Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Vedra ničí zahrádkáře i zemědělce. Pro pivaře má bioklimatolog špatnou zprávu

Autor: David Budai - 
3. srpna 2018
06:00

Prakticky neexistující jaro, tropická a suchá léta a deštivá země. To je „smrtící“ kombinace, která dělá vrásky českým zemědělcům. Kvůli nedostatku vody trpí pěstované plodiny a výsledkem je až o čtvrtinu nižší úroda. A lepší to nebude ani v dalších letech, je přesvědčen bioklimatolog Zdeněk Žalud. V rozhovoru pro Blesk Zprávy řekl, že krizové bude třeba pěstování tradičního ječmene, základní obiloviny pro pivo. „A těžké časy budou mít i zahrádkáři,“ varuje.

Tradiční ječmen je první plodinou, která je v dohledné době výrazně ohrožena. Kvůli rostoucím teplotám a suchu budou mít čeští zemědělci problémy s jeho pěstování. Je o tom přesvědčen bioklimatolog Zdeněk Žalud, který působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na Mendelově univerzitě v Brně. „Obecně jsou ohroženy především jarní obilniny a budou se měnit pěstované odrůdy,“ řekl v rozhovoru. Pomerančových sadů se ale podle něj v Česku nedočkáme. Naše zimy totiž přežít nemohou.

Jak tropické teploty a sucho ovlivňují zemědělství v Česku?

Za posledních šest let se v Česku vyskytlo asi 10 vážnějších epizod sucha, které měly dopady na úrodu. Z těchto vynikají především roky 2015 a 2017. Například v roce 2015 sucho začalo na začátku prázdnin a plodiny, které se v tuto dobu sklízejí, jako je pšenice nebo řepka, měly nadprůměrné výnosy. Ale plodiny sklízené na podzim, třeba kukuřice, jablka nebo brambory, byly výrazně postiženy. V loňském roce začalo sucho již na začátku června a byly tak postiženy všechny plodiny.

Co je největším problémem?

Jde především o vodu. Když jsou velmi teplé dny, tak se voda z půdy vypařuje více. A pokud toto období trvá déle, začne to být problém, což platí i pro letošní rok. Srážek je v Česku pořád stejně, ale padají intenzivněji a kratší dobu. A to je z pohledu zemědělce velmi špatné. Převažují bouřky, což znamená, že dopadne velké množství vody, která rychle odteče a v podstatě za několik dní je i na takových místech vláhový deficit.

Dokážete už dnes vyčíslit, jaké budou škody na letošní úrodě?

V podstatě se přeskočilo jarní období a skočili jsme přímo do léta. Můžeme tedy hovořit o tom, že většina doposud sklizených plodin má letos 10 až 25 procent pokles výnosů oproti průměru. Jsou ale velké regionální rozdíly.

Velmi teplý byl už počátek roku, především duben, který byl nejteplejší od roku 1800. Došlo k tomu, že se velmi rychle začala rozvíjet vegetace, která ještě na začátku čerpala vodu ze zimní vláhy. Ale duben i další měsíce byly srážkově podprůměrné. Proto vegetace, která nastartovala dobře a rychle, velmi rychle vyčerpala všechnu vodu. A začaly se objevovat dopady sucha, které trvá do dneška.

Jak se v zemědělství projevuje to, že máme stále teplejší a deštivější zimy?

Faktem je, že teploty v Česku v průběhu roku rostou, více v jarním a letním, ale i zimním období. Pokud máme zimu teplejší, tak se srážky neakumulují ve sněhové pokrývce, ale odtečou. Zemědělec přitom sněhovou pokrývku potřebuje. Je to peřina, která přikryje ozimy, jako je řepka nebo pšenice, a nejsou tak ohroženy vymrzáním. Zároveň se z této sněhové pokrývky na jaře postupně uvolňuje voda. A pokud sníh není, tak se nemá z čeho uvolňovat a začne brzy chybět.

Jsou některé plodiny vyloženě ohroženy?

Neočekávám, že by se začaly pěstovat jiné plodiny. Ale změní se odrůdy těchto plodin. A už dnes zemědělci zejména v níže položených oblastech vyhledávají suchovzdorné odrůdy, což je u některých druhů plodin velmi těžké. Ohroženy jsou především jarní obilniny, například tradiční jarní ječmen.

Bude běžné, že si lidé díky teplu vypěstují třeba pomeranče?

Nemyslím si, že by sem masivně vstoupily třeba středomořské plodiny, protože tady stále máme pravidelně zimy s velkými mrazy, které by nepřežily. Takže zklamu ty, kteří by si chtěli zřídit pomerančový sad a začít hromadně pěstovat pomeranče třeba v rámci podnikání. Samozřejmě už dnes jsou na jižní Moravě lidé, kteří mají fíky nebo kiwi. Ale to nejsou plantáže, třeba jeden stromeček. A v některých letech i dozrají.

Jak to ovlivní malé zahrádkáře? Mají se bát o svoji úrodu?

Stejně jako velký zemědělec, tak i drobný zahrádkář musí hlídat, aby ta jeho radost měla vodu. Takže si musí do budoucna zabezpečit, aby ji měl dostatek. Musí využívat každou kapku vody, kterou si může zachytit. Musí využít jakýkoliv kousek střechy, dát si pod ně kontejnery na vodu, ale ani ta v některých obdobích nebude stačit.

11karel11 ( 3. srpna 2018 16:02 )

Magoři z Radnice Brno nechali zasypat všechny obecné studně, které naši předkové pracně vykopali. Idioti jsou idioti.

11karel11 ( 3. srpna 2018 15:58 )

Toto počasí se opakuje v cyklech, v roce 2003 bylo stejné a v minulosti byly vedra v letních měsících běžné i dokonce byl zákaz zalévání zahrad ze svých studní, tak bylo sucho. Jinak toto počasí přispělo k velkým úrodám ovoce, stromy jsou přetížené plody jako nikdy, ale musí se dovážet, výkupny snad neexistují. Takže nepřehánějte a zeptejte se starých lidí, jak to bylo. Příroda si vždy poradí, nastane opět léto, kdy prázdniny proprší. Jen ať je teploučko, je to příjemné mít v noci otevřená okna a užívat si koupání.

bullshit ( 3. srpna 2018 15:44 )

Docela jsem si oddychl, hlavně že není ohrožena řepka a kukuřice na výrobu elektřiny...

Zobrazit celou diskusi