Galerie v Klementinu hostí až do 8. září výstavu kostýmů šlechty ze 17. a 18. století. Skrze sedm společenských oděvů se s námi kurátor výstavy Rostislav Maria Müller vydává do doby, kdy panstvo nosilo ohromné paruky namísto klobouků a kdy muži ještě nosili boty na podpatku.

Právě obuv byla prvním velkým rozdílem tehdejší doby. Muži urozeného původu nosili stejně jako ženy střevíce. „Čím vyšší podpatek měli, tím vyšší postavení ve společnosti zastávali,“ vysvětlil Rostislav Maria Müller, že panovník měl nejvyšší podpatek. Šatstvo bylo pro obě pohlaví velmi zdobné. Zatímco ženy se snažily docílit útlého pasu za pomoci korzetů - i korpulentní dámy musely mít zvýrazněný pas - muži vzhlíželi k postavě tvaru písmene „X“.

Břicho zastrčit!

„Písmeno X evokuje statečné vojevůdce z antických armád. To je ten úzký pas a vojenská sukně. Proto si tam cpali kožené žíně, aby ta suknice trčela,“ popisoval kurátor. Záda byla úzká, aby se člověk nehrbil. Vyvalené břicho bylo typické pro nevzdělanou chátru. 

Žádná kabelka, ani spodní prádlo

Kabelky, jak je známe dnes, se tehdy nenosily. „Dámy na sobě měly kapsáře, které byly schované pod sukní, kam si dávaly všechny osobní věci. Potřebovaly totiž volné ruce, aby mohly gestikulovat,“ upozornil Müller, že gesta byla aristokratickou výsadou.

Spodní prádlo se mezi urozenci nenosilo. „Kaťaty do jisté míry opovrhovali. Je to oblek prostých lidí, kteří se musí ohýbat, což aristokraté nedělali,“ popsal kurátor. Stačilo si tedy například nadzvednout sukni a vykonat následně potřebu bez větších komplikací.

Video
Video se připravuje ...

Ochutnávka z výstavy Eva Fornálová

Tři tisíce šatů

V šatníku panovníků se počet šatů různil. „Například Kateřina Medicejská měla přes tři tisíce šatů. Měšťané spořili, aby si mohli koupit takové jedny reprezentativní šaty, které se i dědily,“ uvedl kurátor. Suma za takové zdobné šaty se šplhala do několika set tisíců. Cena kopií tehdejších šatů se pohybuje v rozmezí 150 až 200 tisíc korun.

Brož na vši

Vlasy aristokraté na veřejnosti neukazovali. Alespoň ne ty své. Na hlavách totiž obě pohlaví nosila ohromné paruky, a to z buvolích štětin či koňských žíní. Pouze ty nejdražší byly z lidských vlasů. Pod parukami potom lidé měli většinou nakrátko ostříhané vlasy. „Říká se to, někteří si je i holili. A to z důvodu vší. Na ty se ve vlasech nosily pastičky v podobě nádherné zlaté brože, do které se dával med, aby tam broučci nalezli a nevylezli,“ prozradil Rostislav Maria Müller.

Učte se od barokní aristokracie

Na závěr se kurátor rozpovídal o tom, čemu bychom se mohli přiučit z doby minulé. „Snad se na mě nebudou pokrokové ženy zlobit, v žádném případě se jich nechci dotknout, ale když dnes otevřete ženám dveře a nabídnete rámě při vystoupení z auta, řada z nich se zeptá, co se vám stalo. Přijde jim to zvláštní. Tehdy žena cudně i koketně pokývla hlavou na důkaz poděkování. V tom úklonu mohlo být vyřčeno více, než mohou říci slova. Nebo když muž přinese dámě květinu jen tak. S jakou se mnohdy setká reakcí? ‚Co jsi provedl?‘ Kdysi takové pozornosti byly běžné. Nebyly na každém rohu obchody, nýbrž květiny, které vyjadřovaly mnohé,“ řekl nakonec s úsměvem na tváři kurátor Müller.

Při prohlídce se mimo jiné dozvíte, jak vypadal dobový make-up, aristokratická řeč těla, jak se uchytily šátky okolo krku i jak vznikl název pro kravatu. Výstava Alamode s podtitulkem „jak udělat dojem“ je přístupná od pondělí do soboty mezi 10. a 18. hodinou v galerii Klementinum. Vstupné činí 100 korun. 

Fotogalerie
21 fotografií