7°C
„Přestože pocházím z velkého města – ze Šanghaje, koncem devadesátých let to pro mě vůbec nebylo jednoduché,“ začal se svým vyprávěním Wenjun Jin, který se poprvé o homosexualitě dočetl až v psychologické knize, ve které stálo, že se jedná o nemoc a úchylku. V té době k tomu i tak řada lidí přistupovala a starší generace to tak vidí dodnes. V roce 2018 už je to ale zase o něco lepší, ačkoli v seriálech ani filmech se stále ještě s gayi nesetkáte.
„Homosexualita je považována všeobecně za psychickou poruchu. Trápil jsem se, že se nikomu nemohu svěřit, a věřil jsem, že si nikdy nenajdu svou lásku, natož partnera na celý život,“ svěřil se Jin, jak beznadějně se kdysi cítil.
Život v Česku
Ovšem život k němu nebyl tak krutý, jak si v dospívání myslel. Poté, co vystudoval vysokou školu, nastoupil do mezinárodní obchodní společnosti, díky které se dostal i na obchodní cesty. „Do Česka jsem přijel poprvé před 25 lety. Tehdy se zde firma rozhodla založit jednu svou pobočku,“ vyprávěl. „Ihned jsem pocítil ten rozdíl,“ vzpomíná, když se poprvé ocitl v Praze.
Nejenom, že byl život v české metropoli mnohem poklidnější a ne tak stresový. „U nás lidé bojují o přežití, o prostor a zdroje, což má dopad na mezilidské vztahy, které jsou velmi konkurenční,“ svěřil, že byli Češi všeobecně přátelštější bez ohledu na to, jakou má kdo orientaci.
Tajnosti až do 40 let
Co se negativních zážitků v domovině vůči jeho orientaci týče, neměl s nimi osobní zkušenost. A to jen proto, že to dlouhé roky tajil. „Neměl jsem odvahu. Četl jsem kdysi nejrůznější články, že byl někdo za homosexualitu vyhozen z práce, nebo šikanován i zavřen do vězení,“ vyprávěl. Svým přátelům a rodině to totiž řekl teprve před devíti lety, kdy mu bylo 40 let.
Reakce rodiny
Jaká byla reakce jeho rodičů? „Maminka zareagovala velmi pozitivně. Řekla mi, že i když jsem gay, že vždy budu její syn a že mě miluje takového, jaký jsem. Zato tatínek to nesl těžce,“ svěřil, že ani neměl odvahu říct mu to osobně. „Vnímá to jako pohoršení lidské kvality. Je to dle něj nemorální, třeba jako drogy. A vnímá to jako špatný vliv kapitalistické západní společnosti.“
Lži mi ničily vztahy
Do té doby se ale nesnažil žít klasický heterosexuálním životem, jako se o to pokouší někteří jiní homosexuálové. „Nechtěl bych takto poškodit nevinnou ženu. Ale žít utajený život bylo trápení,“ popisoval, jak měl během těch patnácti let v Česku tajné vztahy s muži, které ale právě kvůli přetvářce ve společnosti krachovaly. „Řekl jsem si, že chci konečně žít vlastní život, být otevřený a pravdivý,“ odhodlal se ve svých čtyřiceti letech. Rok poté našel svou lásku – partnera, kterého nedrží v utajení a se kterým už se nemusí bát vyjít na veřejnost.
A jelikož i on sám zažil dobu, kdy se jako čínský gay cítil velmi osamělý, rozhodl se podpořit čínské gaye a lesby, kteří se ocitnou v Číně. Proto letos založil European Chinese LGBT Association, ve které se po pár měsících schází asi čtyřicítka lidí, kteří sdílí své životy a podporují se ve svých životech.
