8°C
Konec EU kvůli migraci? Tak to vidí Merkelová, mluví o „koalici ochotných“
Dlouho do noci ve čtvrtek zřejmě budou o migraci diskutovat v Bruselu šéfové států a vlád Evropské unie. Ačkoli nyní do Evropy přijíždí výrazně méně lidí než na vrcholu migrační krize v roce 2015, téma mimo jiné ohrožuje politické přežití německé kancléřky Angely Merkelové. Ta před odjezdem na summit prohlásila, že by spor o migranty mohl znamenat konec Evropské unie v nynější podobě. Český premiér Andrej Babiš pochybuje, že se šéfům států a vlád zemí Evropské unie podaří najít společné řešení. Podle jeho slov za českou vládu italskou žádost o pomoc odmítne.
Dohoda o migrační politice je klíčová pro další osud Evropské unie. Prohlásila to spolková kancléřka Angela Merkelová ve Spolkovém sněmu před dvoudenním summitem EU, který dnes začíná v Bruselu. Dodala, že pokud se nedohodne všech 28 zemí, bude se muset zvážit v migrační politice užší spolupráce jen několika zemí, které jsou ochotny tento problém řešit.
„Evropa má mnoho problémů, ale migrace by se pro Evropskou unii mohla stát osudovou,“ řekla Merkelová před německými poslanci podle agentury DPA. Merkelová rovněž uvedla, že podle ní EU nebude na summitu schopna dosáhnout dohody o společné azylové politice. O její reformu se unie snaží neúspěšně už několik let.
Pokud se země EU na společné azylové politice nedohodnou, měla by podle Merkelové v krátkodobém horizontu vzniknout „koalice“, tedy že by v této otázce měly některé země EU navázat užší spolupráci.
Spolková kancléřka rovněž prohlásila, že EU se musí snažit uzavřít migrační dohodu s africkými zeměmi, podobně jako to udělala před dvěma lety s Tureckem. Za pomoc se snížením přílivu migrantů EU Ankaře tehdy mimo jiné slíbila finanční pomoc, obnovení zamrzlých vstupních rozhovorů a zrušení vízové povinnosti pro Turky. Díky dohodě s Tureckem se masový příliv migrantů do Evropy přes Turecko a Řecko téměř zastavil, pokračuje ale nadále příliv migrantů přes Středozemní moře z Afriky do Itálie.
Nepříliš příjemnou politickou atmosféru diskuse o migraci, kdy unijní státy dlouhodobě hluboce dělí různé pohledy na to, co v kontextu přerozdělování migrantů podle kvót znamenají pojmy jako „odpovědnost“ a „solidarita“, rozvířilo i středeční oznámení z Říma. Nová italská vláda pohrozila, že připravené summitové závěry odmítne, pokud ostatní nepotvrdí, že také oni nesou odpovědnost za migranty zachráněné na moři.
Druhým bodem diskuse – který potřebuje vyřešit právě německá kancléřka – je dohoda o způsobu, jak zabránit druhotným přesunům migrantů mezi státy uvnitř Unie.
Summit by měl také potvrdit peníze pro fondy, z nichž EU financuje svou spolupráci při řešení migrace se třetími zeměmi, či posílený mandát relevantních unijních agentur.
Kromě migrační problematiky by měl summit, kterého se na počátku zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jednat o spolupráci v obraně a bezpečnosti či o několika hospodářských tématech.
Před začátkem unijní vrcholné schůzky českého premiéra Andreje Babiše a zástupce ostatních zemí Visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Maďarska a Polska, čeká asi půlhodinové setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Český premiér Andrej Babiš pochybuje, že se šéfům států a vlád zemí Evropské unie ve čtvrtek na jejich summitu podaří najít společné řešení migrační problematiky. Řekl to ve středu novinářům v Lucembursku, kde se zúčastnil společné večeře všech osmi předsedů vlád evropských zemí hlásících se v Evropě k liberální politické frakci ALDE.
Babiše před summitem čeká společně s předsedy vlád dalších zemí Visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Polska a Maďarska, také setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S ním chce mluvit o nedávných výrocích Paříže k migraci nebo o francouzském odporu k rozšíření Evropské unie.
Podle Babiše změnil Macron postoj
„Je zajímavé, že vývoj názorů se mění,“ poznamenal Babiš po setkání na zámku Senningen nedaleko Lucemburku. Schůzky se kromě něj a hostitele Xaviera Bettela zúčastnili také předsedové vlád Belgie Xavier Bettel, Nizozemska Mark Rutte, Dánska Lars Rasmussen, Estonska Jüri Ratas, Finska Juha Sipilä a Slovinska Miro Cerar.
Babiš poznamenal, že podle původních očekávání měl Macron působit v EU jako most a sjednocovat pozice tak, aby byl slyšet i pohled V4. Nyní však prý „mluví jako (německá kancléřka Angela) Merkelová před rokem“.
Macron se minulý týden mimo jiné vyslovil pro finanční sankce vůči těm unijním zemím, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl.
Babiš ve středu naopak ocenil „radikální“ přístup, který má k migrační problematice rakouský premiér Sebastian Kurz. Rakousko se od počátku července na půl roku ujme předsednictví EU. Od summitu by podle připraveného návrhu závěrů mělo dostat za úkol pokračovat v práci na reformě unijního azylového systému, kde jsou země Unie stále hluboce rozděleny v otázce povinného přerozdělování migrantů podle kvót v případě krizové zátěže jedné země.
Česká vláda dohodu odmítá
Itálie pohrozila, že čtvrteční závěry schůzky nepodpoří, pokud se státy EU výslovně nezmíní o nezbytnosti sdílené odpovědnosti za záchranu migrantů zachycených ve Středozemním moři. Závěry přitom obsahují nápad vytvořit střediska v Africe, kam by byli migranti převáženi místo toho, aby je přijímaly jižní státy EU.
Česká republika ve čtvrtek na summitu EU odmítne italskou žádost, aby všechny země unie převzaly svůj díl odpovědnosti za migranty zachráněné ve Středozemním moři. Před odletem do Bruselu to novinářům řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Doplnil, že lodě s migranty by od afrického pobřeží vůbec směrem do Evropy neměly vyplouvat. Je podle něj úkolem Itálie, Řecka, Španělska a Malty, aby zabezpečily ochranu jižní hranice Evropské unie.
„Budeme trvat na tom, že máme lidem, kteří migrují do Evropy, pomáhat v jejich zemích. Nemůžeme spasit celou planetu. Ilegální migraci musíme zabránit a ta opatření jsou jednoduchá,“ uvedl český premiér. Připomněl model, pro který se při svém vlastním řešení migrační problematiky rozhodla Austrálie.
Témata:
Související
Je potreba obnovit kolonialni spravu Afriky.