7°C
Podzemní prostory pod Divokou Šárkou vznikly v roce 1943 jako podzemní záložní velitelství ruzyňského letiště pro případ bombardování. „Tím, že se ale nic takového nestalo, tak podzemní prostory vlastně nikdy nebyly plně funkční,“ vysvětlil znalec pražského podzemí Stanislav Tůma. Dnes jsou prostory veřejnosti nepřístupné. Možná i díky tomu si zachovalo ojedinělý genius loci, který je pod Prahou málokde jinde k nalezení.
Svědectví let minulých i současných
Podzemí sestává ze 400 metrů „labyrintu“ rovných chodeb. Ty během druhé světové války razili vězni z Terezína, které nechali nacisté krátce poté kvůli utajení zastřelit. „Ale bylo to v podstatě zbytečné, poněvadž chodby jsou raženy v pískovci, který je obecně buď žlutý, nebo bílý,“ vysvětlil pan Tůma. „Jak sutiny vyváželi ven, sypali je ven na pole, takže kdekdo z okolí věděl, co se zde děje.“ Není také vyloučeno, že některý z vězňů zemřel přímo při kutání tunelů.
Stěny podzemních prostorů jsou jinak posety nejrůznějšími moderními graffiti nebo vyrytými zkazkami nahodilých neuvědomělých návštěvníků. „Zachovali se ale minimálně dva vyryté »vzkazy« přímo těch vězňů, kteří to tu kutali.” Mimo nich jde ale o prachobyčejné moderní čmáranice, které sem v nestřežený okamžik načmárali vandalové. „Dokonce jsme tu kdysi nalezli satanistické doupě se svíčkami a lebkami,” vysvětlil pan Tůma s tím, že v podzemí dokonce pálili i táboráky.
Původně mělo mít podzemí čtyři vchody, dnes se do něj lze dostat pouze jediným. „Některé vchody zůstaly nedodělané, zbylé jsme zazdili, aby sem nechodili právě nezvaní hosté.“ Jedním z nich byla i vzestupná chodba, půl kilometru dlouhá, vedoucí směrem k ruzyňskému letišti, která měla ústit v okolí Evropské ulice. „Ta se ovšem propadla, takže je od určitého úseku nepřístupná.“
Záchodky, studna i toxický odpad
Na co všechno nacisté ve 40. letech mysleli, dokládá i skutečnost, že si v podzemí nechali zřídit jak místnosti pro záchodky, tak především i pár metrů hlubokou studnu. Jakmile se však ukázalo, že podzemí k ničemu sloužit nebude, jeho prostory vyklidili.
Obyvatelé? Komáři, netopýři a všudypřítomná tma
Čeho všeho se člověk v nedostupném podzemí může nadít? Kromě tmy, která by se příslovečně dala krájet, jsou to hlavně plíseň, komáři, mouchy či slimáci. Občas do podzemí zavítal i tchoř. A mimo jiné zde čas od času nachází útočiště pár netopýrů, kteří se snaží přečkat zimu. „Netopýrům se tady daří dobře,“ říká pan Tůma.
Netopýří zimoviště
Podzemní prostory v Divoké Šárce využívají netopýři především přes zimu. „Přes léto by byla spíše náhoda, kdyby se tu někdo někdy vyskytl, leda by se chtěl ochladit,“ vysvětlila odbornice na netopýry Dagmar Zieglerová ze spolku Nyctalus, který o netopýry pečuje. Teplota v podzemí Divoké Šárky je přitom konstantní okolo 8° C, a to přes léto i zimu. „Takže při mrazech je zde příjemně, přes léto ještě příjemněji,“ uvádí pan Tůma.
Dříve se všeobecně uvádělo, že v dané lokalitě zimovaly tisíce netopýrů, což je podle paní Zieglerové neopodstatněná fáma. „Nejvíce netopýrů přezimovává spíše v lidských stavbách. V podzemních prostorách přezimovávají jednotlivci, například loni jsme jich tu napočítali pět. Hodně netopýrů po Praze je také v dutých stromech.“
Podzemí v Divoké Šárce je tajuplné, tmavé a studené. Málokterý Pražan má o něm alespoň nějaké povědomí. David Zima
Nejvíce netopýrů v podzemí Divoké Šárky bylo v roce 2009. „Tehdy sem na zimu nuceně zavítala netopýří kolonie z Dobřichovic,“ vysvětlila paní Zieglerová. „Dělalo se tam totiž nové opláštění paneláku, při kterém dělníci objevili velké množství netopýrů. Nenapadlo je přitom nic lepšího, než je strčit do kýblů, přikrýt je eternitem a položit pod strom, kde se na ně zapomnělo,” líčí. „Až když šli místní obyvatelé domů z práce, povšimli si, že v kýblech něco pípá. Z 630 netopýrů jich tehdy při mínus patnáctistupňových mrazech zachránili a ošetřili polovinu.
