Při večerním venčení zmizela kousek od restaurace Petřínské terasy. „Něčeho se lekla a zničehonic byla pryč,“ popsala Blesku Jana Rambousková (50). S rodinou začala pročesávat petřínské sady. „Lidé nám říkali, že fenku viděli běžet dolů na Újezd a pak přes koleje k nábřeží Vltavy,“ svěřila se. Pátrali bez úspěchu.

Pes vlítl pod auto

Druhý den přišel šok. Paní Janě napsala přes sociální sítě slečna, že viděla pejska vlítnout přímo pod auto a že to Winky nemohla přežít. Rodině zatrnulo, zrovna tiskli letáky, které chtěli rozvěšovat po okolí. Začali hned obvolávat veterináře. Výsledek nula. Prosby o pomoc tak rozvěsili. Tři dny nato volal nějaký muž. „Fenku mu prý prodával za dva tisíce u hlavního nádraží dredovaný chlápek. Byl ochotný to dosvědčit i na policii,“ svěřila se Jana Rambousková.

Pomoc pejskařů

Zoufalství střídalo naději a zase beznaděj, když zaúřadovala lidská solidarita. „Pán z Ústí nad Labem, majitel také bostonského teriéra, navrhl na sociální síti, aby mi přijeli pejskaři do Prahy pomoci Winky hledat.

Winky hledali všude možně.
Autor: koláž Blesku

Čtvrtý den po zmizení fenky si dali sraz u nádraží. Přijeli lidé ze všech možných koutů Česka, někteří až z Prachatic, Příbrami či Brna. „Šokovalo mne, že se na hledání psíka podílelo 450 lidí,“ dojatě líčila jeho majitelka.

Vyrazili i bezdomovci

Lidé, kteří majitelku Winky předtím nikdy neviděli, prošmejdili půlku Prahy. Přidali se i strážníci z Prahy 1. „Pomáhali i bezdomovci. Mají taky pejsky a milují je stejně jako my,“ svěřila se paní Rambousková.

Pak se stal zázrak! Po sedmi dnech zahlédl mladý pár z Rožmitálu pod Třemšínem pejska z plakátu za plotem střeženého vojenského prostoru ve Strahovské ulici. Vystresovaná Winky se krčila v křoví. „Když jsme přijeli, museli jsem vojáky uprosit, aby mne jako majitelku pustili dovnitř. Winky se mi ale nepodařilo přivolat,“ líčí drama Jana Rambousková. Druhý den už byli vojáci neoblomní. Dovolili jí pouze v areálu položit odchytovou klec.

Vojenská policie

Zavolali proto na vojenskou policii. „Dva vojáci, sami pejskaři, se vžili do mé situace. Vyrazili jsme tedy dovnitř Winky hledat,“ popsala. A pak se to stalo: „I když je to neuvěřitelné, jednomu z nich se podařilo Winky najít v křoví. Chytil ji a odnesl mi ji přímo do náruče,“ neubránila se slzám Jana Rambousková. Žena, která nikdy nepřestane za záchranu rodinného štěstí děkovat stovkám neznámých lidí.