebo třeba v Karviné, kde na další zavádění bezdoplatkových zón láká před volbami i tamní primátor Jan Wolf (ČSSD). A je jen otázkou času, než některé z měst následuje příklady Kladna či Ústí, varují odborníci. 

Primátor Kladna: Byla to nutnost

„Nemůžeme sedět s rukama v klíně a přehlížet problém, který je zcela zřetelný. Tím je obchod s chudobou, jenž tady v posledních letech jen kvete,“ vysvětloval pro MF Dnes kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno), proč k opatření došlo.

A zmínil i konkrétní důvody, proč sáhli ke kontroverznímu kroku. „Podařilo se nám zamezit vzniku dalších ubytoven na území města, ale stále se zde vyskytují spekulanti, kteří skupují nemovitosti a stěhují do nich sociálně slabé nájemníky ze všech koutů republiky. Tuhle možnost jim dává plošné vyplácení sociálních dávek,“ uvedl primátor a vyhlášení celého města za bezdoplatkovou zónu označil za jedinou současnou možnost, aby se sociálně slabé rodiny nepřesouvaly do míst, kde bezdoplatková zóna není.

Expert: Nevěřím, že celé Kladno či Ústí je ghetto

V případě vyhlášení ghetta v celém městě je však podle Ripky překročen zákon. „Je to dvojitý faul z právního hlediska. Je to zneužití litery zákona, který sám je s největší pravděpodobností protiústavní, což ještě musí konstatovat Ústavní soud. Každá jednotlivá zóna musí být individuálně posouzena, musí tam být dobrá argumentace, proč zrovna tam. To z podstaty věci vylučuje, aby za zónu bylo prohlášeno celé město,“ řekl Blesk Zprávám a dodává: „Nevěřím tomu, že všechna jednotlivá místa na Kladně či v Ústí jsou místa s vysokou koncentrací nežádoucích jevů.“ 

Varuje však i před negativním jevem. „Z větších měst jako Ústí či Kladno mohou být chudí lidé vyhánění někam na okraj, periferii. Uvrhává je to do složitější situace, současně to extrémně zatěžuje menší obce, které trpí kvůli tomu, že se větší město rozhodlo vytlačovat své chudé občany,“ říká Ripka.

Zavádění bezdoplatkových zón jako takových chápe jako diskriminační. „Zákon o pomoci v hmotné nouzi zajišťuje, aby se míra chudoby v ČR držela na nějaké přijatelné úrovni. Má platit pro každého stejně, nezávisle na tom, kde člověk zrovna pobývá. Pokud mu stát garantuje, že mu v hmotné nouzi pomůže, neměl by diskriminovat na základě nějakých dalších nařízení,“ dodává odborník.

Babiš: Zákon o sociálním bydlení nebude

Kritiky bezdoplatkových zón však vytočil i premiér Andrej Babiš (ANO). A to kvůli tomu, že se postavil proti komplexnímu zákonu o sociálním bydlení. Podle něj není třeba, je ale třeba především stavět městské a obecní byty.

Babiš slíbil obcím miliardy na sociální byty. Zeman se opět opřel do médií

Babiš slibuje, že jim na to dá stát dotace - až stoprocentní. „Obchodníci s byty zneužívají sociální dávky,“ hřímá premiér, ale řešení vidí v projektu Výstavba organizovaném Ministerstvem pro místní rozvoj. „Pro mě relevantní je názor Mostu, Litvínova, Děčína, Ústí, Varnsdorfu,“ podotkl nedávno. „My máme taky lidi, kteří berou dávky a mohli by pracovat,“ řekl v pondělí na veletrhu v Brně.

Chmelová kritizuje Babišovu vládu

Babišův přístup nechápe exministr pro lidská práva a senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). Neumí si představit, že by se bez sociálního bydlení dal vyřešit problém s dávkami. A ani další věc. „Já si neumím představit, že by ČSSD opustila myšlenku zákona o sociálním nebo dostupném bydlení, tedy celkový systém, který by všude, v každém koutu republiky, zajistil lidem bydlení. Neříkám, že každý má dostat okamžitě luxusní byt, ale nějaké přiměřené bydlení samozřejmě za podmínek dodržování nějakých jasně nastavených pravidel,“ řekl v ČT.

