Prvním z problémů, na které nezisková organizace Arnika upozornila, je opomenutí izolační zeleně. Tyto pásy stromů a dalších porostů podél významnějších dopravních tras v Praze fungují jako přirozená protihluková bariéra, návrh na nový Metropolitní plán však s využíváním tohoto opatření vůbec nepočítá. Naopak se tyto stromy objeví na zastavitelných pozemcích.

„Metropolitní plán skutečně nepracuje s pojmem izolační zeleň. Z našich analýz vyplynulo, že ve většině případů izolační zeleň neplní pozitivní funkci. Stávají se z ní zarostlé a neprostupné lesíky se spoustou podrostů. Málokterá městská část má totiž prostředky na to, aby se o tuto zeleň starala. Údržba jednoho hektaru takové plochy stojí 150 až 200 tisíc korun ročně,“ uvedl tiskový mluvčí IPR Marek Vácha.

Tato skutečnost však podle institutu neznamená, že všude, kde se dosud izolační zeleň nacházela, bude umožněno stavět. Na vhodných lokalitách bude IPR doporučovat výsadbu lesa, případně místo může fungovat jako okrajová část parku.

Zahušťování sídlišť? Plán má nový nástroj

Naopak zcela jiná je situace se zelení, která je součástí pražských sídlišť. Metropolitní plán totiž nově počítá s takzvaným „parkem ve volné zástavbě“, který je vyznačený světle zelenou mřížkou a na kterém nebude povoleno stavět.

Porovnání stejného území v územním (dole) a Metropolitním (nahoře) plánu: světle zelená mřížka nahoře vyznačuje prostory, na kterých se stavět nesmí.
Autor: IPR Praha

„Parkoviště a cesty, které do parku ve volné zástavbě spadají, je možno libovolně přeskupovat, ovšem při zachování poměru zpevněných a nezpevněných ploch. Stávající stavby je pak možné rozšiřovat maximálně o 20 procent v souladu s dalšími předpisy,“ popsal dále Marek Vácha, podle kterého se právě v tomto bodě počítá s velkou diskuzí, protože některé městské části požadují například pouze desetiprocentní možnost rozšiřování, jinde ale naopak chtějí ještě vyšší čísla.

„Metropolitní plán je v ochraně sídlišť přísnější než současný územní plán, který často zelené plochy nevymezuje vůbec a vede je jako součást stavebního bloku s obytným či smíšeným využitím,“ vysvětlil tiskový mluvčí IPR.

Rušení sídlištních parkovišť?

Dle informací organizace Arnika je další obavou skutečnost, že jako stavební bloky se v současnosti vedou i parkoviště, může tak dojít k jejich zástavbě. Tuto skutečnost Institut plánování a rozvoje také potvrzuje. „Obvykle však jde o plochy v majetku hlavního města Prahy. Chceme tím umožnit to, aby zde v budoucnosti mohly vzniknout kupříkladu parkovací domy. Konkrétní plochy jsou však samozřejmě k diskuzi, jsme připraveni na to, že v rámci společného jednání se některé z těchto ploch stanou součástí parku ve volné zástavbě, jiné zůstanou jako stavební bloky,“ dodal Marek Vácha směrem k tomu, že o Metropolitním plánu se bude v následujících měsících ještě vydatně jednat.

Fotogalerie
8 fotografií