Začátek nového pracovního týdne na sklonku srpna roku 1968 začali obyvatelé v Praze hromadnou manifestací, při které však nebylo nutné se nikde shromažďovat a dávat tak záminku k vojenskému zásahu okupantů. Také o průběhu tohoto dne informuje publikace „Sedm pražských dnů“ Historického ústavu Československé akademie věd.

Jak informoval rozhlas, čtvrthodinová manifestace se odehrála od 9:00 do 9:15 hodin. V Praze se rozezněly všechny sirény, houkaly klaksony aut, zvonily zvony v kostelech. „V této době, kdy hlavní město manifestovalo na znamení protestu, byly okupační jednotky značně vyděšeny. Na hlavním nádraží se vrhli sovětští důstojníci s napřaženými pistolemi na strojvůdce a nutili, aby přerušil pískání lokomotivy,“ popsal Československý rozhlas dění.

Tragická smrt

Během této čtvrthodinové akce došlo bohužel k obrovské tragédii na Klárově. V 9:10 informoval rozhlas o postřelení mladé ženy, která zemřela po převozu do nemocnice. Na místě poté vzniklo pietní místo, kde se objevila fotografie s nápisem: „Na tomto místě byla dne 26. 8. 1968 zákeřně zavražděna sovětskými okupanty matka dvouletého syna, paní Marie Charousková, nar. 25. 10. 1942.“

Lidé na ulici malují hesla - běžný pohled srpnových dní a nocí roku 1968.
Autor: Sedm pražských dnů

Podle informací Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) mělo k události dojít při pokojném přecházení ulice, kde Marii Charouskovou sovětští vojáci postřelili nejspíš z nedbalosti. Žena zemřela v nemocnici na následky průstřelu střev, tepny a žíly v pravé noze. Pachatel zůstal neznámý.

Loučení pozůstalých

V okupací zmítané Praze se lidé chtěli alespoň naposledy rozloučit s těmi, kteří v hlavním městě po vpádu vojsk zemřeli mezi prvními. V pondělí 26. srpna probíhal také pohřeb Zdeňka Příhody (†27) ve strašnickém krematoriu.

Mladý muž přišel o život 21. srpna 1968 během nepokojů u Československého rozhlasu, kde prý ale vůbec nic nevyprovokoval. „Jen první den okupace seděl pokojně na svém motocyklu na kraji Vinohradské ulice a čekal, až kolem něho projede okupační gazík a dva ozbrojené vozy. Nedočkal se, ten poslední vůz neprojel v pokoji, ale jeho řidič se rozhodl zabíjet. Brutálně a bezohledně srazil mladého člověka, bratra dvou bratří a jedné sestry, syna ovdovělé mámy. Úmyslně, jak prohlašují očití svědci,“ napsaly o den později Zemědělské noviny.

Ilustrace, plakáty a nápisy, které se objevily na veřejnosti v srpnu 1968.
Autor: Sedm pražských dnů

Pohřbu se dle svědectví zmiňovaného periodika účastnilo mnoho lidí, kteří projevovali bolest a zoufalství nad zmařeným životem. Byli tam i zahraniční novináři, kteří dle vlastních slov ještě nic takového nezažili. „Mluvil jsem s Tebou naposledy před týdnem v Rybalkově ulici. Už nikdy se tak nebude jmenovat!“ nastínily Zemědělské noviny ve svém článku z pohřbu protiruské nálady Pražanů.

Uzavření Prahy a válečná zranění v nemocnici

Později odpoledne Československý rozhlas uveřejnil informaci Veřejné bezpečnosti, podle které hodlali okupanti od 18:00 obousměrně uzavřít všechny výpadové silnice z Prahy. Jednotky v případě nedodržení hrozily tvrdým zásahem, nebyla přitom vyloučena ani střelba.

Mezitím se v pražských nemocnicích zotavovali lidé, kteří se zranili během střetů s okupanty, ale měli to štěstí, že přežili. Nemocnici na Vinohradech navštívil týdeník Politika. Získal informace od docenta Korčáka, který tu fungoval šestý den v řadě – stejně jako všichni ostatní.

Ilustrace, plakáty a nápisy, které se objevily na veřejnosti v srpnu 1968.
Autor: Sedm pražských dnů

„Vypadá svěží a čerstvý, a to nemůžeme pochopit. Vždyť: ‚Ve středu jsme přijali 69 raněných. Byla to zranění projektilová – průstřely a zástřely, střepinová poranění útočným granátem, střepinové zástřely tankových roztržených granátů – a to jsou velmi těžká a hluboká zranění. Zástřely do břicha, do krku, do hrudníku, tříštivé zlomeniny končetin‘,“ popsal odborníkův pohled týdeník.

Ze 69 pacientů, které přijali, leželo na Vinohradech ještě 26. srpna 24 zraněných, dalších pět pacientů bylo na plastické chirurgii. Čtyři lidé tu zemřeli. „Zranění jsou převážně mladí lidé. Starší žena, která bydlí na Václavském náměstí, se šla s manželem podívat k rozhlasu a v tu chvíli to začalo. Manžel ji chránil kabátem, má utrženou přední část pravého chodidla. Ona má roztříštěnou kost pravého bérce a střepinové zástřely do obou očí,“ uvedl týdeník Politika, který podotkl, že pražští lékaři tak dostali zcela novou a nečekanou zkušenost, totiž zkušenost s válečnou chirurgií.

Fotogalerie
10 fotografií