Také podle senátorky Chmelové se však problém boje s chudobou nevyřeší bez komplexního systému sociálního bydlení.

„Je třeba pořádný systém sociálního bydlení. A to je ten nástroj, který starostové potřebují. V tuto chvíli bych kritizovala vládu Andreje Babiše, která si podporu sociálního bydlení dala do programového prohlášení, ale do dvou měsíců z toho pan Babiš vycouval a řekl, že stačí, když se obcím přidají peníze. Ale ono to není jen o tom, že obce postaví nějaké byty, navazují na to další sociální práce atd. Systém podpory lidem ohrožených chudobou stát potřebuje,“ řekla Blesk Zprávám.

Maláčová chce sloučit dávky do jedné

Zákon o sociálním bydlení prosazovala mj. i exministryně Michaela Marksová (ČSSD). Sobotkova vláda jej však prosadit nestihla. A ta Babišova se k němu nyní točí zády.

Již Marksová prosazovala jako jeden z dílčích kroků sloučení dvou dávek (doplatku a příspěvku na bydlení) do jedné dávky. O to nyní jde i současné ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové - chce učinit hned sérii opatření, která prý pomohou „zatočit se šmejdy a pomoci lidem ve vyloučených lokalitách“. 

Jak Maláčová vnímá, že Kladno či nyní Ústí vyhlašují bezdoplatkové zóny na celá města a je dle ní systém bezdoplatkových zón do budoucna udržitelný? Na zaslaný dotaz do uzávěrky tohoto článku nereagovala.

Zlaté doly pro pochybné byznysmeny

Návrhy MPSV zatím zůstávají na papíře, podle poslance Farského tak nadále zoufale chybí to, co ho štvalo již jako starostu - jak skutečně účinně zatočit s „obchodníky s chudobou“. „Věděli jsme, že v některých oblastech je to skutečně zlatý důl pro poskytovatele ubytování, že lidé platili nesmyslné částky, ale nemohli jsme s tím nic dělat,“ říká. 

Na úřady, které vyplácely dál dávky na bydlení, nosili prý důkazy, že se dá bydlet za zlomky částek a že i město samo pronajímá byty levněji. „Pořád ale vypláceli ty neskutečné částky a některé zóny se staly zlatým dolem pro podnikatele. Vůbec tam nešlo o ty lidi, aby dostali ubytování, ale šlo jen o to, že je to obrovský byznys,“ popisuje Farský a přidává další postřeh.

Zeman peskoval lidi z ubytoven: Zvedněte zadky a jděte pracovat

Neutěšená situace začala kumulovat další problémy - především finančně vyčerpané lidi, kteří již zkrátka nebyli schopni odejít. A tak se za nimi začali stahovat jiní. „Obcím nezbylo, než použít jeden z mála nástrojů, které k dispozici měly. A to jsou ty bezdoplatkové zóny,“ uzavírá Farský začarovaný kruh. Podle něj by stát měl dělat více - od sociálního bydlení po rozumnou výplatu dávek.

Roztržka kvůli Romům

Spory kolem bezdoplatkových zón jsou však často poměrně vášnivé. V červnu při zasedání vládní rady pro záležitosti romské menšiny, které se situace výrazně dotýká, 11 členů vládního poradního sboru demonstrativně jednání opustilo s tím, že vyhlašování bezdoplatkových zón jim vadí. A vyzvali ministerstvo práce, aby novelu stáhlo. Nestalo se.

Zhruba polovina z 240 tisíc českých Romů přitom nyní žije v sociálním vyloučení, nebo jim hrozí, uvedla zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Alarmující počet je i samotných sociálně vyloučených lokalit - nejvíce jich mají v Ústeckém kraji, ale také v Karlovarském či Moravskoslezském kraji. Plošná regulace chybí. A tak se v Česku boj s chudobou řeší různě. Třeba prohlášením celého města za ghetto.